Radní ČTK Foltán: Tahle kauza už se táhne třináct let

14.06.2020 6:16

ParlamentníListy.cz znovu jako jediné médium přinášejí text právníka a blízkého přítele Karla Kryla, radního ČTK Pavla Foltána. Ten se tentokrát pozastavuje nad soudní kauzou čtyř ze šesti bývalých členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která se táhne již třináct let a RRTV coby zastupující složka státu zde figuruje již přes deset let. A za tu dobu se členové RRTV vystřídali, tak nelze vyloučit, že řada z nich o té kauze neví vůbec nic.

Radní ČTK Foltán: Tahle kauza už se táhne třináct let
Foto: archiv P. Foltán
Popisek: Pavel Foltán, písničkář, mediální právník, analytik, bývalý univerzitní pedagog
reklama
Když někdo spravuje cizí majetek, (třeba i státní), musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Ten právní pojem plyne přímo ze zákona. Takže správce, coby řádný hospodář, musí o cizí majetek řádně pečovat, například i tak, aby neporušil žádnou zákonnou, ani jinou normu, ani tzv. bono mores – neboli dobré mravy (jak de facto, tak i de iure). A při tom je onen správce povinen postupovat vždycky tak, aby ani z nedbalosti, natož dokonce úmyslně, nemohlo dojít ke škodě na spravovaném majetku, ani na majetku jiných osob, ani k jiné jejich újmě – např. k ohrožení, či poškození práv a oprávněných zájmů. A když k tomu eventuálně dojde, pak je v civilizovaném a demokratickém právním státě zákonná povinnost, aby ten, kdo je za škodu (či jinou újmu) odpovědný, včas a řádně provedl její náhradu tomu, kdo byl poškozen, či jinak zkrácen na svých právech a oprávněných zájmech (může jít např. také o majetkovou náhradu nemajetkové újmy apod., a to i současně s náhradou za škodu). Ten správce, který škodu způsobil, pak za ni nese osobní odpovědnost vůči vlastníkovi, o jehož majetek pečuje. Tolik stručná rekapitulace z právní teorie. A teď pro příklad jeden skutečný případ z praxe. 
 

Anketa

Kolik dostane Babišovo ANO v parlamentních volbách 2021?

76%
14%
5%
hlasovalo: 19126 lidí
 
Už před sedmnácti lety došlo ke způsobení škody šesti lidem (řečí práva fyzickým osobám). Ví se, kdo a jak tu škodu zavinil. Objektivní odpovědnost za škodu má stát (coby právnická osoba). Škoda byla tehdy jak nehmotná, čili nemajetková, tak i hmotná, čili majetková, zde tedy peněžní. Tehdy byla majetková škoda ve výši asi 10 miliónů korun. Rozsudkem soudu vznikl nárok šesti poškozeným na náhradu škody v té výši. Stát jim tehdy ale dobrovolně nic nezaplatil. Takže všem šesti poškozeným pak nezbylo než vymáhat své nároky soudně, a to žalobou o náhradu škody proti povinnému státu. V takových případech za stát u soudu jedná vždy nějaká státní instituce, jakožto zastupující složka státu. V našem konkrétním případě to byl zpočátku cca tři roky Úřad vlády ČR a pak dalších deset let to je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Čili jen to soudní řízení o náhradu škody trvá už 13 let, čímž ale ta původní výše škody s každým rokem narůstá o příslušenství (úroky, náklady řízení, aj. výdaje) – a s tím logicky musí počítat každý. Zejména i řádný hospodář. Koncem března 2015 vydal soud rozsudek, že žalovaný stát má vyplatit oprávněným šesti žalobcům škodu – tehdy ale už ve výši zhruba 25 miliónů korun. Čili už s příslušenstvím – léta běžela, úroky z té žalované částky narůstaly, a přibývaly náklady s tou soudní kauzou spojené.
 
Jenže zastupující složka státu (tedy RRTV) v roce 2015 podala odvolání, takže celá kauza se protáhla o dalších pět let. Až do konce dubna letošního roku, kdy soud vydal znovu už druhý rozsudek v té věci a opět ve prospěch šesti žalobců. Jenže za dalších 5 let od odvolání v roce 2015 ta celková dlužná částka narostla o další úroky (a o další náklady v souvislosti s řízením), takže teď se dluh státu vůči žalobcům pohybuje někde mezi 35 až 40 milióny korun. V roce 2015 se z okruhu vedení úřadu RRTV a právního zastoupení žalované strany ozývalo, že oni se odvolat museli vzhledem k jejich povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře. A tatáž rétorika se ozývá i nyní v roce 2020 (čili po těch pěti letech nárůstu toho dluhu o příslušenství nikoli v nepatrném objemu) jakoby to bylo avízo úmyslu znovu se odvolat i proti aktuálnímu už druhému rozsudku z konce letošního dubna. Za těch 5 let soudního řízení advokát žalované strany znovu vyzkoušel všechno možné, i nemožné, ale zase marně. Relevantní a tedy i reálný odvolací důvod už by tu asi jen stěží někdo našel. Ale i přes to prý jsou tu signály, že odvolání advokát žalované strany podá. Skutečně řádný hospodář nemůže nevidět, anebo ignorovat, že notoricky obstrukční postup kumuluje ty škody, co už vznikly, a navíc generuje škody nové, i novou nemajetkovou újmu, jejíž náhradu by bylo možné vymáhat v dalším soudním řízení.
 

Anketa

Měl by být odvolán radní ČT Zdeněk Šarapatka?

97%
3%
hlasovalo: 9972 lidí
 
Zároveň se údajně proslýchá, že Rada jako taková zatím o podání odvolání nejednala, takže ani nerozhodla. Nikdo z jejího úřadu jí to jako jednací bod zatím nepředložil. Zatímco však soudem stanovená lhůta k podání odvolání uplynula už 10. června. Rada má ale zasedání až v úterý 16. června, takže až skoro týden po uplynutí lhůty pro odvolání. A pak už logicky nemůže rozhodnout o tom, jestli to odvolání podá, anebo nepodá. Přičemž právní subjektivitu má Rada, nikoli její úřad, který je pro Radu jakoby „servisní organizací“ (řečeno termínem z mediální branže). Úřad, ani jeho vedoucí, ani právní zástupce, ale ani předseda Rady v daném případě nemůže její rozhodnutí suplovat. Rada rozhoduje způsobem, který je kogentně určen zákonem. A procesní pravidla k jednání Rady jsou upravena jednacím řádem. Z toho tedy logicky plyne, že Rada nemohla ještě rozhodnout o podání odvolání, a pokud už odvolání bylo podáno, pak by byla otázka, jestli k tomu došlo v intencích závazných předpisů řádně, a pokud ne, tak by byla otázka, zda podání toho odvolání platí, anebo neplatí. (Nelze totiž vyloučit, že neplatí.) 
 
Kdyby v úterý 16. června Rada na svém jednání rozhodla, že to odvolání podá, bylo by už po lhůtě. A opožděné podání by nemělo žádný účinek, takže odvolací soud by se jím nezabýval a rozsudek z první instance by tím pádem byl pravomocný, a do tří dnů po nabytí právní moci by byl i vykonatelný. Rada ani zde navíc nemůže rozhodnout se zpětnou platností o tom, že podává, resp. že už podala odvolání, protože tzv. retroaktivita ani tady není přípustná z právního principu. Snad by zde Rada mohla vzít na vědomí informaci, že někdo odvolání ve lhůtě podal. Ale takové vzetí na vědomí nenahrazuje obligatorní včasné rozhodnutí Rady o podání odvolání, učiněné ve lhůtě. Takže ani tím by se problém s validitou odvolání nevyřešil. Na svém úterním zasedání by Rada logicky mohla řádně rozhodnout, že to odvolání bere zpět, což jakožto účastník řízení podle občanského soudního řádu může udělat. 
 
 
Zdá se, že projednání dotčeného bodu na úterním zasedání Rady by mohlo být dost zajímavé. Tahle soudní kauza už se táhne 13 let a RRTV coby zastupující složka státu zde figuruje už 10 let, přičemž za tu dobu se změnila zhruba polovina jejích členů. Takže nelze vyloučit, že řada z nich o té kauze neví nic, anebo skoro nic, a nota bene o jejích podrobnostech z vývoje za 13 let, či alespoň za těch 5 let, co uplynuly od podání odvolání proti 1. rozsudku z března 2015. A při tom to je právě Rada (jakožto nositel právní subjektivity), včetně všech jejích 13 členů, kdo měl už 10 let projednávat všechny podrobnosti případu, a podle zákona ve sboru přijímat rozhodnutí o procesních úkonech, které mají být v rámci soudního řízení činěny. Mohla by tu být i další otázka – jestli při takovém informačním deficitu mají členové Rady přehled o tom, za co tu nesou osobní zodpovědnost. Jak asi může vypadat postup s péčí řádného hospodáře, když právě ten, kdo má osobně rozhodovat o tom, co a jak se s problémem udělá, když o tom problému za celých 10 let, ale ani aktuálně (a nyní ani akutně) neví nic, případně skoro nic. 
 

Anketa

Měly by skončit Otázky Václava Moravce?

97%
3%
hlasovalo: 25559 lidí
 
Pro lepší představu lze doplnit ještě několik nedávných skutečností: 27. dubna soud vyhlásil rozsudek (na veřejném jednání, i v přítomnosti advokáta žalované strany, takže obsah výroku rozsudku, i se stručným odůvodněním, od té doby žalovaná strana znala). Pak 26. května bylo účastníkům řízení doručeno písemné vyhotovení rozsudku, a od 27. května pak běžela lhůta k podání odvolání (do 15 dnů). Takže během těch šesti týdnů byl čas, aby členové Rady dostali (standardně, jako i u jiných bodů) materiál k seznámení s problematikou a odhlasování návrhu na usnesení, zda odvolání podat, anebo nepodat. Během 1,5 měsíce se k tomuto bodu mohlo konat mimořádné zasedání, což by v historii Rady nebylo poprvé – pamětníci vědí, že jednou Rada mimořádně zasedala i na Silvestra (kvůli TV Prima), takže proč ne i nyní, jde-li o řádný úkon v rámci soudního řízení o desítky miliónů korun – a o jejich eventuální nárůst o další úroky a o další náklady řízení. To by se rovněž dalo vnímat jako postup s péčí řádného hospodáře. Jenže těch 6 týdnů marně uplynulo bez toho, že by právě ona kompetentní Rada (ve sboru svých 13 osobně zodpovědných členů) mohla akutní problém projednat a řádně a včas (do 10. června) o něm rozhodnout svým usnesením (podle závazné procedury). Proč asi?  
 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Barbora Richterová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

DONUTIT Čechy k očkování. U Moravce to padlo na plná ústa

10:05 DONUTIT Čechy k očkování. U Moravce to padlo na plná ústa

Premiér již několikrát ubezpečoval, že očkování je a bude dobrovolné. Ale řídí se podle svých slov n…