Podle Oskara Krejčího se rozpadl systém důvěry, pokud jde o strategické zbraně, systém kontroly zbrojení. Upozornil, že mimo česká média proběhlo prohlášení pěti jaderných mocností, členů Rady bezpečnosti OSN. V něm se mocnosti přihlásily k tomu, že je potřeba zabránit vzniku jaderné války a také zabránit vzniku závodů ve zbrojení. Profesor Krejčí to považuje za první krok k obnově kontroly jaderného zbrojení. Dokonce se v něm mluví o jaderném odzbrojení.

Uvedl, že po vítězství ve studené válce začaly USA postupně vypovídat dohody o těchto zbraních, které byly uzavřeny se Sovětským svazem a Rusko je převzalo. Například smlouva o omezení systému protiraketové obrany, pak smlouva o likvidaci raket krátkého a středního doletu a i smlouvu o otevřeném nebi. Je tedy rád, že se v prohlášení mocnosti odvolávají na smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která je prý nejdůležitější v systému kontroly.

Ovšem problémem této smlouvy dle Krejčího je, že neřeší umisťování jaderných zbraní na území nejaderných států. V zahraničí mají jaderné zbraně umístěny Spojené státy. „150 jaderných náloží je umístěno v Turecku, v Itálii, ve Spolkové republice Německo, v Belgii a Nizozemsku,“ uvádí s tím, že jaké nálože jsou na střelách se dá modifikovat, tedy mohou mít ničivou sílu až 400 kilotun TNT.

Při té příležitosti mluvil o Slovensku. „Pokud Američanům pronajmou dvě letiště, kdo jim zaručí, že tam Američané nebudou skladovat nebo že ho nepoužijí pro tranzit jaderných náloží? Protože ty nálože, o kterých jsem mluvil, to jsou bomby k letadlům. A vy nevíte, jestli to zavěsí pod bitevník nebo pod strategický bombardér,“ položil otázku.