Na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci, kde došlo k setkání západních bezpečnostních a diplomatických elit, byla podle účastníků „pochmurná nálada“. To bylo dáno zprávou o smrti ruského opozičníka Alexeje Navalného a také ruským vojenským úspěchem u Avdijivky. Podle jednoho z účastníků konference všichni pociťovali naléhavost situace, ale nikdo nepřišel s řešením. „Je zde cítit naléhavost, ale chybí smysl pro akci,“ řekl Jan Techau, ředitel německé pobočky think-tanku Eurasia Group.
Dva roky po Putinově invazi na Ukrajinu je situace opravdu nejčernější od doby, kdy ukrajinská armáda k radosti Západu vyhnala Rusy až do východních oblastí země. Američtí republikáni na příkaz exprezidenta Donalda Trumpa blokují dodávky zbraní na Ukrajinu, což začíná být pro ukrajinské vojáky fatální. Evropští představitelé, přestože se nyní stali hlavními materiálními podporovateli Ukrajiny, nedokážou zaplnit mezeru ve vojenských dodávkách, způsobenou zastavením americké pomoci.
Rusko zároveň nejeví známky ekonomického propadu a i díky umnému obcházení západních sankcí má Rusko aktuálně ve státní kase více peněz než před válkou. A velká část těchto peněz je směřována na financování války. Po dobytí Bachmutu a Avdijivky se podle pozorovatelů ruské jednotky nyní snaží prosadit svou převahu v dalších oblastech. „To, co slyšíme z fronty, je stále více znepokojující,“ řekl v lednu jeden z vysokých evropských vládních úředníků. „Riziko průlomu ze strany Rusů je reálné,“ dodal diplomat podle informací bruselského listu Politico.
Fotogalerie: - Patříme do Evropy, ne Evropě
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Příčiny aktuálního vývoje jsou podle diplomatů spojením strachu, pomalé reakce a nejasné konečné strategie. „Vše začalo na začátku války, kdy se německý kancléř Olaf Scholz a administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dohodli na postupném přístupu k vyzbrojování Ukrajiny a sankcím vůči Rusku,“ uvedl jeden z vysoce postavených diplomatů EU pod podmínkou anonymity. Právě USA a Německo nejhlasitěji vystupovaly proti poskytnutí všech typů zbraní Ukrajině.
„V Bidenově administrativě a Scholzově okolí panovaly obavy z možnosti jaderné konfrontace,“ pokračoval diplomat. „Tento strach byl na začátku velmi silný. Utvářel reakci světa.“ Veřejné diskuse o ruském jaderném úderu sice po prvních měsících války utichly a nahradil je názor, že Putin by z použití jaderných zbraní získal jen málo, strach ale i tak oddaluje vojenskou pomoc, o kterou Ukrajina prosí.
Fotogalerie: - Korespondenční pokračování
„Je tu zřejmý vzorec,“ řekl Edward Hunter Christie, vedoucí výzkumný pracovník Finského institutu pro mezinárodní záležitosti. „Viděli jsme to u tanků. Viděli jsme to u letadel. Viděli jsme to u výhrad k použití raketového dělostřeleckého systému HIMARS, aktuálně jde o rakety dlouhého doletu ATACMS. Vždy se objeví nějaká výhrada, proč tyto zbraně neposílat nebo jak je používat, přestože některé z úvah jsou z vojenského hlediska absurdní. Tato posedlost zakrývá strach z vyvolání nějaké eskalační reakce,“ uvedl Christie, že vždy nejprve panuje nejistota a odmítání a teprve nějaký „spouštěč“ postrčí Bidena a Scholze k poslání nebezpečnějších zbraňových systémů.
Aktuálně by tímto spouštěčem mohla být smrt Alexeje Navalného. Média v Německu a USA nyní informují, že Biden a Scholz se chystají předat Ukrajině rakety Taurus a ATACMS. Podobné debaty probíhají i o využití ruských zmrazených aktiv na pomoc Ukrajině, v současné době vystupuje proti zejména Německo a Belgie i proto, že by Moskva mohla udeřit zpětným zabavením majetku evropských firem v Rusku v hodnotě stovek miliard eur.
V každém případě jsou předkládány složité argumenty, které mají prokázat nebezpečnost, složitost nebo nemožnost určité varianty, aby byly smeteny ze stolu a zapomenuty, když nová provokace ze strany Ruska „ospravedlní“ další krok. „Takový je vzorec od prvního dne,“ řekl jiný diplomat EU.
Právě tato opatrnost Scholze a Bidena způsobila aktuální situaci na bojišti, kde Rusko získává díky mohutnému zbrojení jasnou převahu. Odborníci poukazují i na klíčovou roli poradců, konkrétně poradce pro národní bezpečnost USA Jakea Sullivana a Scholzova poradce Wolfganga Schmidta, při formování přístupu jejich šéfů. „Tito dva společně zkonstruovali myšlenku, že Rusko uzemní a nakonec odradí. Tím jsme se sice vyhnuli jaderné válce, ale uvěznili jsme se tím mezi dvěma neoptimálními výsledky: možnou válkou s Ruskem nebo kolapsem Ukrajiny, což by byl šok a ponížení a ukázka slabosti Západu,“ uvedl Christie.
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Poté, co Západ v prvních měsících roku 2023 promarnil příležitost vybavit ukrajinské síly leteckou silou – což byl klíčový faktor neúspěchu tolik proklamované protiofenzivy – vidí nyní západní představitelé, že jim politika stále více svazuje ruce: na jedné straně stojí prezidentské volby v USA a Donald Trump, na druhé straně volby do Evropského parlamentu a vzestup pravicových sil v čele s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Kritici varují, že příležitost Západu pomoci Ukrajině zvrátit situaci se už možná uzavřela.
Stále více se tak na diplomatickém poli uvažuje o mírovém řešení celého konfliktu. Západ se podle diplomatů brzy začne snažit přimět Kyjev k zahájení jednání s Putinem o zmrazení konfliktu a uzamčení současných územních zisků výměnou za západní bezpečnostní záruky a cestu ke členství v EU.
Úřadující nizozemský premiér Mark Rutte, který je považován za pravděpodobného kandidáta na příštího generálního tajemníka NATO, naznačil tuto vizi „dne poté“ během vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl sice, že mírová jednání s Moskvou může vyvolat pouze Kyjev, ale dodal: „Ale až se tak stane, budeme si muset také sednout s USA, v rámci NATO a kolektivně s Rusy a jednat o budoucím bezpečnostním uspořádání mezi námi a Rusy.“
V projevu na mnichovské konferenci i kancléř Scholz naznačil, jak Západ v tichosti mění své válečné cíle na Ukrajině. Spíše než „Ukrajina zvítězí“ nebo „Rusko musí z Ukrajiny odejít“ německý kancléř tvrdil, že Putinovi by nemělo být dovoleno diktovat podmínky míru na Ukrajině. „Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne,“ uvedl Scholz. Západ se tedy Ukrajiny nevzdal, ale priority se otáčejí směrem ke snaze konflikt ukončit a uzavřít s Putinem dohodu, pokud možno co nejdříve.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
pedros491
