_635695218277763486.JPG&id=73502)
Co vy a kandidatura Andreje Babiše?Anketa
Podle exministra je třeba přesvědčit partnery jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci, aby k jednání došlo. Současně připustil, že v unii nepanuje shoda, zda mohou či nemohou na území Schengenu a unijního prostoru Rusové, kteří utíkají před mobilizací. „My a Poláci říkáme ne, Evropská unie říká, že to možné je. Jsme mimo koridor, je třeba stále tlačit, aby byl postoj v Evropě synchronní a my se mohli podílet na jeho tvorbě, nikoliv ho pasivně přijímat,“ doporučil.
Co se gestem vlajek získalo?
Napjaté vztahy mezi oběma zeměmi ukazuje nejen počet zredukovaných diplomatů, ale také obtížnost získat vízum, zjišťování černých staveb na ruských ambasádách nebo odstranění plotu u Českého domu v Moskvě, což česká strana označila za narušení majetku. „Český plot je přesně ukázkou toho, co se může stát. Všimněte si, že je po dvou dnech ticho. Ať je to, jak je, jsme právní stát a musíme dodržovat právo. Ruská strana, jak se ukázalo, nic neporušila, my jsme něco porušili – náš plot byl kousek za uznanou plochou. Hned to v médiích ztichlo. Kdyby ruská strana nepoukázala, že ten plot měl jít jinudy, nepřišlo by se na to, ale neslyšel jsem od našeho ministra, že plot byl zbourán oprávněně,“ sdělil Cyril Svoboda.
Vztahy s Ruskem prý poznamenaly globální problémy a jde o mimořádně závažné věci. „Nechci řešit, jestli se hádají o plot nebo barák. To je pod úroveň toho, o co jde – o pocit rozdělení poválečné Evropy, vztah k Rusku, o svobodu Ukrajiny – a my řešíme, jestli zboříme dům nebo se snížíme na nejnižší úroveň zápasu a budeme chodit s krumpáči bořit plot. To se mi zdá vhodné pro aktivisty, pro mladé lidi, ale ne pro stát,“ upozornil s tím, že podobně špatné vztahy s Ruskou federací má i Polsko. „Možná ještě horší, ale i francouzský prezident Macron a další vyslovili přání udržet kontakt s Ruskem. My děláme silácká gesta u nás doma pro domácí publikum, ale určitě komplikujeme všeobecnou dohodu unie o jednoduchou dohodu vůči Rusku,“ naznačil Svoboda krok ministra vnitra.
Vít Rakušan (STAN) totiž nechal v den státního svátku vzniku samostatné Československé republiky vyvěsit na budovu svého ministerstva českou a ukrajinskou vlajku. Mezi nimi visel zobrazený pytel na mrtvoly, z něhož vyčnívá hlava ruského prezidenta Vladimira Putina. Dlouholetý lidovec Svoboda se domnívá, že takové gesto sice nemůže nynější špatné vztahy zhoršit, ale jen utvrzuje postoje: „Podle mne je to chyba, protože se ještě více rozdělí domácí publikum a jestli něco rozděluje domácí publikum, pak jsou to tato gesta. Někteří lidé jsou kategoricky proti, jiní výrazně souhlasí a otázka je, co se tím gestem získalo. Určitě ne hledání shody ve společnosti,“ podotkl.
Svoboda: Rakušan by měl vytáhnout peněženku
Byl to však právě Rakušan, který se ostře vyhranil proti šibenicím použitým veřejností při protestech s tím, že je třeba „skončit s pandemií nenávisti“. Jak spolu oba přístupy korespondují? „Vnímám to tak, že vyvěšení vlajek se znázorněným pytlem na mrtvoly bylo gestem hlavně vůči domácímu publiku. Rozumím tomu, kdyby byly volby, pak bych mohl přimhouřit oči, ale žádné volby neprobíhají. Mně proto úplně uniká, kdo byl adresátem zprávy a co se tím mělo získat. Nikdo nepochybuje o postoji české vlády k Ukrajině, někteří souhlasí, někteří jsou proti, ale nikdo nepochybuje o postoji České republiky na evropské i severoatlantické úrovni. Takže co se tím mělo umocnit?“ ptal se Cyril Svoboda.
Vadí mu navíc podezření, že celou akci ministr zaplatil ze státního rozpočtu, a pokud tomu tak bylo, první místopředseda vlády tak měl učinit pouze jako akt státu, na kterém panuje politická shoda. „Dokážu si to představit jako happeningový projev, nějakou akci skupiny aktivistů, nikoliv jako projev státu na půdě ministerstva a prvního místopředsedy. Ze státního rozpočtu na to neměla přijít ani koruna. Zcela právem to celý svět čte jako akt státu, čili státního orgánu. A nikdo nemůže říci, že není. Najděte mi, jestli ve Španělsku, Francii, Německu nebo Polsku boří ploty a vyvěšují podobné věci. U nás se to děje a situace je příliš vážná, abychom si vyřizovali účty o pět metrů dále,“ vysvětlil.
Bývalý ministr zahraničí je přesvědčen, že Rakušan by měl vzít vlastní peněženku a zaplatit náklady ze svého. „Je to jediná správná reakce. Kdybych se ocitl v podobné situaci, okamžitě bych dal pokyn převést peníze ze svého účtu na účet Ministerstva vnitra s omluvou, že jsem použil peníze ze státního rozpočtu. A věc by byla vyřešena,“ doporučil Rakušanovi dlouholetý politik.
Vlajka Ukrajiny a Evropské unie
Zdůraznil rovněž, že Češi by se ohledně vyvěšování vlajek mohli inspirovat u Američanů, kteří je mají běžně na zahradách a domech, což ještě umocní ve významnější dny. Státní svátek vzniku republiky by se měl slavit odpovídajícím způsobem a neobstojí prý ani rétorika, že za socialismu bylo lepení vlaječek do oken povinností a jedná se tak o reflexi socialismu. Proč tedy podle něj v tento den mnoho budov zdobila i vlajka ukrajinská? „Možná je to tím, že válka je příliš blízko nás a bytostně se nás dotýká, jde o projev politické nálady, která v České republice je. S tím souhlasím, ale pak by se měly věšet vlajky i jiných zemí. Pokud platí princip lidství, nemůže nám být válka lhostejná nikde a jestliže mají viset vlajky jiné, tak vlajky všech států, které bojují,“ řekl Cyril Svoboda s tím, že mu vadí chybějící vlajky Evropské unie. „Mluvíme o Evropě a nejsme ochotni se přiznat k Evropské unii. Unijní vlajka není jen vlajkou unie, ale celé Evropy, Rady Evropy a co je důležitější, než mít pevnou a soudržnou Evropu?“
Na závěr okomentoval iniciativu na sociálních sítích, která říká, že „je nejvyšší čas vzít si národ a vlajku zpět“. Autorům vadí, že státní symbol zneužívají „extremistické a fašizující subjekty“. Svoboda si však nemyslí, že je třeba si nějakou vlajku brát zpět. „Tomu vůbec nerozumím. Tedy sloganu ano, ale výzvě nikoliv. Z těch desetitisíců lidí na shromážděních je jen pár, kteří mají radikální názor a dokonce podporují Putina. Ale absolutní většina jsou Češi, kteří mohou chodit s českou vlajkou, a není možné říkat, že je nutné si ji brát zpět. Není možné demonstranty označit za pátou kolonu Ruska, jsou nespokojeni se situací v zemi, která je těžká a je nutné reagovat na to, co říkají,“ zhodnotil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
