Podnikatel Ivo Rittig se k soudu nedostavil. Soudce Tomáš Novosad sice stanovil tři termíny pro výslech, ze kterých si měl lobbista Rittig vybrat a přijet ze svého domova v Monaku, ale podnikatel všechny zamítl. Novosad na Rittigově výslechu netrval a tak mohl Městský soud v Praze rozhodnout i bez něj.
Ivo Rittig totiž podal žalobu na Nadační fond proti korupci. Lidové noviny píší, že požadoval, aby fond ze svých stránek odstranil tiskovou zprávu, která prý začíná tvrzením: „ za kauzou Předražené jízdenky Dopravního podniku hlavního města Prahy stojí lobbista Ivo Rittig“ a pokračuje dedukcí „ právě on je pravděpodobně konečným příjemcem částky 17 haléřů za jízdenku, což činilo bezmála sedm milionů ročně“, píší LN.
Deník Lidové noviny informuje o zamítnutí Rittigovy žaloby. Městský soud tak učinil s tím, že fond „prokázal pravdivost jednotlivých konkrétních tvrzení, která se vztahují k osobě žalobce“.
Kmeť dal prostě "dvě strany dohromady"
Ivo Rittiga u soudu zastupovala jeho advokátka Lenka Balková a vypovídal klíčový svědek Peter Kmeť. Právě on je podle Lidových novin údajným autorem nápadu, jak z každého lístku na MHD odkrojit 17 haléřů.
Kmeť prý u soudu vylíčil, jak v roce 2007 četl, že se jízdenky často falšují, a to ho prý dovedlo k nápadu spojit svého kamaráda, který má tiskárnu, která je schopna dodat na lístky bezpečnostní prvky, s dopravním podnikem. Šlo o společnost Neograph a dohodl se s jejími majiteli. Jde o pány Jana Janků a Vladimíra Sittu. Poté navštívil dopravní podnik a jeho ekonomického šéfa Ivo Štiku a podle svých slov dal dvě strany dohromady. Nejprve si prý zjistil, že kvůli utajení bezpečnostních prvků není třeba vypisovat na zakázku výběrové řízení.
Vznikla smlouva. Na jejím základě Neograph dodával lístky dopravnímu podniku. Za každý dostala firma 38 haléřů a 17 z nich vždy poslala Kmeťově firmě Cokeville Assets se sídlem na Panenských ostrovech. Deník Lidové noviny dále uvádí, že dedukci, že 17 haléřů z každé jízdenky nakonec skončilo u Rittiga, založil fond na smlouvě, kterou už v roce 2006 uzavřela Kmeťova firma Cokeville Assets s Rittigem. Podle ní Rittig dostával od Cokeville Assets měsíčně 160 tisíc eur za blíže neupřesněné služby. Kmeť u soudu sice popřel, že by šlo o peníze z lístků, ale jak popisují Lidové noviny, Kmeť soudu nevysvětlil, za jaké služby Rittigovi platil.
Lidové noviny ve svém obsáhlém článku píší, že čtvrteční rozhodnutí soudu je dobrou zprávou nejen pro fond, ale i pro novináře. Rozsudek prý ukazuje, že u civilního soudu lze obhájit vznesená těžká obvinění, která se zakládají jen na pravděpodobnostním řetězci a nikoli na stoprocentních důkazech, které by vyžadoval trestní soud.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
