Redaktůrek a televizní mluvící hlava, nic jiného. Petr Žantovský zúčtoval se Železným z ČT a prozradil i něco pikantního o Šarapatkovi z Rady ČT

07.11.2020 7:58

TÝDEN V MÉDIÍCH Rozhovor s bývalým velvyslancem ve Francii Petrem Janyškou považuje Petr Žantovský za jeden z prvních materiálů, který se opravdu zabývá příčinou problémů s muslimy v Evropě a nejen tím, že nějaký makedonský mladík koná teroristické činy nebo jiný že někomu uřízne hlavu. Mediální analytik se v pravidelném přehledu zabývá i tím, jak v materiálu vydávaném za komentář dokázal dosluhující televizní radní splácat páté přes deváté. Pro Fórum24, kde publikuje, však jako komentátor postačí člověk, který napíše, co mu slina na jazyk přinese, aniž respektuje elementární etická pravidla.

Redaktůrek a televizní mluvící hlava, nic jiného. Petr Žantovský zúčtoval se Železným z ČT a prozradil i něco pikantního o Šarapatkovi z Rady ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

První zastavení pravidelného přehledu mediálních informací patří rozhovoru s bývalým velvyslancem ve Francii Petrem Janyškou, který pod titulkem ‚Nenávistní imámové vymývají mozky. Francie proti nim musí zakročit, říká diplomat‘ vyšel na serveru Aktuálně.cz. „Mile mě ten rozhovor překvapil, protože na Aktuálně nejsem zvyklý čítat věci, které jsou pravděpodobné nebo které jsou seriózně důvěryhodné. Ale tento materiál je docela zajímavý. Zabývá se pochopitelně, jak jinak, islamistickými atentáty, které se odehrály ve Francii v minulých dnech. A diplomat Janyška se pokouší vysvětlit jejich zázemí a důvody i příčiny vzniku vlny toho současného terorismu, ať individuálního nebo skupinového. Doporučuji to jako zajímavý studijní materiál pro každého, kdo se o tento problém zajímá, protože jsou v něm věci dobře popsány,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jednak v něm exvelvyslanec Petr Janyška přesně popisuje vznik islamistických nálad. „Ty jsou vlastně dopadem určitého koloniálního dědictví a stěhování severoafrických muslimů do Francie po ukončení koloniálního panství Francie v Alžíru a tam okolo. Tehdy šlo o jasně ekonomickou migraci, kdy ti lidé šli za prací, za lepším sociálním postavením a navíc se cítili se být občanskými Francouzi. To se mezitím proměnilo i z hlediska zhoršující se ekonomické situace. Dnešní mladí, zejména tedy mužové, potomci nebo prapotomci té první vlny, mají dva problémy. Jednak vůbec nemají žádnou perspektivu, vůbec nevědí, co se sebou. To jsme konec konců konstatovali už někdy před patnácti lety u těch atentátů na pařížských předměstích, jak vyhazovali do vzduchu auta a zapalovali je. Tak se dumalo, co to je vlastně za lidi, proč tam jsou, kde se to najednou vzalo,“ připomíná mediální analytik.

Imámové přicházejí spojit dva proudy a učinit z nich jeden silný

Anketa

Obáváte se, že islámský terorismus udeří i v České republice?

96%
hlasovalo: 21823 lidí
Od té doby jako by se ale na tehdejší události tak nějak zapomnělo. „Kdo ale čte pozorně Janyškovy odpovědi, dojde k závěru, že tahle síla, ta nahromaděná energie v lidech, ať už to jsou lidé přicházející, nebo lidé, kteří se ve Francii narodili, je vlastně kanalizovaná tím ideologickým působením imámů. A je jedno, jestli těch, co ve Francii žijí, nebo častěji spíše těch, co přicházejí z různých fundamentalistických zemí, jako Saúdská Arábie, Pákistán a podobně. A tihle imámové de facto rekrutují tyto mladé lidi k teroristickému konání. To je vysvětlení, které dává velký smysl. Bylo by zapotřebí o něm velmi vážně uvažovat, protože rozděluje tu muslimskou komunitu na dva oddíly, které se začínají nebezpečně přibližovat. Jeden oddíl je ten příchozí, který nejsme vůbec schopni detekovat, vůbec nevíme, co to je za lidi,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Právě nemožnost poznat, kdo jsou ti nově příchozí, byla hlavním zdrojem kritických připomínek k migrační vlně. „Nevědělo se, odkud jsou, jak to, že nejsou ze Sýrie, ale jsou najednou z Bosny, z Albánie, z Makedonie, tedy ze zemí, které nemají žádný válečný stav a nejsou v nich tedy v ohrožení života. A druhá část jsou lidé, kteří se v Evropě už narodili, ale nějakým způsobem se přepólovali a přehodnotili svá stanoviska vůči zemi, ve které žijí, nebo vůči civilizaci, se kterou jsou konfrontováni. A ti imámové vlastně přicházejí, aby tyto proudy spojili a učinili z nich jeden silný proud. To je, myslím, první podstatná myšlenka v této obecné diskusi o terorismu a je zapotřebí, aby se tímto někdo zabýval. A ne aby stavěli pana exministra vnitra Salviniho před soud jenom proto, že se snažil chránit vlastní obyvatelstvo před radikálním islámem,“ poukazuje mediální odborník.

Macron shazuje snahu Evropy ubránit se islamistickému vlivu

Vždyť Matteo Salvini bránil Itálii před nezvanými lidmi, kteří porušují zákon tím, že vstupují bez jakéhokoli právního důvodu na cizí území, navíc ještě na schengenské území. „Čili Salvini de facto chránil Schengen, tak by mu z Bruselu měli ještě poděkovat, a ne ho z Říma stavět k soudu. Ale to je jenom pobočná poznámka. Rozhovor s panem Janyškou považuji za jeden z prvních, který se opravdu zabývá příčinou těch problémů, nejenom tím ‚efektním‘ zevnějškem, že nějaký makedonský mladík koná teroristické činy nebo jiný že někomu uřízne hlavu. To jsou hrozné věci, které zajímají, bohužel, média, ale už je nezajímá to podstatné, co jsem teď právě říkal. A jak jsem uvedl na začátku, udivilo mě, že jsem to našel zrovna na Aktuálně. Ale jak se říká, když pánbůh dopustí, i motyka spustí. Každopádně je to kvalitní materiál a jsem rád, že existuje,“ chválí Petr Žantovský.

Dozvěděl se z něj i o tom, co k problému říká prezident Emmanuel Macron, ale nijak ho nepřekvapil. „Vyjádřil se jako člověk, který vůbec ničemu nerozumí a neví, co má dělat. Prohlásil totiž, že s tím bude bojovat tak, že nepřipustí příchod imámů odněkud ze zemí Perského zálivu nebo ze severní Afriky, co vtahují mladé Araby do nějakých ideologií. Prý tomu bude čelit tím, že Francie bude aktivně školit vlastní imámy, kteří nebudou toto dělat. Nu, je zapotřebí vědět, že ve Francii je pět a půl milionu muslimů. To není malá menšina a je směšné si myslet, jako si myslí pan prezident, že tyhle lidi přemluví k tomu, aby nedělali to, co dělají, nebo aby dělali něco jiného, tím, že je bude školit nějakými poslanci indoktrinovanými imámy. To je komedie, která tu snahu – já doufám, že upřímnou snahu Evropy ubránit se tomu islamistickému vlivu – absolutně shazuje a dává do uvozovek,“ myslí si mediální analytik.

Je nepřijatelné tímhle způsobem znevažovat státní vyznamenání

Z domácích luhů a hájů byl jako vždy „potěšen“ komentářem Zdeňka Šarapatky, dosluhujícího člena Rady ČT. „Na svém oblíbeném serveru se pouští do téměř ještě novopečeného radního Xavera Veselého. Jde o výkřiky pana Jakuba Železného na sociálních sítích, který z Cibulkových seznamů nebo odjinud, z více, či méně relevantního zdroje vytáhl nějaká krycí jména, přilepil je na nějaká jména lidí, co letos měli dostat od prezidenta Zemana státní vyznamenání, a teď je staví do jakýchsi zesměšňujících pozic. Já tady nejsem od toho, abych soudil, jestli ten či onen spolupracovník spolupracoval či nespolupracoval, každopádně považuji za naprosto nepřijatelné, aby nějaký obyčejný redaktůrek – a to redaktůrek zdůrazňuji, to není žádná novinářská osobnost, to je jenom televizní mluvící hlava – tímhletím způsobem znevažoval státní vyznamenání,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Sám si skoro až považoval toho, když přebíral v roce 2017 vyznamenání, že ho moderátor při dekorování vůbec nejmenoval. „Jako bych ve Vladislavském sále vůbec nebyl. Musím říct, že jsem byl docela rád, protože jakékoli slovo na svoji adresu od pana Železného bych považoval skoro za urážku. Osobně mě asi velmi nemá rád, a já asi vím proč, protože jsem s jeho otcem, kterého on asi také nemá rád, kdysi napsal velmi úspěšnou knihu. Ale to je vedlejší, to je osobní věc pana Železného, tu nebudu za něj řešit. Tady, bohudík, nefiguruji, protože jsem na žádných seznamech nikde uveden nebyl. Nevím, jak on sestavoval ty svoje seznamy, i když si to dokážu představit. Server iDnes to detekoval podle svých informací jmenovitě, ale přijde mi to jako kách. A teď nejde o ty jednotlivé laureáty,“ poznamenává mediální odborník.

V jedovatě ironickém článku splácal radní páté přes deváté

Vůči nim to považuje samozřejmě za velmi nezdvořilé, ale především je to nezdvořilé vůči státnímu vyznamenání. „Nevím, jestli si toho pan Železný stačil všimnout, ale my těch státních vyznamenání mnoho nemáme na rozdíl třeba od Francie, která má velkou škálu různých metálů a vyznamenání, nebo Spojených států či Velké Británie. My máme jen ta prezidentská, ostatní jsou o řád jinde, nějaká ministerská vyznamenání a podobně. A není na redaktůrkovi zvláště veřejnoprávního média, aby si z toho velmi nevkusným způsobem utahoval na twitteru. Je velmi bizarní, že pana Šarapatku, který o tom píše, na Foru24 urputně uvádějí jako komentátora. Ještě ani jednou jsem nezaznamenal, možná se špatně dívám, ale minimálně u tohoto článku nebylo napsáno, že ten člověk je zároveň ve velké kolizi zájmů, protože je členem Rady České televize, a to už dosti dlouho,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

Podle něj tenhle člověk ve svém jedovatě ironickém článku, jehož titulek začíná „Pokrytectví v akci“, splácal páté přes deváté. „Stačil urazit všechny možné lidi od pana Ovčáčka přes paní Kleslovou až po pana Šlachtu. Na kdekoho, kdo se namanul, rozhazuje nálepky kolem sebe jako housky na krámě. Velmi mě baví, když cituje spisovatele Karla Čapka větou ‚Nic není staršího než včerejší noviny‘. No já bych na jeho adresu spíše vzpomněl jiný citát Karla Čapka ‚Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí‘. Ale to berme jen jako bonmot. A ještě jedna souvislost. On se tam pouští do Xavera Veselého zřejmě proto, že je také mluvčím jistého rozhořčení na adresu Jakuba Železného, a předhazuje mu tam věci, které s tím vůbec nesouvisejí. Například, že neobhájil bakalářskou práci na Universitě Jana Amose Komenského a různě do toho vkládá souvislosti s touto školou,“ poukazuje mediální analytik.

Vydávají ho za komentátora, ale etická pravidla novináře nectí

Dosluhující radní přitom poněkud zapomíná připomenout, že na té škole byl několik let zaměstnán, respektive tam měl svou kancelář. „Jestli k ní měl nějaký plat, to nevím, ale kancelář tam měl. Chodil jsem kolem jejích dveří poměrně často, když jsem tam pracoval. Takže tady je asi více střetů zájmů, než bychom viděli na první pohled. Pan Šarapatka prostě není novinář, to je zjevné. Kdyby byl novinář, tak respektuje alespoň elementární etická pravidla, která jsou stanovena Syndikátem novinářů v jeho Etickém kodexu, a to je především psát jen to, co mám ověřené. A pokud o někom píšu něco, co se ho může dotknout, tak jsem povinen mu dát slovo a možnost se vyjádřit. To je něco, co on absolutně ignoruje. Takže berme, že komentátor je člověk, který napíše, co mu slina na jazyk přinese, nikoli tedy člověk, který musí něco vědět. Alespoň tedy ve Foru24,“ upřesňuje Petr Žantovský, pro které médium tato definice komentátora pouze platí.

Vzpomínka na astrofyzika a neobyčejně zručně píšícího publicistu

Poslední téma dnešního mediálního přehledu je smutné. „Bohužel, ne každé médium zaznamenalo, že zemřel Marcel Grün. Byl to astrofyzik a šéf pražské hvězdárny, popularizátor astronomie a kosmonautiky, který se nesmazatelně zapsal do paměti lidí, kteří se zajímali o vesmír a jeho zkoumání. Zároveň to byl neobyčejně zručně píšící publicista, který spolupracoval dlouhá léta s Technetem, technickým derivátem iDnesu, měl dar psát velmi srozumitelně i o velmi složitých věcech. Já jsem měl to štěstí, že se s ním poznal, shodou okolností také na tom UJAKu, protože se tam párkrát objevil na různých akcích v době, kdy jsem tam působil. A musím potvrdit, že to byl okouzlující, inteligentní a vtipný člověk, kterých je v každé generaci velice málo,“ konstatuje Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…