Nezávislost justice v Česku není ohrožena – takový byl závěr sněmovního podvýboru pro justici, který zasedal kvůli schůzkám hradního kancléře Vratislava Mynáře s představiteli justice. A přesně takový závěr Kněžínek podle svých slov očekával. „Tento závěr mě potěšil. Jasně potvrdil, že justice nebyla ovlivněna a rozhodovala nezávisle,“ shrnul ministr.
Jinak se k rozhodnutí podvýboru staví Michálek, podle něhož je potřeba říci, jak to celé bylo komplexně. „K ovlivňování docházelo! Ale proč je výsledek, že nezávislá justice nebyla ohrožena? To jasně přece řekli ti soudci: Díky tomu, že mají nějakou morální integritu a nedošlo tak k manupulaci s rozsudky,“ zdůrazňoval předseda poslaneckého klubu Pirátů.
Zmínil i další dvě důležité věci, které podvýbor sdělil. A to, že politici nemají zasahovat do živých kauz a nemají se scházet se soudci. „To není možné, aby Mynář řekl, že to bude dělat dál. Doufám, že to pochopil, že se to nedělá,“ rozlítil se Michálek, který doufá, že už Mynář nebude obvolávat ústavní soudce jednoho po druhém ve věci, kterou má otevřenou na Ústavním soudu.
Soudcům prý proto řekli, co v takové situaci mají dělat. „Konkrétně, když se něco takového stane, jsme řekli, že to mají sepsat do úředního záznamu a dát tuto informaci šéfovi Ústavního soudu,“ upřesnil Michálek.
Velmi ho prý překvapilo, že jak od Mynáře, tak od soudce Šimíčka zaznělo, že soudců, kterých se toto týká, je daleko více. „Rychetský říkal, že o dalších případech neví. Doufám, že to na Ústavním soudu nějak vyřeší a ti další soudci budou pana předsedu kontaktovat, aby nám mohl na příštím podvýboru podat informaci o tom, jaký je rozsah toho ovlivňování a k čemu docházelo,“ poznamenal Michálek.
Byl tímto spáchán trestný čín? otázala se moderátorka následně ministra spavedlnosti. „My jsme u té schůzky nikdo nebyl, nevíme, co se odehrálo. Pokud by skutečně někdo na soudce a jeho rozhodování působil a sliboval za to nějakou výhodu, o trestný čin by šlo. Ale zda se to stalo zde, to nevíme,“ reagoval Kněžínek.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Michálek na to navázal slovy, že už jako podvýbor vydali doporučení, že pokud jde o soudce, má to hlásit předsedovi soudu, a pokud jde o předsedu soudu, tak má informovat soudcovskou radu, která u Nejvyššího správního soudu působí. „Jen tak je korupční jednání pak prokazatelné,“ uvedl.
Na časové prodlení se prý Baxy ptali, prý to nechtěl sdělovat soudcům, o které jde, aby je neovlivnil v kauzách, které byly živé. „Na druhou stranu všichni víme, na jaké místo byl Baxa kandidát. Nevíme o zákulisních dohodách, ale nesoustřeďme se jen na prověřování toho, proč s tím přišel tak pozdě. Tady je podstatné, zda k tomu došlo, nebo ne,“ zdůraznil Michálek.
Prezident Zeman by podle Michálka měl celou věc detailně vysvětlit. „Mně tady velmi chybí vyjádření Zemana, který to celé odbyl strohým vyjádřením na TV Barrandov, že Baxa o místo šéfa Ústavního soudu stejně stál. Logické je, že když někomu nabízíte úplatek, tak mu nenabízíte něco, o co nestojí. To je velmi irelevantní. Prezident by měl jednoznačně popsat, k čemu došlo na jejich schůzce mezi dvěma očima a říci, jestli se v ní zmiňoval o tom, že by mohl být šéfem Ústavního soudu v souvislosti s tím, že zmanipuluje rozsudky na Nejvyšším správním soudu. Říci jasně ano, nebo ne,“ bouchl do stolu Michálek.
I podle Kněžínka by podobné vysvětlení bylo namístě. Podle něj z kauzy plyne jedno hlavní poučení. A sice, že by soudci měli omezit kontakty s politiky, a naopak. „Neměli by se bát ani toho, co udělal Pavel Zeman, když měl pocit, že by měl hovořit o něčem, o čem by neměl. Jako nejvyšší státní zástupce takovou schůzku zdvořile odmítl, a i to je také varianta,“ doplnil ministr.
Někteří ústavní soudci označují za hlavní problém vzniku celé kauzy přiliš velké pravomoce prezidenta republiky směrem k justici. „Můžeme vést akademickou debatu o změnách pravomocí prezidenta, ale v Ústavě není nic, co by teď na základě teto situace vyžadovalo okamžitou změnu,“ míní Kněžínek.
Kauza podle Kněžínka vznikla právě kvůli přiliš četným kontaktům mezi představiteli soudní moci a prezidentem republiky, protože sám Mynář na podvýboru uvedl, že těch schůzek bylo asi dvacet. „Sám jsem se s panem prezidentem setkal třikrát, tak se ptám, co na tolika schůzkách měli k řešení,“ podivoval se ministr spravedlnosti.
V Ústavě je jasně řečeno, že nesmí prezident republiky zasahovat do moci soudní. Na stůl tak padla otázka, zda byla tato hranice Zemanem překročena. „Nedovedu posoudit. Z toho, že prezident v těch relevantních soudních sporech neuspěl, usuzuji, že k zásahu nedošlo, a potvrzuje to i usnesení podvýboru,“ zopakoval Kněžínek.
To už Michálek kroutil hlavou, že takhle to tedy prý úplně není, že by Zeman neuspěl. „Došlo přesně k tomu, co chtěl, aby Ústavní soud ve věci služebního zákona alespoň něco drobného zrušil, změnil a spor měl pozitivní mediální vyznění,“ připojil svůj názor.
„To, co my potřebujeme, je, aby existoval transparentní systém pro povyšování soudců. Dnes když chce jít soudce výš, v podstatě musí dosáhnout situace, že si jej vyhlídne ministr spravedlnosti, nebo prezident. Logické je, že soudci, kteří se chtějí dostat na Ústavní soud, tak udržují nějaké vazby s prezidentem. Je tam pak riziko toho, že se svým rozhodováním budou chtít zavděčit,“ upozornil Michálek a zmínil, že transparentní postupy pro jmenování a povyšování soudců fungují například v Nizozemsku velmi dobře.
Ministerstvo spravedlnosti prý takovouto novelu chystá. „Předložíme ji v řádu několika málo týdnů nebo měsíců do připomínkového řízení. Bude to takové protikorupční opatření. Ale už dnes na předsedy soudu děláme výběrové řízení podle instrukce Ministerstva spavedlnosti,“ dodal Kněžínek a odmítl Michálkova slova, že by si ministr někoho vyhlédl a ten by automaticky post získal.
Senátní Klub pro liberální demokracii – Senátor 21 tento týden oznámil, že připraví text ústavní žaloby na prezidenta Zemana za hrubé porušení Ústavy. Senátoři prý mají vytipovanou dvacítku skutků prezidenta, kterými prý porušil Ústavu.
„Nevím, zda jich bylo tolik. Úprava v Ústavě po zavedení přímé volby prezidenta je tak přísná, že nevidím prostor, že by ústavní žaloba mohla být podána,“ uvedl Kněžínek s tím, že v tomto případě musí být dosaženo ústavní většiny jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně.
„Je pravda, že se prezident Zeman leckdy pohybuje na hraně, až za hranou Ústavy. Počkám, až dají senátoři dohromady ten text, podle toho to objektivně posoudíme,“ uzavřel Michálek s tím, že zatím nemají v klubu rozhodnuto, jak by se k tomu postavili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
