Slovní perly i fauly zazněly dnes během řečnění, k němuž byla sněmovna svolána kvůli hlasování o nedůvěře vládě. Sesbírali jsme několik zajímavých jazykových postřehů, které dotvářejí obraz politických postojů a nahlížení na osobu Andreje Babiše, jehož demisi část volených zástupci lidu očekávala.
OutStreamVideoPlayerTohle si přetřásaný premiér za rámeček nedá…
Vlnu barvitých přívlastků pro nejvýše postavenou osobu vlády zahájil předseda ODS Petr Fiala, když se snažil přesvědčit, že s Babišem u moci nebudeme vědět, kdo k nám vlastně mluví, jak jedná a proč tak jedná:
„Zda je to obviněný, zda to je spoluobviněný, zda to je otec, hlava rodiny, předseda vlády, je to doktor Jekyll nebo mistr Hyde. Zda jde o vystupování a jednání obviněného člověka, který chce minimalizovat pravděpodobnost svého odsouzení, (…) nebo jde o jednání otce, který chrání své obviněné děti (…) Zde jde navíc o děti, které jsou s ním obviněny ve stejné kauze.“
Ta jej dále častovala hodnocením jako „zcela nedůvěryhodného muže“, který může mít ještě mnohem více kostlivců ve skříni, maří vyšetřování a údajně svého syna ´uklízí´ z České republiky vždy, když se kauza Čapí hnízdo znovu rozvíří. Premiér je podle ní člověk zatížený
podivnou historií,
členstvím v KSČ,
pletkami s StB,
podivnými podnikatelskými vazbami a aktivitami,
snahami o ovlivňování médií,
snahami o ovlivňování nezávislého vyšetřování dotačního podvodu.
Andrej Babiš se v průběhu sedmi hodin dočkal také označení „zátěž pro naši diplomacii, břímě celé České republiky a ostudou v celé Evropě a po celém světě“, jak jej vykreslil Karel Schwarzenberg, než ho vyzval k demisi, kteroužto by osvobodil českou zemi.
O nestoudnosti mluvil i křesťanský demokrat Jan Bartošek, když směle charakterizoval Babišův kabinet jako vládu „mezinárodní ostudy“ – pro něj je současný premiér člověkem, a to jediným, jehož osobní potíže ochromují zemi. Okamura vládu označil pro změnu za „schizofrenní slepenec“, zastávající absolutně protichůdné filozofické i politické názory.
Lídr ANO se pro dnešek stal také nejdravějším manažerem, který je sice nejvíce slyšet (uvedl pirát Ivan Bartoš s tím, že tohle není nejnutnější dispozice pro vedení země), ale nedisponuje dostatečnou etikou, díky níž by měl kredit před politickými oponenty.
Sám sobě pro změnu i kolegům vypíchl několik nálepek komunista Vojtěch Filip. Ten se zejména zaměřil na vyslovení toho, kým on není a kým by neměli ani ostatní zákonodárci být. Vypomohl si terminologií, která se používá pro označování míry slabomyslnosti.
„Já ze sebe nenechám dělat idiota, promiňte mi. Opakuji, nenechám ze sebe dělat idiota,“ uvedl s dovětkem, že „opravdu ze sebe nenechám dělat pitomce“. K ostatním se rétoricky obrátil, když je varoval, aby se nestaly bloudy: „A jestli vy ze sebe necháte dělat blázny a budete věřit médiím, která vás chtějí manipulovat, je to váš problém!“
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
Vyjádřil také názor nad tím, kým Andrej Babiš jako rodič není: „Za omluvu by jistě stála slova, která byla prezentována Miroslavem Kalouskem, který řekl, že v jeho očích je rodič prase.“
Z jeho úst zazněla také další zvířecí hláška, a to poslanci často užívaná - „vrtěti psem“.
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Záliba v nálepkování – nejen vůči politikům
Eufemistických nálepek se dočkala i veřejnost. Za lůzu označil část fanatického lidu Tomio Okamura: „Když lůza demonstrativně vyhodí z pietního místa do koše květiny položené prezidentem, premiérem a místopředsedou Sněmovny, tak tomu dnes tleská nejen část zfanatizovaného davu, ale najde se dokonce i řada politiků, kteří s tím souhlasí.“
Skoro totéž slovo použil Pavel Bělobrádek, když chtěl poukázat, že je třeba i mezi politickými kandidáty oddělovat zrno od plev: „Respektujeme i to, kdo vyhrál volby. Ale to přeci neznamená, že předsedou vlády může být jenom jediný člověk a nikdo jiný, že všichni ostatní v té straně nebo i neo ilumináti jsou lůzři, kteří neumějí anglicky.“
Samotný premiér Andrej Babiš nešetřil hrubými nálepkami směrem k sedmé velmoci neboli novinářům, zejména Slonkové a Kubíkovi, když je označil za média, která z lidí dělají lovnou zvěř, za nájemné žoldáky, za hyeny.
Tomio Okamura
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Příběh v politice: lacinová gangsterka, či politický thriller?
Již citovaný šéf občanských demokratů Fiala také vykopl motiv příběhů, vyvolávajících emoce: „Máme zde příběh se zápletkou, kterou by nedokázal napsat mnohý autor detektivek nebo politických thrillerů.“
Do žánrové typologie zabrousil - pro co nejoriginálnější příběhový příměr k Babišově kauze - také Miroslav Kalousek:
„Příběh kolem kriminální kauzy pana předsedy vlády začíná připomínat lacinou béčkovou gangsterku. Bohužel to není film, je to realita, která rozežírá jako rakovina principy právního státu.“
Několikrát zaznělo od různých politiků, že dnešek je ve sněmovně jen divadlo.
Kolosální konflikt? Nebo fantastický svět…
Babišův „příběh“ popisovali mnozí zejména jako střet (či konflikt) zájmů, jemuž nespočet z nich přiřadil různý rys: jako kolosální jej označil Jan Farský (STAN), pro Fialu z ODS jde o fantastický svět:
„Mám velké pochopení pro životní komplikace (...)Dnes rozhodujeme o tom, zda připustíme, zda v nastalé situaci osobních a rodinných problémů a pochybností a otazníků jde o novou přípustnou normu pro ústavní funkci předsedy vlády, že tyto podivné propletence vztahů a osob a tento fantastický svět střetů zájmů považujeme za tolerovatelnou výbavu pro předsedu vlády České republiky.“
Zaznělo i přídavné jméno gigantický. Ironicky střet zájmů za banalitu označil pro změnu Jan Bartošek:
„To, co před pěti lety kácelo vládu, tak je dneska vnímáno jako banální historka.“
Fotogalerie: - Jednání KDU-ČSL a ČMKOS
Šlo o reakci na předešlá vyjádření o posouvání hranic možného, co dříve bylo nemyslitelné.
Bartoškovi se povedlo i další úsměvné přirovnání, když se snažil pochopit současný distanc ČSSD od vlády, která je podle Babiše tak úžasná:
„Mně to v současné době připomíná spíš situaci, kdy spolu chodí a žijí dva lidé a jeden z partnerů se za toho druhého natolik stydí, že ho ani nepředstavuje svým kamarádům.“
Ing. Jan Bartošek
Farský, stejně jako před ním Babiš, nastoupil na notu číslovek a počtu otázek – použití čísla považují obecně reklamní textaři a obsahoví marketéři za prvek upoutání – například v titulcích, sloganech, výčtech předností vytvářejí zdání přesnosti a upoutají i ty, co pouze rychle skenují text nebo poslouchají „jedním uchem“.
Nejstarší řemeslo, řitní alpinismus a jiné metafory
Politici a političky si dnes libovali také v metaforách a ustálených frazémech, které vycházejí z částí lidského těla:
Podle ´modrého´ Fialy je situace „postavená na hlavu“ (když mluvil o tom, jak je možné, že mohou příslušné státní instituce chránit předsedu vlády, pokud jeho rodinný příslušník ve společnosti jeho zaměstnance - ruského občana - navštěvuje Krym), i když chápe obavy otce Babiše jako „hlavy rodiny“. Mladý pirát, příležitostný reklamní textař František Kopřiva, pro změnu mluvil o pozicích, které „mají hlavu a patu“.
Co soudíte o Miloši Zemanovi?Anketa
Ministr kultury zkrášlil slovní přirovnávání v politických projevech o jinou část dolní končetiny, když popisoval vztah sociální demokracie ke svému koaličnímu společníkovi, a neopomněl v jedné větě spláchnout rovnou i cynické označení svých předchůdců:
„Nejenže nebudeme okopávat svému partnerovi kotníky, jak to dělali trpaslíci v jiných koaličních vládách, ale nebudeme s koaličním partnerem ani kupčit o nějaké posty a další výhody, s čímž také mají trpaslíci své zkušenosti.“
Okamura pro změnu kritizoval, že „tato vláda permanentně podráží nohy živnostníkům a drobným podnikatelům“.
Horní končetinu skropil pomyslně krví kníže Schwarzenberg, když mluvil o lidech, kteří „mají krev na rukou“. Mnohem citlivějšího či intimnějšího příměru se však dopustil, když po Babišově sebechvále přirovnal zahraniční politiku k práci prostitutek a prostitutů:
Fotogalerie: - Piráti na Vltavě
„Bohužel zahraniční politika má mnoho podobností s ´nejstarším řemeslem´. Jak v tomto řemesle, tak v zahraniční politice si nemůžeme vybrat partnera, s kterým mluvíme…“
Karel Schwarzenberg
Vulgarita ovšem nebyla na denním pořádku, vrcholem sprostých slov bylo dnes zřejmě pojmosloví poslance Jiřího Miholy: „Já jsem si úplně náhodou včera večer všiml duelu, myslím, že byl opakovaný, na Televizi Barrandov; věřím, že se to panu premiérovi líbilo, mně by se to také líbilo, taková novinářská zpověď v televizi nebo v jakémkoliv médiu, protože přístup toho duelanta, nenapadají mě adekvátnější výrazy než blížící se slovům, jako je řitní alpinismus.“ Prý to považuje za terminus technicus.
Víte, že…:
Kognitivně zaměření badatelé jsou přesvědčeni, že jazyková metafora není primárně jevem jazykovým, nýbrž mentálním.
Opora v historických autoritách
Podpora přirozených autorit může v politických projevech dodat na důvěryhodnosti. O prvního československého prezidenta se tak kupříkladu opřel sociální demokrat, když citoval Masarykova slova „Rozčilení není program“.
Z první republiky si k ruce přizval významnou osobnost také občanský demokrat Blažek:
„Mě vždycky fascinuje, jak je v nějaké době frekventované nějaké slovo, tak teď je to slovo plán. To je teď strašně časté slovo. Tak jenom připomenu, že po Mnichovské dohodě Edvard Beneš řekl, že má plán, ujistili národ a následně odletěl. A lidé tehdy říkali: "má plán - aeroplán". A jaký plán má dnes ČSSD? Mají plán - aeroplán. Na rozdíl ale od Edvarda Beneše, který odletěl a budoval novou jinou politickou strukturu, ČSSD má dneska plán - aeroplán v té vládě zůstat, což si troufám říct, že je v podstatě minimálně evropská rarita.“
Mnohem dále do historie se vrátil Blažek, když citoval Georgese Jacquesa Dantona, což byl francouzský právník a politik druhé poloviny 18. století, který se stal vůdčí osobností rané fáze Velké francouzské revoluce:
„Když byl Danton kdysi obžalován a dostal potom trest smrti, tak jedna z věcí, co mu kladli za vinu, byla korupce. A on tehdy řekl nádhernou větu, nádherně dvojsmyslnou: ´Já určitě korupčník nejsem, protože neexistuje cena, za kterou lze koupit Dantona.´ Jo, tak přemýšlejte, jak je to krásně dvojsmyslné.“
Slova k vytesání do kamene
Zákonodárný sbor vypotil i několik vlastních slovních soudů a myšlenek, která by mohla být vytesána jako motta:
Na rozum a -ismy se zaměřil šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „Racionalita nesmí být cynismus. Racionalita nesmí být zakrývána za oportunismus.“
Bohuslav Svoboda připomněl, že historie tohoto dne bude nad přítomnými viset jako Damoklův meč: „Historie se neptá. Historie ví. A ta historie jednou bude vědět, jak jsme dneska hlasovali. Bude to vědět hned o každém z nás. A bude vědět, kdo hlasoval špatně.“
Hojnost výroků byla patrná k tématům demokracie a politika obecně:
„Možná je demokracie nedokonalá, ale je to jediná šance.“ (Lubomír Zaorálek)
„Každá demokratická strana má pud sebezáchovy.“ (Jan Bartošek)
„Z politiky se dělá cynický boj o moc.“ (Pavel Bělobrádek)
„Kvalita života a demokracie není žebříček úspěšnosti firem.“ (Ivan Bartoš)
„To, že něco vznikne, není výsledek (v politice)“ (Jakub Michálek)
„Pan předseda vlády Babiš a hnutí ANO sklízí plody toho, co - nechci říct úplně, že kdysi zasévali, ale - minimálně tomu nebránili (Pavel Blažek)
Za zápis do seznamu citátů by se nemusely stydět ani tyto výroky:
„Pokud by peníze určovaly všechno, tak to tedy dopadne tak, že se budou potápět města, že se nebude reagovat na to, co se děje kolem v přírodě a že na to všichni škaredě doplatíme. A právě politika, demokracie, to je jediná síla, která je schopna zabránit tomu, aby ten svět se neutopil buď v krvi nebo v katastrofách, kterým nebudeme schopni čelit.“ (Lubomír Zaorálek)
Fotogalerie: - Zaorálek versus Schwarzenberg
Našli se tací, kterým připadalo vtipné citovat slova jiných autorů. Argumentačního faulu (viz dále) zesměšnění se tak dopustil například Jaroslav Faltýnek (ANO), když citoval předsedu školského výboru Václava Klause mladšího, aby dehonestoval Miroslava Kalouska:
„ (…) ještě jeden úryvek, který je velmi vtipný: Vidět dnes individua typu Kalouska, jak na náměstí řeční o demokracii, ústavnosti je podobný zážitek jako sledovat sňatkového podvodníka hovořit o lásce.“
Řečnické triky, nebo argumentační klamy?
Za pozornost stojí také argumentační fauly, kterých se poslanci během projevů dopouštěli. V Babišově stěžejním projevu jich lze objevit nespočet. Počínaje elementárním „argumentačním klamem“ kladení důrazu na neznámou autoritu. Jde o faul, kdy rétor opírá svou údajnou pravdivost o jakousi neznámou, nejmenovanou autoritu či formulace typu „všichni kolem mě“ nebo nějaká obecná „veřejnost“, „lidé z praxe“, obecně „lékaři“ a podobně. Premiér jako podpůrný zdroj používá například globálně nějaké „lidi, odpůrce, všechny“, či nekonkrétní osoby, s nimiž se často setkává, aniž by jmenoval, či aniž by to bylo ověřitelné či věrohodné. „I ti, co mě nemají rádi, my psali: To už je fakt přes čáru.“
„k tomu v posledních dnech vyšlo tolik článků a rozhovorů psychiatrů.“
Takzvaná ´absolutní slova´ (nikdo nebo všichni) jsou znakem nepravdivosti – vesměs vyslovený výrok nemůže připadnout na všechny lidi, potažmo celou myšlenoukomunitu:
„ Všechna média v jednom šiku.“ „Všude na ně čekali.“ „To se všichni zbláznili?“
„Prý měly být všechny redakce na značkách a okamžitě to rozjet ve velkém.“
„I moji odpůrci na sociálních sítích to jeden po druhém museli přiznat. Strašná věc pro ně, že jsem řekl pravdu.“
„Část politické třídy si chce přivlastnit státní svátky.“
Vedle psychologických klamů se dopustil premiér i faktických faulů, které přitom už i dříve byly označeny jako zavádějící, na což okamžitě na sociální síti upozornil i Demagog.cz.
Objevuje se také důraz na emoce, které mají například vyvolat soucit. To v případě, kdy například Andrej Babiš opakovaně vyjadřuje velkou radost na tím, že jeho syn se na Krymu zamiloval, což s případem nijak nesouvisí: „Našel si přítelkyni, se kterou je teď zasnoubený, za což jsem strašně rád.“
Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Projektuje na rivaly osočení ze lží, které ale nikdo ve sněmovně nevyřkl: „Jsou Protopopov a jeho žena agenti? I takové otázky se objevily.“ Toho si všiml Marian Jurečka a otevřeně na to zareagoval: „to jste použil vy, nikdo z nás nevznášel!“
Na existenci argumentačních klamů u Jana Hamáčka pro změnu poukázal během dnešního dopoledne přímo i jeden z politiků ODS, Zbyněk Stanjura: „Nepoužiji stejně nefér taktiku, jakou použil Jan Hamáček, který tady říká tak tajemně a tajuplně: Chodí za mnou někteří členové opozice a říkají mi v těch kuloárech: Prosím vás, hlavně ať ta vláda nepadne, my nevíme, co s tím. Tohle je nefér a sprostý útok, pokud nejmenujete.“
Slovní excesy vadí i samotným politikům
I v dalších případech si nepříliš vhodného slovního projevu všimli i sami politici. Například David Kasal vyhodnotil nekompromisně vystoupení piráta Františka Kopřivy: „Ač mám dvě vysoké školy, tak, vážený pane poslanče, rozuměl jsem jenom některým částem. Máte každopádně velký dar, že jste řekl hodně slov, kterými jsem tedy vůbec nepochopil danou tematiku.
Fotogalerie: - Kalousek v Liberci
Pak ještě dodal „Mně ten jeho projev připadal jako z pionýrského nebo SSM aktivu.“
Na argumentační fauly poukázal u pirátského předsedy Michálka: „On vždycky, když začne svůj projev, nejdřív musí někoho trošku pošpinit, aby ho k něčemu přirovnal.“
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
