Podle ní čím více vláda používá ideologizované nástroje, tím více ztrácí na preferencích. „Není to proto, že by si voliči přáli návrat komunismu, ale protože se problémy velmi dlouho ideologizují a lidi to štve. Je to už čtvrt století po pádu komunismu, a v momentě, kdy jsou zde obrovské problémy a ideologizovat otázku z pohledu jeho návratu už opravdu přesvědčuje jen to jádro pravicových voličů, nedokážou se tím oslovit další lidé,“ uvedla pro Prvnízprávy.cz Dvořáková.
Podle Dvořákové vědecká komunita nechtěla s ÚSTRem komunikovat, protože výzkum v ústavu byl podle ní ideologicky zneužíván. Domnívá se, že velmi silně. "Takové 'objevy', jakože Mašínové plánovali atentát na Gottwalda, nebo obvinění spisovatele Kundery, to jsou nesmyslné věci. Nesmyslné na základě přímo zneužívání materiálů nebo neprofesionálního chování,“ řekla.
Prvnízprávy.cz připomněly, že podle agenturních zpráv více než dvě třetiny (68,7 %) obyvatel považuje ÚSTR za zcela zbytečnou organizaci. „No jistě. Ten ústav neudělal nic, co by měl dělat, nefunguje profesionálně,“ reagovala Dvořáková. Podle ní ústav dostal do vínku politizující -ismy.
Dvořáková poukázala na to, že by bylo něco jiného, kdyby se zřídil ústav pro zkoumání jako v Německu speciálně pro Stasi - německou tajnou policii NDR. „Ten ústav má za úkol zkoumat do hloubky německou komunistickou tajnou policii. V tom okamžiku to má smysl. Tady se ale vlastně jakoby přes StB dívá na celou společnost. To je to, co je zvrhlé,“ zdůraznila.
Odborná komunita s Hermanem nechtěla spolupracovat
Vladimíra Dvořáková se vyjádřila i k osobě Daniela Hermana. Pro Prvnízprávy.cz uvedla, že ji zarazilo, když slyšela výroky kardinála Dominika Duky a skutečnost, že bývalý ředitel ÚSTRu Daniel Herman byl mluvčím biskupské konference. „ÚSTR má také zkoumat rok 1938. A když si vezmeme, jaká byla role katolické církve, kdy katoličtí intelektuálové se podíleli na tom, že v kampaních uštvali Karla Čapka k smrti. Tohle nikdo ani neventiloval. Nikdo ani neřekl, zda jsou nějaké výsledky z tohoto období,“ řekla. Ústav si podle Dvořákové mezi odbornou komunitou prostě vytvořil obrázek, že "s tímhle se člověk nebude zahazovat".
Prostor pro výzkum je ohromný
Podle Dvořákové je přitom prostor pro výzkum ohromný. Podle ní, kdyby se část peněz dala na pedagogické fakulty, kde končí učitelé historie občanky, pak by učitelé neměli problém a neříkali by, že nevědí co učit. Prostředky se podle Dvořákové měly dát i pro skupinu v rámci Národního archivu, kde by se s materiály pracovalo odborně. Podle Dvořákové však ÚSTR ve své podstatě nikoho příliš nezajímá.
V závěru svého rozhovor pro Prvnízprávy.cz Dvořáková pojmenovává jiný jev. A to, že lidé začínají mít trochu strach. „Jako by zde bylo zastrašování. Pocit, že něco řeknete a dostanete se do potíží. Je i zde pracovní nejistota a mnoho lidí už mi sdělilo, že se bojí někde se vyjádřit či vystoupit. To už by byl další problém a krok jiným směrem, o nějž, doufám, nepůjde,“ řekla ne příliš optimisticky.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
