V Senátu PČR působíte jako místopředseda podvýboru pro dopravu a energetiku a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prezident Miloš Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Někdo říká, že díky prezidentovým cestám a lákání východního kapitálu a investic nabírá česká ekonomika tempo. Kritici ale tvrdí, že nás otáčí na Východ. Jaký na to máte názor vy? Jak vidíte jeho východní politiku?

Pokud jsme schopni se alespoň občas odpoutat od názorů českých veřejnoprávních médií a použít vlastní rozum a vnímat takto světové dění, pak je zcela evidentní, že orientace na tzv. Východ je jednou z charakteristik současné globální ekonomiky světa. Ta se totiž v orientaci na zisk zcela jasně z pohledu snižování nákladů práce tímto směrem ubírá. Jen pro ilustraci si stačí připomenout již osm návštěv kancléřky Merkelové v Číně, jejích několik jednání v Mongolsku atd. Všechny samozřejmě se suitou německých investorů a finančníků. Podobné spanilé jízdy východním směrem podnikají i ostatní evropští lídři, Hollande, Cameron, prezidenta USA nevyjímaje. Pokud chtějí lídři EU udržet tzv. sociální Evropu, tak se musí pro tak nákladný projekt najít financování. Aktuálním motorem světové ekonomiky z hlediska dynamiky jak výroby, tak samozřejmě spotřeby je právě Čína, Indie, ale také např. Vietnam. Vysoké meziroční tempo růstu ekonomiky má i zmíněné Mongolsko. Tyto státy stále ještě – na rozdíl od EU – udržují respekt k tradičním autoritám, jako je např. institut hlavy státu. A pokud se síla a potenciál české ekonomiky z pozice kdysi suverénního exportéra investičních celků zredukovala do postavení subdodavatele velkých ekonomik, zejména Německa, pak udržení si zatím našeho zcela výjimečného ekonomického růstu, když všechny ostatní ekonomiky v Evropě klesají, včetně té německé, vyžaduje nasazení všech sil, té prezidentské nevyjímaje. Nakonec proto si, mimo jiné, zřejmě čeští voliči pana prezidenta zvolili.   

Objevují se i názory, že pro nás čínské investice nemají valný smysl, že bychom se měli zaměřit třeba na Jižní Koreu, s níž máme větší obchodní výměnu apod. Bývá též poukazováno na současné problémy čínské ekonomiky. O co přesně jde a nakolik je to vážné?

Víte, takové doporučení má také svoji druhou stránku, aby mělo valný smysl se ho držet. Obchod můžete realizovat jen s tím, kdo také chce obchodovat s vámi. Je třeba se podívat na reálné možnosti takové další diverzifikace. A pokud se taková možnost naskytne, pak ji určitě využít. Je to ale otázka struktury, okamžité a perspektivní nabídky a poptávky, nákladů na etablování se na novém trhu. Nakonec velmi brzy se ukáže srovnání a využití potenciálů spolupráce mezi Čínou a vámi zmiňovanou Jižní Koreou. Ukáže se, jakou pomocí byl vstup Korean Air do našich ČSA a co z tohoto přímého spoje na zkrácení vzdálenosti dobrého vzejde. A porovnat budeme moct s nedávno otevřeným leteckým potenciálem mezi Prahou a Pekingem. Co se týká poklesu meziročního tempa čínské ekonomiky, pak opět solidní ekonomičtí analytikové stále hovoří o nejvyšších tempech v porovnání s ostatním světem. Před časem to bylo něco nad 10 % ročně, nyní kolem 7 %; a jako hlavní důvody řízeného snížení růstu je uváděno možné přehřátí a z toho vyplývající hrozba „bublin“, a proto nutná konsolidace, včetně optimálního použití obrovských dolarových devizových zásob proti plánovanému dalšímu kroku při konvertibilitě jüanu. Veřejnoprávní média naopak z nějakých „čistých“ politických pozic s uspokojením spekulují o blížícím se krachu čínské ekonomiky. A bohužel si vůbec nepřipouštějí ekonomickou provázanost s ostatním světem. Jen pro evropské ekonomiky to totiž bude znamenat významné zvýšení konkurence. Čína si tak bude více vybírat mezi Německem, Francií, Británií! Vzhledem k tomu, že naše ekonomika, jak notoricky známo, je přímo závislá na německé a kopíruje její výsledky s cca 8měsíčním zpožděním, je na místě otázka, jak budou naše subdodávky německým generálním dodavatelům do Číny vypadat za tuto dobu, když Němcům poklesne export do Číny. Takže z pohledu veřejnoprávních věrozvěstů ten tolik politicky chtěný pokles Číny se v důsledku projeví nám na sníženém exportu.