„Systém je na první pohled plný nahodilostí, které jsou spojeny třeba s profilem člověka, který je člověk moudrý a rozhoduje,“ uvažoval. Položil i řečnickou otázku o státních institucích. „Co si říkáme o zákonitostech světového politického systému je obecná zákonitost. Její naplnění a konkretizaci přináší člověk. Při odhadu toho, jakým způsobem jeho čin ovlivní mocenskou rovnováhu, se může často mýlit a často se mýlí. Politika je oblast, kde omyl, falešná očekávání, hrají podstatně větší roli, než se nám na první pohled zdá. Ambice jednotlivců převažují nějaké národní zájmy nebo logiku mocenské rovnováhy,“ dodal s tím, že se mění.
V souvislosti se Středním východem, vidíme, že Čína zprostředkovala dohody. „Mezi Iránem a Saúdskou Arábií, Sověti, Arabové, Peršané… Konflikt, který se dařilo živit celá desetiletí. Nerovnoměrný vývoj je zásadní. Kromě odlišných koncepcí, máme nerovnoměrný vývoj mocenských potenciálů. Když se podíváme dvacet let dozadu, zjistíte, že největším obchodním partnerem Saúdské Arábie byly Spojené státy. Pak se jim začalo v Americe dařit a přestaly dovážely. Zatímco Čína dováží. Většina obchodů dneska probíhá směrem Peking, nikoli směrem Washington a je přirozené, že v této situaci dají Saúdové více na hlas z Pekingu než z Washingtonu. Na tom není žádná zlá vůle Pekingu. To je nerovnoměrný vývoj, který má své zákonitosti,“ zmínil a popsal další momenty, kdy analogie nahrazuje analýzu.
Fotogalerie: - Chudák Orlová
„Bojíme se Číny, protože předpokládáme, že když bude mít tu moc jako Britové v 19. století, převahu nad ostatními, bude se chovat jako se chovali Britové v opiových válkách v Číně. Očekávání může přinést naplnění očekávání. Říká se tomu Thukydidova past,“ uvedl.
Pokračoval o multipolárním uspořádání, jak vypadá rozhodování v mocenských strukturách, zmínil rozhodovací krizi v kubánské válce. Z šestnácti případů střídání hegemonů vše skončilo snad ve dvanácti případech? „Zrcadlový efekt působí i v povědomí. Proč bychom se měli chovat lépe než kolonizátoři,“ analyzoval. Definoval takto chaotické prostředí současnosti.
„Člověk se snaží porozumět,“ předeslal. „Politiku se snaží pochopit lidé, kteří mají znalosti v oblasti psychologie nebo sociologie. Když si vezmete např. Freuda, zjistíte, že pracuje se stejným typem člověka, jako filozof Hobbes. To, co vám intuitivně říkali filozofové, to vám pak empirická věda buď potvrdí, nebo vyvrátí. Máme obrovský svár. Politická antropologie říká, že pravděpodobně větší díl pravdy měl Hobbes. My se potřebujeme dopracovat k antropologii. Musíme znát i Marxe i Darwina. I když se za to lidé často stydí, pravdou je, že v nás cloumá,“ dodal s úsměvem.
Psali jsme:
Vlastně nemáme specializovanou mezinárodní teorii. A vrátil se do období vzniku geostrategie. „Dnes se tím myslí geopolitika ve světě. Když vznikla, byla to specifická teorie, která se vytváří na základě sloučení dvou linií,“ podotkl. „Nedoceněná vize. Máme před sebou holocaust atd… Skutečně nástup sociálního darwinismu do politiky byl velice tvrdý na celém Západě, ale i na Východě,“ dodal mimo jiné a odkázal na 19. a 20. století. Připomenul, který film byl promítán v Bílém domě v době prvního bělošského prezidenta z jihu.
Pokračoval dál, co se týká terminologie: „Zákon jedné kapky krve,“ která platila v době, kdy nastupovali fašisté. „Vývoj politické ideologie nebyl tak liberální, aby se hádali liberálové a sociální demokraté. Do značné míry souvisí s nepochopením darwinismu,“ vysvětlil.
Popsal období, kdy tzv. geopolitika vůbec neexistovala. „Po válce ani ťuk,“ dodal s tím, že existuje německá a anglosaská škola.
Jádro euroasijského kontinentu je nedobytné. „Mořská moc zasahuje do hloubky euroasijského kontinentu, kam doplují po Jang-c’-ťiang válečné lodě,“ uvedl s odkazem na velké zbrojení před první světovou válkou s tím, že se postupně ukázalo, že je to nesmysl. Upozornil na systém snahy zabránit kontaktům mezi Německem a Ruskem.
Fotogalerie: - Na skok v Ostravě
Američané podle něj používají jiné vidění světa. Co se týká Ruska, už terén předurčuje politické chování. „Jsou v něm skryté dějiny. Když se podíváte na ruský stát, vždycky to byl Fénix. Když shořel, pak vlastní vinou,“ dodal s tím, že byl v určitém prostoru, kde existoval, určitý terén. „Prostě vytváří situaci, kdy nemůžete postavit žádný rozumný perimetr. To prostě není přírodní hranice, je to otevřený, volný prostor. Po něm se pohybovaly dějiny zvláštním způsobem,“ analyzoval.
V devátém století našeho letopočtu byl Konstantinopol přímý dědic byzantské říše a varoval, že obecně máme potlačenou znalost tohoto období kultury. „Něco si musíte koupit a něco vymlátit mečem,“ podotkl a uvažoval o základních geopolitických osách a vektorech.
„Na vnějších hrotech najdete americké vojenské základy. Jestli si myslí, že geopolitika nefunguje? Funguje!“ konstatoval. Popisoval dál dobu, kdy nikdo nezasahoval do pravoslaví, přitom se počet klášterů zvětšil a období Novgorodské republiky.
„Ještě v dobách, kdy fungoval Konstantinopol, nepadl do arabských rukou, tak se nejvyšší představitel pravoslavné církve přesunul do Moskvy a moskevský patriarcha od té doby ovládal celou oblast včetně Kyjeva,“ podotkl a položil otázku, zda tohle lze pokládat za dědictví Kyjevské Rusi. Pousmál se nad termínem „sbírání ruských zemí“. Doporučil porovnání s dějinami Spojených států.
Pokud se sjednotily linie v jeden obranný perimetr, popsal také, jaké je poučení z krymské války a „bleskové války“ a upozornil na to, co chybí „našim stratégům“. Důležitou část věnoval také působení Petra Velikého. „Přitáhl západní kulturu, hlavně ekonomickou,“ dodal.
Zabýval se termínem západnictví nebo panslovanství a mezitím odkázal na čísla Mezinárodního měnového fondu.
„Když uvažujeme o Rusku, musíme se naučit hledat jinak, než v běžně dostupných informacích a dívat se kolem sebe,“ uvedl. „Podstatné je, že neexistuje konstruktivní projekt mezi Východem a Západem,“ dodal a pokračoval v interaktivní přednášce Jungmannovy národní akademie.
„Zkuste nad dnešním seminářem přemýšlet. Co jste se dozvěděli nového, v čem to změnilo váš pohled na svět,“ poznamenal také sociolog Petr Hampl, který zve hosty na další přednášky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
anaboca
