Útok bez souhlasu Kongresu: porušení americké ústavy?
Americká ústava svěřuje právo vyhlásit válku Kongresu. Přesto prezident Trump zahájil rozsáhlou vojenskou operaci bez jeho souhlasu. Je to ústavní porušení? Podle Dostála ano. „Donald Trump se pokouší vykládat velmi extenzivně možnost prezidenta použít vojenské síly,“ říká europoslanec. „To, co udělali, je klasické vyhlášení války – až na to vyhlášení války, které musí mít souhlas Kongresu.“ Dostál připodobnil situaci k domácímu příkladu: Je to prý podobné, jako když prezident Pavel prohlašuje Ukrajinu za spojence, aniž by příslušná smlouva prošla parlamentem. Kongres má o útoku hlasovat s odstupem – až po jeho provedení. „Obávám se, že přešli na model: moc rovná se právo, a to i vůči vlastní ústavě,“ komentuje Dostál. „Donald Trump zkouší, co mu projde. Podobně jako s těmi tarify, do kterých mu soud hodil vidle.“
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M.
Mezinárodní právo: záminka jako z druhé světové války
OSN útok označila za porušení mezinárodního práva. Dostál s tímto hodnocením souhlasí bez výhrad. „Žádná sebeobrana to není, to je pouze záminka – a není o nic větší, než byl takzvaný útok na vysílačku v Blovicích, který zahájil druhou světovou válku u nás,“ prohlásil razantně.
Upozornil, že sedm miliard lidí mimo tzv. zlatou miliardu toto dění sleduje velmi kriticky: „Velmi se jim nelíbí, že si Spojené státy s Izraelem, jenom proto, že jsou v tento moment vojensky mocné, troufnou dělat takové věci.“ Zásah do dívčí školy, kde podle dostupných informací zahynulo přes sto dívek, Dostál bez váhání označil za válečný zločin. „Pokud předpokládáme, že naváděné rakety Izrael či Spojené státy skutečně umějí řídit a umějí je namířit na vojenský cíl, nikoliv na dívčí školu – tak se o válečný zločin jedná.“
Dvojí metr: Írán vs. Ukrajina
Dostál se nebojí pojmenovat to, co jiní obcházejí. Pokud je legitimním důvodem útoku snaha o změnu režimu, co potom odlišuje americkou argumentaci ohledně Íránu od ruské ohledně Ukrajiny? „Bohužel ta argumentace je velmi podobná,“ přiznává. „Čili bych čekal, že v tento moment budou všude vlajky Íránu a budeme schvalovat rezoluce na podporu napadeného státu – což se neděje. Agrese proti územní celistvosti je v nepořádku, nebo snaha o změnu režimu, ať se jedná o kteroukoliv zemi?“ Charta OSN přitom hovoří jasně: Členské státy se musejí zdržet hrozby silou nebo jejího použití nejen proti územní celistvosti, ale také proti politické nezávislosti jakéhokoli státu.
Bude do konfliktu zatažena Česká republika?
Česká republika je členem NATO. Spojené státy také. Hrozí nám automatické zapojení? Dostál uklidňuje, ale jen částečně. „Severoatlantická aliance je nástrojem společné obrany, nikoli nástrojem společného útoku. Pokud Spojené státy zaútočily na Írán a začaly by si to schytat nazpět, ostatní spojenci povinni se do války zapojit nejsou.“ Klíčový by byl jiný scénář: Pokud by v rámci odvetných útoků byl zasažen jiný členský stát NATO – například Kypr, na který podle Dostála již míří některé rakety. V takovém případě by se o sebeobranu jednalo a článek 5 by mohl být relevantní. „Každopádně jakékoli vyslání byť jediného vojáka podléhá souhlasu českého parlamentu,“ zdůraznil. „Není to něco, co by mohl udělat prezident nebo premiér.“
Fotogalerie: - Ne válkám, ne NATO!
Ropa, benzín a Hormuzský průliv
Každá pátá loď s ropou na světě propluje Hormuzským průlivem mezi Íránem a Arabským poloostrovem. Pokud by Írán průliv zablokoval – a informace naznačují, že to hrozí –, ceny ropy by vyskočily během hodin. „Pro Evropu by to byla další rána pro její konkurenceschopnost, pro ceny, pro občany i u těch benzínových pump,“ varuje Dostál. Zároveň připomíná, že Evropa se zbytečně odstřihla od ruské ropy přes Družbu. „A nyní je to dvojnásobně důležité.“ Paradoxně by zdražení ropy nejvíce pomohlo americkým těžebním společnostem blízkým Trumpovi – a zároveň by podpořilo ruskou ekonomiku, protože trh je globální. Čínu by naopak zasáhlo citelně. „Lodě nacházející se nyní v Perském zálivu ztratily pojistné krytí a staly se de facto stínovou flotilou,“ dodává Dostál. „Je to velmi špatná zpráva pro kohokoliv, kdo v tomto podniká.“
Fotogalerie: - No Trump day
Jako kdyby někdo popravil papeže
Smrt ajatolláha Chámeneího není jen politická událost. Pro stovky milionů šíitů je to ztráta nejvyšší náboženské autority. „Je to srovnatelné s tím, jako kdyby nám někdo z jiné části světa popravil papeže,“ říká Dostál. „Protože nic jiného než poprava sofistikovanými vojenskými prostředky to nebylo.“ Jako historický předobraz zvolil husitství: „Když jsme přišli o mistra Jana Husa, tak se to nesetkalo s pochopením a dalších dvacet let to vyvolalo nestabilitu. Neříkám, že se to samé stane s dvěma sty miliony šíitů – ale jejich rozhořčení může nabýt nejrůznějších forem.“
Fotogalerie: - Bohoslužba za Husa
Silné šíitské komunity přitom žijí ve Velké Británii, Německu, Francii či Švédsku. Dostál nevylučuje bezpečnostní dopady přímo v Evropě. „Jsou to skutečně lidé, pro které mučednictví je součástí náboženské nauky. Pro méně vzdělané, ale o to fanatičtější části komunity to může být spouštěč k útoku.“
Evropa: podřízená a nekritická
Jak reaguje Evropa? Nestejnoměrně a většinou servilně, soudí Dostál. Španělsko a skandinávské země drží linii mezinárodního práva. Francie, Německo a Velká Británie volí opatrnou diplomatickou mlhu. Maďarsko otevřeně straní Washingtonu. Ursula von der Leyenová se podle europoslance pokusila „hrát na obě strany“ – a sklidila kritiku ze všech směrů. „Vidíme ryze utilitaristickou strategii, a to ještě nešikovnou. Snažíme se udržet si přízeň americké administrativy, ale tím automaticky přicházíme o dobrou pověst vůči těm zbylým sedmi miliardám globálního Východu a Jihu.“
Motivace pro podřízení se jsou přitom různé: Babiš a Orbán potřebují Trumpovu ochranu před domácí opozicí a neziskovkami. Von der Leyenová zase potřebuje americkou podporu pro Ukrajinu. „Byť z opačných důvodů, oba tábory nyní jednají proamericky. A Írán ani těch sto zabitých holčiček nikoho nezajímá.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem europoslance Ondřeje Dostála, že Američané přešli na model: moc rovná se právo, a to i vůči vlastní ústavě?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
