Profesor Jánský, ikona české hydrologie: Války o vodu. To nás může čekat. Klima se mění, ale člověk za to až tolik nemůže

4. 4. 2021 6:40

„Voda je nejcennější surovina, kterou máme, a my Češi si to můžeme opakovat do nekonečna. Žádné lithium, žádné zbytky zlata, žádné suroviny – voda je naše největší cennost,“ hodnotí nejvýznamnější český hydrolog Bohumír Janský s tím, že velkou část světa čekají obrovské problémy s nedostatkem pitné vody. Problém způsobuje znečištění i klimatické změny, člověk však s nimi podle Janského příliš nezmůže, podílí se totiž na klimatických změnách maximálně z 20 procent. „Klima se mění, a příčin je celá řada,“ řekl profesor Janský pro server kupredudominulosti.cz.

Profesor Jánský, ikona české hydrologie: Války o vodu. To nás může čekat. Klima se mění, ale člověk za to až tolik nemůže
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cisterna s pitnou vodou, ilustrační foto
reklama

Anketa

Necháte se očkovat proti covidu-19? (Ptáme se od 1.4.2021)

hlasovalo: 18992 lidí
Janský si nemyslí, že by Česko někdy mělo mít problém s nedostatkem vody, o všech částech světa to však již neplatí. „Myslím, že na našem území, v Česku, uprostřed Evropy, nikdy o vodu bojovat nebudeme, doslova řečeno. Nicméně jsem přesvědčen, že v různých částech naší planety boje o vodu nastanou. Stačí si říct pár čísel. Dneska žije na Zemi přes 7 miliard lidí. V roce 2050 tady bude podle projekce OSN nějakých 9,3 miliard lidí, a abychom tyto lidi uživili, budeme potřebovat přibližně 2× tolik vody, co v současné době. To není dvojnásobný počet obyvatel, je to prognóza z hlediska nárůstu spotřeby vody,“ varuje.

Jednou z možností, jak zvýšenou poptávku po vodě pokrýt, je podle Janského odsolování té slané. Již dnes jsou země, kde téměř 100 % pitné vody kryjí odsolováním. Problém však budou mít zejména ti, co nebudou mít jak sladkou, tak ani slanou vodu.

Nejhůře na tom s vodou je zejména Austrálie. Janský by v jejím případě volil možnost zásobování vodou z ledovců, které však čelí klimatickým změnám. „Už dneska existují projekty přetahování ledovcových ker od Antarktidy třeba do melbournského zálivu, kde ho třeba zabalí do velké fólie, a budou z jedné kry žít desítky let. Samozřejmě ji budou upravovat, ale jenom málo. Voda z ledovců je velmi vhodná na pitnou vodu,“ říká hydrolog.

V Evropské unii mají největší problémy s vodou Belgie a Nizozemsko, jelikož mají „zadolené“ podzemní vody. Benelux tak prý dokonce uvažuje, že se položí potrubí na dno Severního moře a bude dopravována pitná voda z norských ledovců severně od Osla. „Nakonec Norsko je na tom s vodou ze všech evropských zemí vůbec nejlépe, a to s velkým odstupem od celého evropského kontinentu. Tam prostě voda je,“ říká expert.

Že by se voda mohla stát strategickou surovinou využívanou k politickým účelům, dokládá i na příkladu obsazení Kuvajtu za Saddáma Husajna. „První úder ze strany Saddáma směřoval kaťuše na vyřazení odsolovacích zařízení na pobřeží Saúdské Arábie z provozu. Jedním úderem vyřadili veškerá zařízení na výrobu pitné vody, takže najednou celé pobřeží Saúdské Arábie, která byla spojencem, a odkud spojenci nastupovali na Kuvajt, najednou nemělo vodu,“ vzpomíná.

Připojil, že ho kdysi oslovil i generál turecké armády, aby se dozvěděl, jak se dá pomocí vody, pramenící v Turecku, ovlivnit politika na Blízkém východě. Janský mu na to vytiskl Evropskou vodní chartu. Přesto Turci vydírají své sousedy vodou již nyní. Připomíná, že například pomocí svých 12 přehradních nádrží na Eufratu a Tigridu regulovali odtok tak, aby byla během války omezena dodávka vody do Sýrie.

Největším odborníkem na světě v oblasti vody je nyní podle profesora Janského Izrael. Naopak za největší znečišťovatele označuje Indii, ale také stále i Čínu, Indonésii, Latinskou Ameriku a až na dvě, tři země i celou Afriku.

Za „mizení“ vody však může nejen člověk – Janský ukazuje, že je to stejné jako se změnami klimatu, kde se nemůžou dva tábory shodnout, co za ně může. „Prostě je to obojí, jenom nevíme, kolik procent je příroda, přírodní cyklus. Změna tady nastává od 80. let. Když srovnáváme současné klima, oteplování, tak to vztahujeme k průměrům 1950, 1980. Jestliže říkáme, že se v Česku zvýšila teplota o 0,75 stupně, tak je to nárůst oproti 1950, 1980. Ale třeba na Sibiři už je to nárůst o 4 stupně a v Grónsku přes 2 stupně. Takže toto je třeba si uvědomit, že se tady něco s klimatem opravdu děje,“ připomíná.

Janský má za to, že člověk za změny klimatu ani zdaleka nemůže tak, jak se uvádí, maximálně prý 20 procenty. „Myslím, že maximálně do 20 procent to jde zřejmě rychleji než v minulosti. V době ledové jsme měli doby meziledové s výrazným oteplením. Kdybych šel dále do minulosti, měli jsme tu tropy, tak to nechme. Období prvohor, a dokonce třetihor. Klima se mění, a příčin je celá řada,“ upozorňuje jeden z největších českých odborníků.

Problém prý přinesou zejména klimatické změny v Rusku a tající permafrost. „Zatímco dříve přes léto tála půda do hloubky 1-2 metry, tak dneska taje do hloubky 10 metrů. Když Sovětský svaz stavěl přehrady a kotvil je do věčně zmrzlé půdy, tak je kotvil třeba do hloubky 10-15 metrů. Dneska už zjišťuje, že tyto velké stavby jsou velmi ohrožené, že je bude potřeba kotvit ještě hlouběji, injektovat. Padají celé domy. Nedávno jsem viděl video z Jakutska, kde spadlo 100 domů jen proto, že pod nimi roztála věčná ‚mrzlota‘. V Norilsku jim prasklo úložiště ropy a vyteklo do řeky, prostě havárie jedna za druhou,“ varuje hydrolog. Problémem je i uvolňující se čpavek, který je 22× účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hm. Jak to myslíte? Protažený obličej Tvarůžkové v mimořádném vysílání k ruským agentům

22:11 Hm. Jak to myslíte? Protažený obličej Tvarůžkové v mimořádném vysílání k ruským agentům

Sobotní večer je vysílání ČT 24 kompetně věnováno kauze ruského podílu na výbuchu muničáku ve Vrběti…