Slovenský policejní prezident Tibor Gašpar označil za nešťastné, že se v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka začalo veřejně spekulovat o italských mafiánech jako o možných pachatelích. Vyšetřování to podle něj nepomůže. Tibor Gašpar také ujistil, že kriminalisté prověřují všechny relevantní záznamy z kamer, které mohly pachatele zachytit. Jenže to byl právě policejní prezident Tibor Gašpar, jehož kontaktům se zastřelený novinář Ján Kuciak mimo jiné podrobně věnoval.
Sedmadvacetiletý novinář Kuciak pracoval pro server Aktuality.sk tři roky. Jako reportér webu se věnoval podezřením z daňových podvodů, které se mimo jiné týkaly i lidí označovaných za blízké vládní straně Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica. Psal také o kontroverzním podnikateli Mariánu Kočnerovi, který ho měl prý zastrašovat. Vloni Kuciak na sociální síti oznámil, že na Kočnera podal trestní oznámení. Při své práci výrazně „zavadil“ i o policejního prezidenta Gašpara.
Před necelým rokem Kuciak zveřejnil na serveru Aktuality.sk článek s titulkem „Šéf policie založil firmu. Pronajímá si kancelář u syna oligarchy. A hned pod titulkem ťal do živého: „Policejního prezidenta nespojují s vlivným oligarchou Miroslavem Bödörem, který má blízko ke straně Směr, jen rodinné vazby“. Gašpar působil dlouhé roky v Nitře – nejdřív jako učitel, pak jako policista. V tomto městě má svou základnu i Bödörova bezpečnostní firma Bonul.
Ján Kuciak zjistil, že firma, kterou před několika lety založil šéf policie Gašpar, sídlí v budově, která patří Norbertovi Bödörovi - synovi šéfa Bonulu. „Bödörovcům se začalo dařit po nástupu druhé Ficovy vlády. Společnost Bonul hlídá ministerstvo hospodářství, Slovenskou poštu, Sociální pojišťovnu či Transpetrol. Několik firem, v nichž má podíl Norbert Bödör, čerpají státní dotace nebo eurofondy - například Pivnica Radošina nebo Trenčianske lázně,“ stojí v Kuciakově článku.
Za první Ficovy vlády dostala bezpečnostní služba Bonul několik zakázek na ministerstvu hospodářství, které tehdy řídil Ľubomír Jahnátek (Směr). Majitel firmy Miroslav Bodor přiznal, že se setkával s Jahnátkem na lovu, na které chodil i poslanec Směru Tibor Glenda.
K Bödörovcům měl blízko i Ficův bratr Ladislav. V roce 2013 se představitelé Směru setkali na večírku v nitranském hotelu Zlatý klíček, který je také spojován s Miroslavem Bödörem. Předminulý rok se v tomto hotelu konala narozeninová oslava poslance Směru Josefa Valockého. Zúčastnil se jí i policejní prezident Tibor Gašpar, který je podole Kuciakova článku s Bödörovými příbuzný.
Psali jsme:
Když sestavil Směr v roce 2012 jednobarevnou vládu, ministr vnitra Robert Kaliňák jmenoval policejním prezidentem Tibora Gašpara. V té době byl v civilu. Gašpar začal podnikat v květnu 2011, kdy založil eseróčko GEAN. Firma se chtěla soustředit na zprostředkování, poradenství, vzdělávání či průzkum trhu. „Gašpar však zřejmě aktivně nepodnikal. Společnost GEAN neměla v době, kdy byl jejím vlastníkem a jednatelem, žádné tržby, zisk ani majetek. Gašpar firmu před nástupem do funkce policejního prezidenta převedl na svou manželku Ivetu. Ta ji v roce 2014 přepsala na syna Petra, který měl tehdy 22 let. Společnost GEAN následně změnila jméno na WWA. V roce 2015 se přestěhovala do budovy na Kupecké ulici v Nitře, která patří synovi oligarchy Bödöra.
Už v roce 2012, po známé slovenské kauze Gorila, se Ján Kuciak vyjádřil k Tiboru Gašparovi, jakožto prezidentovi policejního sboru, následovně. „Jeho nominace je výsměch všem, kteří o gorilí protesty jen zavadili, což teprve těm, kteří mrzli a zničili si hlasivky na náměstích. Kauza desetiletí má na Slovensku příznačné vyznění: jeden z jejích aktérů doteď dohlíží na pořádek ve státě. Není to důvod na bolehlav? Ulice jsou prázdné, dům smutku plný.”
Dalším problémem slovenské policie je, že na místě dvojnásobné vraždy v domě novináře Jána Kuciaka v obci Veľká Mača se krátce po objevení těl Kuciaka a jeho partnerky pohyboval šéf protikorupční jednotky Národní kriminální agentury (NAKA) Róbert Krajmer, jak na to upozornil server Trend.sk. Právě Krajmerovi a jeho údajným vazbám na už zmíněného oligarchu blízkého vládní straně Norberta Bödöra se mimo jiné novinář věnoval.
Krajmer se objevil na záběrech televize Joj, které vznikly po objevení na místě dvojnásobné vraždy. Server Trend.sk uvedl, že vraždy do kompetence šéfa NAKA nepatří, proto označil jeho přítomnost na místě za neobvyklou.
Server se proto na příčinu přítomnosti Krajmera ptal policejního prezidia, ale odpověď prý nedostal. Podle dvou nejmenovaných policistů byla přítomnost Krajmera na místě činu neopodstatněná.
Právě Kuciakův server Aktuality.sk před necelým rokem odhalil, že Krajmerova manželka Mária má propojení na Bödöra, jenž má blízko vládnímu Směru. Ministr vnitra Robert Kaliňák pár dní po odhalení Krajmerovy přítomnosti na místě činu řekl, že přítomnost Krajmera na místě činu byla v pořádku, protože to byl jeho tým, který pracoval na obvinění z úplatků italských podnikatelů spojovaných s kalábrijskou mafií. Krajmer byl prý na místě činu ještě v čase, kdy nebylo známé, že Kuciak se těmto Italům vůbec věnoval.
Psali jsme:
Oligarcha zamířil i do Česka
Podnikání rodiny Bödörových se před necelými dvěma lety podrobně věnoval i český týdeník Euro. Počátky bezpečnostní agentury Bonul, jejímž jednatelem a vlastníkem je Miroslav Bödör z Nitry (jeho manželka je sestra manželky slovenského Policejního prezidenta Tibora Gašpara), se datují do roku 1991. Firma pod tímto názvem působí na trhu od roku 1998. Jednatelkou firmy je od roku 2012 Miriam Gombíková (dcera Miroslava Bödöra), do roku 2012 byla Gombíková jednatelkou jiné bezpečnostní agentury BMN Security. Tato firma je s Bonulem propojena a v minulosti několikrát posloužila jako nastrčený konkurenční subjekt Bonulu v některých výběrových řízeních na Slovensku.
Bonul byl menší bezpečnostní firmou s lokální působností převážně v rámci nitranského kraje. Nebývalá expanze Bonulu je pak přímo spojena s nástupem vlivu slovenské politické strany Smer premiéra Roberta Fica, která se v roce 2006 stala vedoucí stranou nové vládní koalice, a následně nejsilnějším politickým uskupením na Slovensku. Miroslav Bödör udržuje léta kontakt s vlivným představitelem Smeru Ľubomírem Jahnátkem. Oba pojí podle slovenských zdrojů záliba v myslivosti, společně chodí na lov, jejich mysliveckých akcí se měl v minulosti účastnit i pozdější slovenský prezident Ivan Gašparovič, nebo poslanec Smeru Tibor Glenda. Jahnátkův vliv u Fica postupně sílil a Bödörův přítel se stal ministrem hospodářství, později pak ministrem zemědělství a rozvoje venkova. Jahnátek je pro Bödöra zjevnou spojkou do nejvyšších pater slovenské politiky a díky těmto kontaktům začal Bonul získávat lukrativní státní zakázky. Bezpečnostní služby dnes poskytuje Slovenské poště, Sociální pojisťovně, Správě státních hmotných rezerv, Vodohospodářskému podniku, Slovenské elektrizační přenosové soustavě, Národní dálniční společnosti, Transpetrolu, Tiposu, a dalším významným slovenským firmám.
Nástup Lubomíra Jahnátka na post slovenského ministra hospodářství v roce 2006 mnohé překvapil. Slovenské veřejnosti celkem neznámý šéf Plastiky Nitra od poloviny 90. let až do roku 2005, firma se roky potýkala s finančními potížemi. Jahnátek totiž nebyl na kandidátce Smeru a jako ekonomického odborníka jej představil až premiér Robert Fico. Slovenská média Jahnátka od začátku spojují s podnikatelem Jurajem Širokým. Jahnátka v minulosti vyšetřovala slovenská policie v souvislosti s majetkovými machinacemi v rámci ovládnutí Plastiky Nitra, a to právě skupinou Juraje Širokého. Podezřelé převody od roku 2002 řešila finanční policie v Nitře, poté krajský Úřad justiční policie a Úřad boje proti korupci. Jeho tehdejší šéf Tibor Gašpar, příbuzný vlastníka Bonulu Miroslava Bödöra ukončení vyšetřování odůvodnil údajným promlčením trestné činnosti a konstatováním policejního vyšetřovatele, že se žádný trestný čin nestal.
Podle informací od znalců slovenského politického zákulisí je klíčem k pochopení vlivu vlastníka Bonulu Bödöra respektive jeho rodiny - vyšetřování Jahnátka. V této kauze nešlo jen o to, zda ho policie pošle před soud, klíčový byl ale zájem o Juraje Širokého, jedné z nejvlivnějších figur slovenského politicko-byznysového dění. Široký působil před rokem 1990 jako důstojník totalitní rozvědky, byl mimo jiné nasazen v USA, později udržoval přímé podnikatelské vazby na Harvardské fondy a Viktora Koženého, nebo otce kontroverzního šéfa Slovenské informační služby Ivana Lexy. Široký financoval rozjezd politického projektu Smer Roberta Fica, za jeho vládnutí se Široký prostřednictvím firem, které kontroluje, dostal k velmi bonitním státním zakázkám. Před časem vypukl na Slovensku skandál spojený s pádem tamní stavební firmy Váhostav, kterou kontroloval právě Široký. Finanční problémy mají ale i další společnosti Širokého podnikatelského impéria. Kauza je pro slovenského premiéra velmi nepříjemná, kterému jsou médii, veřejností i politickou opozicí vyčítány jeho letité vazby na Širokého. To, že kauza vyšetřovaná příbuzným majitele bezpečnostní agentury Bonul vyzněla do ztracena, kvitoval nejen Jahnátek, ale jeden z nejsilnějších hráčů slovenského politicko-byznysového zákulisí Juraj Široký, s jehož podporou se Jahnátek stal ministrem ve vládách Roberta Fica. Jahnátek pak s tichou podporou Širokého vyjádřil svoji vděčnost rodině Bödöra přidělováním lukrativních státních zakázek jeho Bonulu. Ten se pak díky tomu postupně stal nejsilnější a nejvlivnější bezpečnostní agenturou na Slovensku.
Bonul tak například od roku 2008 nepřetržitě střeží slovenskou Správu státních hmotných rezerv. Kontrakt měl vypršet již v roce 2012, ale neustále se formou dodatků ke smlouvě prodlužuje. Bonul v roce 2012 mimo jiné zajišťoval ostrahu centrály Smeru, stejně jako množství slovenských státních úřadů a firem se státní účastí. Ještě v roce 2009 roční tržby Bonulu představovaly 19 milionů eur, v dalších letech se obrat zněkolikanásobuje. Jen za ostrahu objektů v majetku státu zaplatil slovenský stát firmě Bonul v letech 2009 až 2014 více jak 36 milionů eur, v červnu 2016 podle slovenského Centrálneho registra zmlúv činily státní zakázky Bonulu 55 milionů.
O nadstandardních vazbách majitele Bonulu Miroslava Bödöra na politiky svědčí například skutečnost, že slovenský premiér Fico byl opakovaně hostem na firemních večírcích Bonulu. Skandálů kolem firmy je dost, ale slovenská policie „tak nějak“ nekonala. V roce 2015 například slovenská média řešila skandál Všeobecné zdravotní pojišťovny, která uzavřela smlouvu s Bonulem na více jak 1,6 milionů eur. Slovenská média poukázala na personální propojení mezi vítěznou firmou a druhou společností v pořadí. Spojuje je jméno Miriam Gombíkové, rozené Bödörové, dcery vlastníka Bonulu. Rozdíl mezi sumou, se kterou uspěl vítěz, a cenou druhé společnosti činil necelých 2 500 eur. „Bonul je známá firma, s blízkymi vztahy s politiky a se zdaleka největšími zakázkami od státu. Na místě je podezření,” komentoval kontrakt Martin Turček ze slovenské Tranparency International.
V roce 2016 pak už zmiňovaná poslankyně Lucie Nicholsonová zveřejnila informaci, že o šestimilionovém kontraktu (v eurech) se slovenskou Sociální pojišťovnou. A upozornila i na další podezřelé zakázky. „Například smlouva se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou za 1,6 milionů eur, kde Bonul soutěžil s firmou, se kterou měl stejnou minulost i rodinné vazby. Při soutěži na ministerstvu hospodářství za 2,2 milionu eur Bonul neměl žádného konkurenta,“ tvrdí Nicholsonová.
Počátkem letošního roku pak slovenský podnikatel a politik, poslanec a předseda strany Obyčejní lidé Igor Matovič na tiskové konferenci prohlásil, že v pozadí Smeru a slovenských oligarchů se zformovalo něco jako soukromá zpravodajská služba. Prstem pak ukázal na bezpečnostní službu Bonul. Její šéf Bödör měl podle Matoviče sbírat informace na politické soupeře Smeru a zpracovávat proti nim „falešné svědky“. „Tento človek, o kterém se mluví jako o šéfovi nitranské mafie, je křestním otcem Policejního prezidenta. Tohoto člověka dosadil (ministr vnitra) Robert Kaliňák, aby pomáhal a chránil. Pan Bödör dělá přímo personální politiku na Národní kriminální agentuře. Určuje, proti komu bude zaměřena razie a vůči komu ne,“ tvrdil letos v červnu na zasedání slovenského parlamentu Matovič. Jiný slovenský poslanec Jozef Rajtár ze strany Sloboda a solidarita (SaS) v červnu 2016 v parlamentu řekl: „Hniloba státu jde do takových rozměrů, že v Nitře jsou vyhazováni slušní policajti a jsou nahrazováni zaměstnanci strážní služby Bonul.“
Policejnímu prezidentovi Tiboru Gašparovi slovenská média mimo jiné přičítají, že policie nikdy zevrubně nevyšetřila kauzu Gorila. Jde o politický skandál, který začal únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila na veřejnost v prosinci 2011. Dokument popisuje podrobnosti údajných rozhovorů mezi spolumajitelem Penta Investments Jaroslavem Haščákem a předními politiky v letech 2005 a 2006 a upozorňuje na podezření z korupce. Spis popisuje detaily údajných Haščákových rozhovorů s politickou a ekonomickou špičkou o provizích a úplatcích.
Bezpečnostní agentura Bonul se už nějaký čas snaží získat zakázku na hlídání České spořitelny. „Generální ředitel Tomáš Salomon má s Bonulem bohaté zkušenosti z doby, kdy působil v čele představenstva slovenské Poštovní banky a v představenstvu Slovenské spořitelny," napsal před necelými dvěma lety týdeník Euro. Slovensko je pro bezpečnostní agenturu, úzce napojenou na vládnoucí Směr, zjevně malé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Gerhard Nowak
