„Je tady jasný příslib vlády, že v tom roce 2024, kdy je ten rozhodný soudný den, tak že toho dosáhneme,“ prohlásil Landovský, jenž věří, že kabinet Andreje Babiše tento svůj slib dodrží, ale prý už mu k tomu vlastně nezbývá mnoho času. „Musíme nutně zrealizovat ty velké nákupy k modernizaci naší armády. To časové okno je tak krátké, že v tomto a v příštím roce se to zrealizovat musí a tím se vlastně vyhoupneme mezi ty, kdo na obranu dávají více,“ doplnil host.
S finančními prostředky je třeba nakládat efektivně a Landovský posluchače ujistil, že naše obranné plánování je opravdu efektivní. Podle Landovského je to postavené tak, že se jednotlivé členské země Aliance dohodnou, jak segment obrany budou jednotliví členové NATO rozvíjet, aby Aliance jako celek fungovala tak dobře, jak jen to bude možné. A zpětně v centrále NATO dokládáme, jak jsme v jednotlivých projektech postoupili.
„To, co nám chybělo, tak byli hlavně lidé. My jsme měli nenaplněné útvary. A tady se to podařilo v těch dobrých tučných letech, protože náš rozpočet jako jeden z mála od roku 2014 setrvale roste. Podařilo se nabrat nové vojáky zrevidovat strukturu, s tím je Aliance velmi spokojená, a postavit nějaká nová velitelství. To, co chybí, je nová technika, stále máme dost zastaralé ruské techniky, a to je úkol na ty příští, řekněme, dva roky,“ vysvětlil Landovský.
Host vyjádři přesvědčení, že se to podaří naplnit, protože otázka obrany státu je nadstranická. „Nebo by alespoň měla být,“ upozorni Landovský.
„Naše akviziční historie ukázala, že v té době, kdy se o nich hovořilo, byly ty velké akviziční projekty nad naše síly, já jsem přesvědčen, že jsme nikdy nebyli blíže jejich realizaci, než jsme teď. Peníze jsou v těch správných kapitolkách,“ vysvětloval Landovský s tím, že v tuto chvíli jsme v Alianci z hlediska výdajů na obranu až pátí od konce. Naproti tomu naši severní sousedé, Poláci, jsou ve výdajích na obranu premianty. Totéž se prý dá říct i o pobaltských státech.
„Tyto státy to nedělají proto, že je o to žádají ostatní spojenci z Aliance. Oni to dělají proto, že si uvědomují blízkost těch současných hrozeb. Třeba v Pobaltí je to ta hrozba ze strany Ruska,“ podotkl Landovský s tím, že pokud budou všechny státy platit to, co mají, lze předvídatelně počítat s tím, s jakými prostředky bude možné pracovat.
„Svět žil v 90. letech v jakési iluzi všeobecného bezpečí a světlých zítřků. Ale pak přišly důležité události první dekády – dvojčata 2001, Gruzie v roce 2008, potom Krym, a uvědomili jsme si, že ta bezpečnost nezmizela,“ upozornil Landovský s tím, že členství v NATO, v největší obranné alianci na světě, dělá z každého člena Aliance větší světovou váhu a bezpečnější zemi. „Za to je potřeba si připlatit,“ zdůraznil Landovský.
Pár slov věnoval také možnému vzniku budoucí evropské armády. Landovský vidí v plánech na společnou armádu řadu problémů. „Jaký by byl její velící jazyk, jaké by byl evropské uniformy, s jakou vlajku by šla hájit nějaké evropské zájmy?“ ptal se.
Opravdu zásadní problém podle něj je, že se EU jako celek neshodne, co je pro ni největším bezpečnostním rizikem. Státy na jihu EU volají především po stabilizaci Afriky, zatímco státy na východním křídle EU ukazují na rizika, která přicházejí z Ruska.
Rusko se minimálně svojí rétorikou a snahou snaží o nějaký velmocenský návrat. A má k tomu i prostředky jiné, než ekonomické. „My na Západě jsme fascinováni ekonomikou a její silou, to je náš svět, ale nezapomínejme, že Rusko je jaderná velmoc, člen Rady bezpečnosti a je to země s nepřeberným územím a s obrovskými přírodními zdroji. Je tedy třeba počítat s tím, že Rusko chce do světové politiky promlouvat, ale ten způsob, jakým to dělá, to znamená asertivní chování a nerespektování suverenity států, je pro západní spojence nepřijatelný,“ zdůraznil Landovský.
Nakonec věnoval pozornost tzv. hybridním hrozbám a šíření dezinformací. NATO se prý o hybridní hrozby musí zajímat, protože jde o kybernetické hrozby, o propagandu, ale také o nepřijatelné použití jedu novičok ve Velké Británii. I to byla klasická hybridní hrozba, NATO útok novičokem jednotně odsoudilo.
„Způsob vedení boje se v průběhu historie mění, jde cestou snižování přímých střetů vojenských jednotek a spíše jde cestou, že vy jako útočník jste schopen popřít to, že jste útočník. To ale napadenému státu nabízí omezené možnosti reakce,“ varoval Landovský.
Není bez zajímavosti, že se zastal i prezidenta Miloše Zemana. Ocenil, že je Zeman konzistentní v otázce boje proti terorismu. „V Alianci nemáte jen Spojené státy, ale máte tam třeba i Turecko a pro Turecko je boj proti terorismu zcela zásadní otázkou. A tam potom samozřejmě přináší počínání naší zahraniční politiky svoje pozitivní dopady,“ zdůraznil.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
