„Naši kandidáti nejsou nijak zákulisně vybíráni, volí je členové a příznivci v primárních volbách,“ zmínila v úvodu tiskové konference Strany svobodných občanů její mluvčí Irena Válová.
Předseda Svobodných Petr Mach zopakoval důvod, proč k založení strany před pěti lety vůbec došlo. „ODS zradila svůj program, ustoupila ze svých idejí, podpořila Lisabonskou smlouvu,“ uvedl Mach. Hlavním tématem jejich kampaně prý bude odmítnutí vstupu do eurozóny.
„To je možné pouze sjednáním výjimky, že euro přijmout nemusíme. Současná vláda se o to evidentně pokoušet nebude, ale mohl by to iniciovat i Evropský parlament,“ konstatoval Petr Mach, šéf strany a jednička kandidátky do eurovoleb.
Podle Jiřího Payneho, dvojky na kandidátce, je největší problém s regulacemi. EU si totiž u zaváděných regulací nepočítá náklady, které s tím budou spojené, protože náklady budou hradit jednotlivé členské státy. „Proto jsou členské státy pořád tak zadlužené. Mám jeden konkrétní příklad regulace, obyčejné banány. Před vstupem ČR do EU stál kilogram banánů 9 korun, dnes stojí 28 korun. To je důsledek unijních regulací,“ řekl Payne.
Ten soudí, že v letošních evropských volbách půjde o to, že by klidně i polovinu europarlamentu mohli obsadit euroskeptici. „Je potřeba připravovat alternativní scénář pro vývoj a spolupráci v Evropě,“ dodal Jiří Payne.
Do Evropského parlamentu bude kandidovat řada menších stran, z nichž mnohé mají podobně kritický postoj k EU. To však Svobodné nijak neznervózňuje. „Byly tu v minulosti různé pokusy. Třeba Libertas pana Železného, a kdo si na to vzpomene? Nebo Suverenita, Hlavu vzhůru… Kdo si dnes vzpomene na Janu Bobošíkovou?“ řekl Mach.
Kampaň povedou Svobodní především na internetu, vynechávat nebudou ani billboardy a jinou reklamu a chystají se objet kolem 180 měst po celé republice. Prostředky k tomu rozhodně mají. Za výsledek v podzimních předčasných volbách dostali příspěvek od státu přes 12 milionů korun.
Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach po skončení tiskové konference některá témata blíže upřesnil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz:
Nový státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza ve čtvrtek v LN řekl, že premiér Sobotka chystá na léto zásadní projev o Evropské unii, ve kterém sdělí, kam by se osmadvacítka měla ubírat. Prý by mohl navázat na Václava Havla, který nastoloval důležitá témata. Co od toho očekáváte?
Za prvé je absurdní už jen myšlenka, že by Bohuslav Sobotka mohl pronést zásadní projev. ČSSD je typickým představitelem europroudu stran, které jsou ve vleku evropské byrokracie a nekriticky přijímají všechno, co z Evropské komise přijde.
V tom duchu se najednou rozhodli podepsat fiskální pakt, který omezuje pravomoci ČR, chtějí naši zemi vtlačit do eurozóny a nevím, jak hodlají hlasovat v Radě ministrů o směrnici, která má stanovit kvóty na obnovitelné zdroje energie po roce 2020. Pochybuji, že by zrovna premiér Sobotka měl být rebelem.
ČSSD je ve vleku německé sociální demokracie, a zatímco v jiných stranách se tu a tam objevovaly nějaké proudy, které třeba viděly evropskou integraci kriticky na rozdíl od vedení strany, tak v ČSSD nikdy nic takového nezaznělo. Nečekám jakoukoliv změnu v politice naší vlády, pokud jde o EU.
Jestli voliči chtějí, aby Česká republika byla zastupována někým, kdo vidí evropskou integraci kriticky, tak by museli volit někoho jiného než ČSSD.
Psali jsme:
Na tiskovce jste mluvili o tom, že v kampani budete poukazovat na svůj negativní postoj k přijetí eura. Jak to budete lidem vysvětlovat, v čem jsou nevýhody?
Lidé euro nechtějí, takže tady téměř není co vysvětlovat. Každý vidí, jak euro poškodilo Řecko, Portugalsko, Španělsko. Každý vidí, že kdybychom vstoupili do eura, museli bychom najednou stejně jako Lotyšsko začít přispívat miliardy do záchranných fondů eurozóny. Já skoro neznám člověka, který by chtěl euro.
Situace je ale bohužel taková, že Česká republika euro zavést musí, nebudeme dokonce ani rozhodovat o tom, kdy se tak stane, ale rozhodne o tom EU. Jedinou šancí pro naši zemi je vyjednat si ve smlouvě výjimku od zavedení eura. Tuto příležitost, která byla nejlepší za vlády Petra Nečase, právě Petr Nečas naprosto promarnil a souhlasil se změnou smlouvy o fungování EU, aniž by to využil jako příležitost k prosazení naší výjimky. Jestli voliči euro nechtějí, musí volit strany, které euro nechtějí.
Říkáte, že každý vidí negativa s eurem spojená. Proč ale podle vás třeba prezident Miloš Zeman patří mezi silné zastánce eura a poslední dobou často opakuje, že by pro ČR jeho přijetí bylo potřebné?
Dost dobře nechápu, proč jsou tyto takzvané elity odtržené od toho, co říká veřejnost, nebo co říkají i renomovaní ekonomové. Vypadá to, jako kdyby byli skutečně ve vleku nějakých svých kolegů v EU. Chápu to u sociální demokracie, která je ve vleku Socialistické internacionály a německé SPD.
Prezident Zeman by ale podle mě mohl mít trošku nezávislé myšlení. Proč on takto horuje pro zavedení eura, nevím. Vyjednávání smluv je v jeho rukou a je mi to líto.
Psali jsme:
Když se zastavíme u zahraniční politiky nové vlády a ministra Lubomíra Zaorálka, jak hodnotíte jejich postoje k aktuálnímu dění na Ukrajině, hlavně v Kyjevě, kde se rozpoutala pouliční válka?
Ukrajinu znám, několikrát jsem tam byl a Ukrajinců je mi líto. Vím, že ta země je hodně rozdělená a je neštěstí, že se do toho jiné státy a EU, USA i Rusko montují. Nezbývá než přát všem Ukrajincům, aby si to dokázali mírově vyřešit, domluvit se a najít jiné řešení, než je násilí. Chápu vládu, že si nechce nechat okupovat vládní úřady a chápu demonstranty, kteří jsou s něčím nespokojení. Je neštěstí, že to vyvinulo až k takovému násilí, ale my jim v tom těžko můžeme cokoli radit, nebo někomu nadržovat.
Na počátku toho bylo odmítnutí podpisu asociační dohody Ukrajiny s EU. Někteří mluvili o tom, že by to znamenalo tragédii pro ukrajinskou ekonomiku. Udělala tamní vláda a prezident dobře, že nakonec nepodepsali?
Myslím si, že Evropská unie celou dobu tahala Ukrajinu za nos. Opakovalo se to stejné, co se opakovalo dříve s Tureckem, kdy ho EU také tahala za nos a Turci jako hrdý národ pochopili, že to s nimi EU nemíní vážně, že není vůle zajistit jim plnohodnotné členství, pokud jde o rovný přístup k zemědělské politice, nebo volný pohyb pracovních sil.
Stejně pokrytecká byla EU i teď vůči Ukrajině, cosi jim slibovala, ale nikdy nemyslela vážně, že by dovolila její zapojení do Společné zemědělské politiky, do volného pohybu pracovních sil a podobně. Na Ukrajině byla část voličů, kteří tomu naivně věřili a mysleli si, že jakékoli přiblížení k EU jim zajistí blahobyt. Faktem je, že čím je země chudší, tím víc jí evropské směrnice a jednotné regulace škodí. Pokud je pro nás téměř zničující, že musíme doplácet 40 miliard na solární panely, tak pro každou ukrajinskou domácnost by takové zdražení bylo mnohem tíživější. Totéž platí o zákazu klasických žárovek a takhle bychom mohli pokračovat.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
