Kysela hned v úvodu diskuse pravil, že prezident Miloš Zeman porušoval Ústavu dlouhodobě a navíc poměrně zjevně. „Mám naopak pocit, že prezident republiky porušoval Ústavu dlouhodobě a poměrně zjevně,“ uvedl profesor Kysela s tím, že v Ústavě jsou poměry nastaveny tak, že by se jednotlivé moci měly vyvažovat. Jenže premiér Andrej Babiš odmítá postavit svou moc proti moci prezidenta Zemana.
Lebeda mu dal jasně za pravdu. „Podle mého názoru (porušil Ústavu bezesporu) a nejen v těch posledních měsících. Prezident Zeman porušil Ústavu už při sestavení vlády Jiřího Rusnoka, kde ignoroval vůli Parlamentu. Ale je třeba to vidět v kontextu. Pan prezident chce náš systém změnit na poloprezidentský, on je silně inspirován Charlesem de Gaullem ve Francii,“ připomněl Lebeda s tím, že Zeman by podle všeho rád s chutí odvolával a instaloval volně premiéry, ale nemá v Parlamentu politickou stranu, o kterou by se mohl opřít.
Když dostal slovo Závodský, pravil, že Andrej Babiš se Miloše Zemana prostě bojí.
„Je naprosto zjevné, že současný premiér se pana prezidenta prostě bojí. My nevíme, co všechno o sobě vědí, ale pokud premiér Babiš plní přání pana prezidenta, tak to jsou věci nějak vyobchodované, jen tu druhou stranu nevidíme. Je zcela zjevné, že ve vládě sedí ministři, kteří mají blíže k prezidentovi, než k premiérovi, tak to jsou pozice zjevně vyobchodované. Jestliže se podíváme na ministryni spravedlnosti (Marii Benešovou), na ministra zemědělství (Miroslava Tomana) a na ministra obrany (Lubomíra Metnara), tak je to naprosto zjevné,“ řekl Závodský.
Mezinárodní srovnání ukazují, že Česká republika se propadá v žebříčku demokratických zemí. „Asi není náhodou, že od roku 2013 zastával jeden oligarcha důležitou pozici ve vládě a nyní se posunul dokonce do funkce nejdůležitější, tak není překvapivé, že se propadáme,“ poznamenal k tomu Závodský.
Lebeda byl ještě ostřejší.
„To, co je pro mě nejhorší zprávou, je to, že tu dochází ke zhoršování demokracie a společnosti to nevadí, protože si ani neuvědomuje, jak by to mělo být správně. Já jsem empirický politolog a ty naše výzkumy ukazují, že lidé toho o politice vědí poměrně málo, o politických pravidlech toho víme málo a zdá se nám, že když teď nějaký politik porušuje pravidla a má k tomu nějaký důvod, tak je to za určitých okolností v pořádku,“ uvedl Lebeda.
„Já se trochu obávám, že se odkláníme k něčemu, čemu já říkám asijská demokracie, kde se vláda snaží zajistit lidem blahobyt a výměnou za to očekává, že společnost bude tolerantní k porušování pravidel. Taková v podstatě malá normalizace,“ posteskl si Lebeda.
Ing. Miloš Zeman
Kysela s Lebedovým výkladem souhlasil. U Závodského platilo totéž. Posledně jmenovaný host jen dodal, že přímo náš prezident Miloš Zeman je ovládán ekonomickými zájmovými skupinami. Je to prý např. skupina PPF Petra Kellnera, ale nejen ona. „Já se nedomnívám, že jenom skupina PPF, ale že i skupina Penta má poměrně významné zájmy v Číně,“ upozornil Závodský.
Lebeda zdůraznil, že problém není jen v prezidentovi Miloši Zemanovi, ale i v premiérovi Andreji Babišovi (ANO), protože je jasné, že každý bohatý člověk chce být ještě bohatší a chce mít ještě větší moc a nevyhnutelně se ocitá v obřím střetu zájmů, když je politikem s podnikatelskými zájmy.
„Mně přijde, že ze strany Andreje Babiše je to naprosto pochopitelné, že to zkusil a že to jde. Ale problém je, že to jde, že mu to veřejnost posvětila volebním výsledkem, a to ještě zlepšujícím se volebním výsledkem. Já tady neviním Andreje Babiše, ale je mi líto české společnosti,“ zaznělo z úst Tomáše Lebedy.
Když znovu dostal slovo Kysela, upozornil, že demokracie se má opírat i o ústavní tradice. Když tady 25 let něco funguje, tak se předpokládá, že to tak bude fungovat i šestadvacátý rok,“ pravil profesor ústavního práva. U Miloše Zemana a Andreje Babiše je podle něj problém v tom, že tento rámec překračují. A Kysela si není jist, zda by tuto situaci dokázala změnit nějaká úprava Ústavy.
Závodský zdůraznil, že jistým filtrem by tu měla být činnost občanské společnosti, která by prý některé lidi neměla pustit k určitému typu chování.
Když se debata blížila k závěr, Moravec v souvislost s dnešní politickou situací kritizoval Václava Havla.
„Když se podíváme hned na ten počátek před těmi třiceti lety, viz třeba kolaborace s komunisty... Václav Havel, který protestoval proti komunistům, ale zároveň je legitimoval skrze Mariána Čalfu, který patři k jeho nejbližším spolupracovníkům... Ekonomické skupiny, a vezměme si, komu byla prodána polovina (Havlovy) Lucerny – společností Chemapol, tím byla legitimizována divoká privatizace a těch struktur, které tady byly. Není to o tom, že jsme tady neformovali žádný hodnotový systém hned v tom počátku?“ zeptal se Moravec.
Lebeda konstatoval, že to jsou určité šrámy na našem přechodu k demokracii, ale zdůraznil, že ideály Václava Havla bylo možné považovat za nosné.
Faktem však podle politologa je, že část společnosti byla frustrována tím, jak se tu transformoval systém. Další část společnosti je frustrovaná vlastní ekonomickou situací a podle Lebedy je velkou chybou, že některé regiony mají velké problémy, ale politická scéna tyto problémy přehlíží. Když v Olomouckém kraji dorazíte na Jesenicko a přijdete tam do obchodu, tak zjistíte, že ty věci tam jsou nesrovnatelně dražší, ale lidé tam berou podstatně nižší platy,“ dal příklad Lebeda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
