Druhý nejvyšší počet hlasů obdrželi Sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Směr-SD volilo 21,9 % voličů. A třetí největší počet hlasů získala strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) někdejšího slovenského premiéra Petera Pellegriniho, kterou podpořilo 12,2 % voličů.
Na čtvrtém místě skončila koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)-Křesťanská unie-Za lidi pod vedením expremiéra Igora Matoviče, která získala dle odhadu 8 procent hlasů a překročila tak 7procentní hranici pro koalice.
Fotogalerie: - Slovensko za časů voleb
Na dalším místě skončila strana Svoboda a Solidarita (SaS) exministra hospodářství a zahraničí Slovenska Richarda Sulíka se 6,4 procenty hlasů. Strana Republika získala 6 %. A 5,3 % má dle odhadu Křesťanskodemokratické hnutí.
Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu překročilo až 7 stran.
Předseda Šimečka vyjádřil nad prvními odhady opatrnou radost. Z minulosti má ale PS zkušenost, že průzkumy před místnostmi jejich výsledek spíše nadhodnocují, proto se nechtěl ukvapit.
Ve štábu ale vládla euforie, kterou oživila řada přítomných slovenských umělců a celebrit a rovněž primátor Bratislavy Matúš Vallo.
Rozporuplné reakce vyvolává úspěch bývalého premiéra Matoviče, kterého někteří označují za „otce chaosu“. Ještě několik dní před volbami vypadala jeho situace dost beznadějně.
Jeho nástupce Eduard Heger si založil vlastní stranu, která podle exit pollu má mít k postupu do parlamentu hodně daleko. Předseda však do televizní kamery vzkazoval, že příběh nekončí.
Dobře to nevypadá asi se stranou Modří, se kterou se o comeback pokusil slovenský premiér z přelomu tisíciletí Mikuláš Dzurinda. Ten si postěžoval, že se média snažila koncentrovat hlasy jejich potenciálních voličů směrem s Progresivnímu Slovensku.
Sulík čeká
Když se volební noc přehoupla do neděle, bylo sečteno přibližně patnáct procent hlasů. Stále vedl Směr s 25 procenty hlasů, následován „druhými sociálními demokraty“, stranou Hlas. Její předseda Peter Pellegrini byl dlouho Ficovým spolustraníkem. Nyní by získal necelých 18 procent.
Progresivní Slovensko už překročilo deset procent, přičemž v jeho případě se očekává největší přísun hlasů z velkých měst a rovněž ze zahraničí, které ještě není ve výsledcích započtené.
Další strany už mají 8 a méně procent.
Favority nad čárou postupu stále doplňuje maďarské hnutí, se kterým exit polly nepočítaly. Naopak hnutí Svoboda a solidarita předsedy Richarda Sulíka, který byl už dvakrát u rozpadu vládní koalice, je daleko od pětiprocentní hranice. V jeho případě se ale rovněž očekává podpora především ve velkých městech, jejichž velké sídlištní okrsky se tradičně počítají nejdéle. Pokud by neuspěl, byla by to rána pro Progresivní Slovensko, Sulík je pro Šimečku přes rozdílné pohledy na ekonomiku nejpřirozenějším partnerem.
Po patnácti procentech hlasů držela potenciální koalice Směr a Hlas přesnou polovinu mandátů. Peter Pellegrini ale do televizní kamery uvedl, že se chce především vyhnout patu a nestabilitě. Není jasné, jak by se předseda Hlasu, který se profiluje o něco liberálněji než Směr, postavil k případné koalici s Republikou, SNS či KDH, které by rovněž přicházely v úvahu do Ficovy koalice.
Napjatá předvolební atmosféra
Napjatá byla na Slovensku atmosféra ještě před otevřením volebních místností. Na prvním místě ve čtyřech z šesti průzkumů a volebních modelů zveřejněných krátce před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili Sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a druhé místo průzkumy předpovídaly straně Progresivní Slovensko (PS) místopředsedy Evropského parlamentu Michala Šimečky. Ve zbylých dvou průzkumech pak byl predikován lehký náskok Progresivního Slovenska.
Předseda Progresivního Slovenska Šimečka již předem odmítl povolební spolupráci svého hnutí se Směrem-SD. „Ta kampaň byla ostrá, místy až špinavá. Bylo tam plno dezinformací, hoaxů a útoků,“ tvrdil Šimečka při sobotním odevzdání svého hlasu.
Fotogalerie: - Volebný vlak
„Přál bych si, aby Slovensko neřídili amatéři a břídilové bez zkušeností a nezatahovali nás do migračních či vojenských dobrodružství,“ řekl pak Fico v nahrávce na sociální síti, v níž ukázal i to, jak odevzdal hlas on v doprovodu své matky.
Třetím favoritem voleb pak byla průzkumy označována strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) někdejšího slovenského premiéra Petera Pellegriniho, který se premiérské funkce ujal v roce březnu 2018 po demisi Ficovy vlády, k níž došlo v důsledku politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka. Pellegrini se již dříve vyjádřil, že má jeho strana programově blíže ke straně expremiéra Fica než ke hnutí Progresivní Slovensko.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která odvolila ve slovenském Pezinku, se k aktuálním slovenským předčasným volbám vyjádřila před několika dny v projevu pro veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a Slováky vyzvala, aby se nenechali odradit „hrubostí kampaně a pomýlit jejími tématy“. „Pro mě osobně jsou tyto volby i o odvaze nepodlehnout strachu, který se v nás mnozí snaží vyvolat. Jsou o sebevědomí nás, voličů, že jsme schopni věřit v demokracii a nepotřebujeme couvat k autokracii,“ řekla Čaputová v projevu.
V sobotu pak za nejdůležitější označila, aby se budoucí vládě podařilo Slováky sjednotit. „Protože soudržnost a smír přesahují horizont voleb,“ řekla. Pověřit sestavením vlády se Čaputová dle svých předchozích slov chystá současného vítěze voleb.
Fotogalerie: - Čaputová na Národní třídě
„Na Slovensku se hraje o budoucnost Evropy“
Slovenské volby vyvolávaly také nemalé ohlasy v České republice a vyjadřoval se k nim i prezident Petr Pavel, jenž během své návštěvy New Yorku hovořil o favoritovi volebních průzkumů a šéfovi Směru-SD a pronesl přesvědčení, že dle něj některé Ficovy názory odpovídají spíše ruské propagandě a že návrat Fica by mohl mít dopad na vztahy mezi Prahou a Bratislavou. „To by jistě v případě jeho zvolení a získání důvěry do určité míry narušilo i vztahy mezi námi, protože bychom se na některé zásadní věci dívali jinak,“ řekl Pavel.
Bývalý slovenský premiér a předseda strany Směr-SD Robert Fico připustil, že se s Pavlem rozchází v názoru na válku na Ukrajině a je „proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny, protože prodlužování konfliktu vede jen k zbytečným a obrovským ztrátám na lidských životech“, zároveň však Pavla kritizoval za to, že pokud chtěl dát najevo slovenským voličům, že by česká politická reprezentace zmrazila česko-slovenské vztahy v případě vlády, v níž by byl i Směr-SD, tak by to byl nepřijatelný zásah do slovenské kampaně před volbami. „A to já musím rázně odmítnout,“ ohradil se Fico, jehož naopak podpořili předchozí čeští prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman.
Velké ohlasy budilo také prohlášení místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO), jež se vyjádřila, že se na Slovensku „hraje o budoucnost Evropy“.
Fotogalerie: - Robert Fico na právech
Slovensko dle Jourové je aktuálně zemí, kde je znát největší tlak ruské propagandy, což je ve spojení s aktuálními volbami „extrémně nebezpečné“. „Vždy je kombinace ruské propagandy a silného domácího hráče, což je případ slovenského Směru, nejnebezpečnější situací. Co se s tím dá dělat? Na prvním místě mám vždy kvalitní, otevřenou a srozumitelnou komunikaci ze strany těch, kdo vládnou. Pokud to nejsou ti, kdo už jedou na té dezinformační scéně. Pak vzdělávání, osvěta, vysvětlování. Pak je to ověřování faktů, silná mediální scéna a nezávislá média. A pak je to oblast, kterou bych nazvala reakcí práva, postihování poplašných zpráv a válečné agrese,“ vyjádřila se česká eurokomisařka s tím, že se na Slovensku „hraje o budoucnost Evropy, protože to je země, která by mohla za určitých okolní změnit kurz a omezit demokratické principy“.
„Rétorika některých stran dává tušit, jakým směrem by tu zemi vedly. Na Slovensku je ta kampaň hodně ovlivněna ruskou propagandou,“ dodala Jourová.
Rekordní počet hlasů ze zahraničí
Rekordní byly aktuální slovenské volby v počtech hlasů ze zahraničí, jelikož z cizí země hlasovalo poštou rekordních 58.779 Slováků. Nejvíce hlasovacích obálek přišlo z České republiky, a šlo až o 23.486 hlasů. Celkově mohlo hlasovat přibližně 4,3 milionu slovenských voličů.
Fotogalerie: - Slovenská státní vyznamenání
Vypsání nových voleb schválila slovenská sněmovna poté, co loni v prosinci vyslovila nedůvěru tehdejší vládě premiéra Eduarda Hegera. Hlasování předcházel rozpad čtyřčlenné vládní koalice, po kterém kabinet přišel v parlamentu o většinu. V polovině letošního května pak Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ódorem, který v předčasných volbách nekandiduje.
Předchozí slovenské parlamentní volby v únoru 2020 vyhrála strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče se ziskem 25,02 % hlasů. Druhý skončil Směr-SD s 18,29 % hlasů.
Psali jsme:
První výsledky tradičně chodí z nejmenších volebních obvodů a na venkově se dle očekávání ujal vedení Smer, následovaný kandidátkou Hlas. Progresivní Slovensko na třetím místě mělo méně, než deset procent a těsně jej pronásledovalo hnutí maďarské menšiny SZÖVETSÉG, se kterým se v exit polu vůbec nepočítalo.
V těsném závěsu se kromě hnutí OLANO expremiéra Matoviče držely i strany KDH, SNS a Republika, označované některými za extrémně pravicové, které rovněž bodují především na venkově.
Matovič se svým hnutím budou nejspíš mít nervy do poslední chvíle. Utvořili totiž kandidátku koaliční, která k postupu potřebuje nikoliv 5, ale 7 procent. Podle odhadů ji má překročit jen těsně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
