S novým rakouským prezidentem uspořádal Vladimir Putin společnou tiskovou konferenci. Podepsali mimo jiné také nový kontrakt na dodávku plynu. Smlouva mezi rakouskou státní firmou OMV a ruským Gazpromem prodlužuje garantované dodávky ruského plynu do roku 2040. Jak politici připomněli, dohoda navíc přichází v době výročí 50 let dodávek ruského plynu do Rakouska. „Americký zkapalněný plyn je dvakrát až třikrát dražší než ruský plyn. Za takových podmínek nedává ekonomický smysl nahrazovat ruský plyn americkým zkapalněným plynem,“ prohlásil rakouský prezident Van Der Bellen. O důležitosti vzájemné spolupráce firem OMV a Gazprom hovořil také rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Fotogalerie: - Zeman letí do Moskvy
Rakouský odběr ruského plynu vzrostl jen od začátku roku 2018 o více než 75 procent. Rakousko nyní většinu svého plynu odebírá právě z Ruska. Také objem obchodu mezi oběma zeměmi roste, za rok 2017 činil o zhruba 40 procent více než o rok dříve.
Diskutovalo se i o výstavbě potřebné energetické infrastruktury. Vladimir Putin podotkl, že rakouská vláda vnímá projekt plynovodu Nord Stream 2 jako pozitivum. Nedávno daly zelenou k výstavbě plynovodu i Německo a Finsko. Podle USA využívá Rusko plyn v Evropě jako politický nástroj. Plynovod Nord Stream 2 by mohl být uveden do provozu na konci roku 2019. Vladimir Putin poznamenal, že Rakousko je klíčovým tranzitním místem pro export ruského plynu do Evropy. „Rakousko se stalo jedním z klíčových míst pro transport ruského plynu do západní Evropy a hraje důležitou roli v zajištění energetické bezpečnosti celého kontinentu,“ řekl Putin. Plynovod Nord Stream 2 zcela obchází Ukrajinu, která je dnes důležitou tranzitní zemí.
Mluvilo se také o sankcích. Vladimir Putin se netajil svým přáním, aby byly sankce zrušeny. „Ti, kteří sankce vytvořili, ale i ti, kteří jsou jejich cílem, je považují za škodlivé,“ nechal se slyšet Putin. Dodal, že pro evropské země je pouze obtížné takový vývoj potvrdit. Ruský prezident mluvil o tom, že Rusku se navzdory sankcím ekonomicky daří. Míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 5 procent. Hovořilo se i o Krymu.
Rakouský kancléř Kurz projevil přání, aby došlo k postupnému „uvolňování sankcí“ vůči Rusku. K ukončení sankcí vyzval evropské politiky minulý týden i Heinz-Christian Strache, předseda rakouské strany Svobodných, která je vládním partnerem Kurzovy Rakouské lidové strany. Jeho strana Svobodných navíc zrušení sankcí slíbila i v rámci předvolebního boje.
Vladimir Putin se setkal s kancléřem Sebastianem Kurzem již podruhé v poměrně krátké době. V únoru letošního roku byl Kurz pro změnu na oficiální návštěvě v Moskvě, již tehdy hovořil o nutnosti otočit evropské vztahy s Ruskem směrem k lepšímu. Rakousko ale není jediným státem, který by mohl zařídit posun v oblasti sankcí. O dobré vztahy s Ruskem usilují mezi jinými také Německo a Francie. To vše ve chvíli, kdy se Evropská unie ocitá na prahu ekonomické války se svým tradičním spojencem, Spojenými státy.
Poněkud opatrnější postoj vyjádřil rakouský prezident Alexander Van Der Bellen. „Žijeme bohužel v době rostoucího napětí. Rakousko se vždy snažilo přispět k uvolnění tohoto napětí a bude tak činit i v budoucnu,“ řekl. Dodal však, že Rakousko bude ohledně sankcí postupovat v souladu s postupem Evropské unie. Podle Van Der Bellena je ale Rusko nezbytným partnerem pro dosažení míru v Evropě.
Sankce byly na Rusko uvaleny v roce 2014 po obsazení Krymu a kvůli roli Moskvy v konfliktu na východní Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin na sankce reagoval vlastními protiopatřeními a ruská ekonomika se začala orientovat silněji na soběstačnost. Rakousko má s Ruskem již tradičně poměrně dobré vztahy. V souvislosti s kauzou otravy agenta Skripala pomocí Novičoku nedošlo ze strany Rakouska, na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí, k vyhoštění ruských diplomatů ze země. Rakousko se 1. července ujme předsednictví nad Evropskou unií, je tedy otázka, zda dojde ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a EU.
Novinářka Anne Applebaum k právě proběhlé schůzce prohlásila: „Putin se pokouší získat na probíhajícím sporu Evropy s Trumpem.“
Americká novinářka ukrajinského původu Julia Davis si všímá včerejšího vysílání ruské televizní stanice Rossia-1, kde o aktuální situaci v EU diskutoval debatní panel. Děkan Moskevské státní univerzity ve vysílání prohlásil: „EU se rozpadá ve švech – díky americkému bohu a voličům ji Trump rozbíjí na padrť obřím kladivem. To je důvod, proč Putin říká, že se nesnaží oslabit EU. Trump to vše dělá za něj.“
Je otázkou, nakolik je Evropská unie skutečně jednotná v tvrdém postoji vůči dnešnímu Rusku. Dobré vztahy mají s Ruskem vlády Řecka, Maďarska, Itálie a právě také Rakouska. V budoucích jednáních o uvolnění sankcí by tento blok ještě mohl nabrat na síle, pakliže vyeskaluje obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
Celou návštěvu pečlivě monitorovala i hlavní západní média. Britský deník Telegraph prostřednictvím svého komentátora Justina Hugglera píše, že „Rakousko porušilo solidaritu s Británií a dalšími evropskými partnery, když pro Putina vyrolovalo červený koberec tři měsíce po pokusu o otravu agenta Sergeje Skripala.“
Návštěvy si všiml i americký kolos CNN. Svůj příspěvek začal titulkem „Putin říká, že pravidelně hovoří s Trumpem, nesnaží se rozdělit Evropu“. Článek zmiňuje Putinovo interview s rakouskou televizí ORF, ve kterém Putin projevil potěšení nad průběhem boje s mezinárodním terorismem. Naznačil také, že formální summit mezi Putinem a Trumpem není na pořadu dne.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
