V Senátu PČR působíte jako místopředseda podvýboru pro dopravu a energetiku a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prezident Miloš Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Někdo říká, že díky prezidentovým cestám a lákání východního kapitálu a investic nabírá česká ekonomika tempo. Kritici ale tvrdí, že nás otáčí na Východ. Jaký na to máte názor vy? Jak vidíte jeho východní politiku?
Pokud jsme schopni se alespoň občas odpoutat od názorů českých veřejnoprávních médií a použít vlastní rozum a vnímat takto světové dění, pak je zcela evidentní, že orientace na tzv. Východ je jednou z charakteristik současné globální ekonomiky světa. Ta se totiž v orientaci na zisk zcela jasně z pohledu snižování nákladů práce tímto směrem ubírá. Jen pro ilustraci si stačí připomenout již osm návštěv kancléřky Merkelové v Číně, jejích několik jednání v Mongolsku atd. Všechny samozřejmě se suitou německých investorů a finančníků. Podobné spanilé jízdy východním směrem podnikají i ostatní evropští lídři, Hollande, Cameron, prezidenta USA nevyjímaje. Pokud chtějí lídři EU udržet tzv. sociální Evropu, tak se musí pro tak nákladný projekt najít financování. Aktuálním motorem světové ekonomiky z hlediska dynamiky jak výroby, tak samozřejmě spotřeby je právě Čína, Indie, ale také např. Vietnam. Vysoké meziroční tempo růstu ekonomiky má i zmíněné Mongolsko. Tyto státy stále ještě – na rozdíl od EU – udržují respekt k tradičním autoritám, jako je např. institut hlavy státu. A pokud se síla a potenciál české ekonomiky z pozice kdysi suverénního exportéra investičních celků zredukovala do postavení subdodavatele velkých ekonomik, zejména Německa, pak udržení si zatím našeho zcela výjimečného ekonomického růstu, když všechny ostatní ekonomiky v Evropě klesají, včetně té německé, vyžaduje nasazení všech sil, té prezidentské nevyjímaje. Nakonec proto si, mimo jiné, zřejmě čeští voliči pana prezidenta zvolili.
Objevují se i názory, že pro nás čínské investice nemají valný smysl, že bychom se měli zaměřit třeba na Jižní Koreu, s níž máme větší obchodní výměnu apod. Bývá též poukazováno na současné problémy čínské ekonomiky. O co přesně jde a nakolik je to vážné?
Víte, takové doporučení má také svoji druhou stránku, aby mělo valný smysl se ho držet. Obchod můžete realizovat jen s tím, kdo také chce obchodovat s vámi. Je třeba se podívat na reálné možnosti takové další diverzifikace. A pokud se taková možnost naskytne, pak ji určitě využít. Je to ale otázka struktury, okamžité a perspektivní nabídky a poptávky, nákladů na etablování se na novém trhu. Nakonec velmi brzy se ukáže srovnání a využití potenciálů spolupráce mezi Čínou a vámi zmiňovanou Jižní Koreou. Ukáže se, jakou pomocí byl vstup Korean Air do našich ČSA a co z tohoto přímého spoje na zkrácení vzdálenosti dobrého vzejde. A porovnat budeme moct s nedávno otevřeným leteckým potenciálem mezi Prahou a Pekingem. Co se týká poklesu meziročního tempa čínské ekonomiky, pak opět solidní ekonomičtí analytikové stále hovoří o nejvyšších tempech v porovnání s ostatním světem. Před časem to bylo něco nad 10 % ročně, nyní kolem 7 %; a jako hlavní důvody řízeného snížení růstu je uváděno možné přehřátí a z toho vyplývající hrozba „bublin“, a proto nutná konsolidace, včetně optimálního použití obrovských dolarových devizových zásob proti plánovanému dalšímu kroku při konvertibilitě jüanu. Veřejnoprávní média naopak z nějakých „čistých“ politických pozic s uspokojením spekulují o blížícím se krachu čínské ekonomiky. A bohužel si vůbec nepřipouštějí ekonomickou provázanost s ostatním světem. Jen pro evropské ekonomiky to totiž bude znamenat významné zvýšení konkurence. Čína si tak bude více vybírat mezi Německem, Francií, Británií! Vzhledem k tomu, že naše ekonomika, jak notoricky známo, je přímo závislá na německé a kopíruje její výsledky s cca 8měsíčním zpožděním, je na místě otázka, jak budou naše subdodávky německým generálním dodavatelům do Číny vypadat za tuto dobu, když Němcům poklesne export do Číny. Takže z pohledu veřejnoprávních věrozvěstů ten tolik politicky chtěný pokles Číny se v důsledku projeví nám na sníženém exportu.
Psali jsme:
Zmínili jsme prezidenta Miloše Zemana a kritiku, které čelil za své zahraničněpolitické aktivity směrem k Číně. Poslední dobou ho média pranýřují za výroky k migrační krizi, kterou označil za organizovanou invazi a pokus o ovládnutí Evropy. Jak tuto oblast vidíte i s ohledem na uvedené výroky prezidenta republiky?
S některými kroky pana prezidenta, respektive jeho výklady prostřednictvím pracovníků prezidentské kanceláře post festum, jsem nesouhlasil. A nemá smysl je ad hoc komentovat, politiku je třeba vidět v komplexu a ve výsledcích. Hlava státu s tak silným mandátem tak prostě činí a je na voličích, jak to na konci jeho mandátu vyhodnotí. Co se týká tzv. migrační krize, se směrem uvažování prezidenta souhlasím. Můj postoj k tomuto historickému fenoménu jsem zcela jasně vyjádřil na svém twitterovém účtu https://twitter.com/buriansedlcany už dne 21.7.2015 https://twitter.com/buriansedlcany/status/623606671810691072.
A nemám nic, co bych na podstatě a příčinách měnil. Jen dodávám, že dynamika migrace je výrazně vyšší a vedle politické motivace a zájmů globálních i regionálních hráčů může dále narůstat se světovým problémem sucha a vody. A pokus o ovládnutí Evropy tak totiž dostává další konotaci – jde o obsazování území bohatého na zdroje, včetně sociálních výhod; a pro původní Evropany nezbude dost místa a logicky i zdrojů. Historie zná podobných příkladů ze světa spousty. Termín pana prezidenta je sice výrazně či mediálně vypjatý, nicméně výsledný stav, bohužel, s velkou pravděpodobností stejný, pokud se ještě nevzpamatujeme. Musíme velmi pozorně sledovat a vyhodnocovat, jak se bude vyvíjet nová spolupráce mezi USA, EU, Tureckem a Ruskem, které se přes noc opět stalo strategickým partnerem ostatních velmocí ve válce proti IS. Ano v opravdové válce, byť geograficky vzdálené, na druhou stranu už evropští státníci postupně ale jasně hovoří o válce s islamisty na samotném území Evropy.
Ing. Miloš Zeman
Soudě dle několika průzkumů veřejného mínění má většina českých občanů na migrační krizi stejný či podobný názor jako prezident Zeman. O čem to podle vás vypovídá?
Mám z toho silný pocit, že občané, na rozdíl od nevolené nicméně konající politické reprezentace EU, chápou konání prezidenta vážně, a řekl bych dnes po Paříži dokonce smrtelně vážně. Ústavního slibu a odpovědnosti vůči Ústavě České republiky by si měli být vědomi ale všichni naši ústavní činitelé. A to od samých základů odpovědnosti za státní prostředky generované z daní, které mají principiálně sloužit českým občanům, národním zájmům, suverenitě České republiky atd. Nepovažuji tak např. nedávno dohodnuté solidární „uplácení“ Turecka či vybraných afrických států z rozpočtu EU jednak za správné, ale hlavně za legální. A nakonec to totiž bude ekonomika a státní rozpočet, které ukáží, co si můžeme v rámci křesťanské a lidské solidarity vůbec dovolit, aniž ohrozíme vlastní občany, jimž jsme z Ústavy jako zvolení politici odpovědní. Navíc v tuto chvíli nejde jen o aktuální odpovědnost, jde o odpovědnost našim dětem, naší kultuře, naší budoucnosti.
Jaké důsledky bude mít podle vás pro vývoj krize rozhodnutí Německa posílat běžence ze Sýrie zpět do vstupních zemí EU? A proč podle vás Německo najednou otočilo?
Víte, zatím se jedná stále jen a bohužel o politické deklarace. Jak chcete komentovat toto rozhodnutí Německa? Pokud to vůbec bylo rozhodnutí, protože řada předchozích rozhodnutí jen migraci v praxi eskalovala – pod prohlášením pana Junckera, že práva migrantů nesmí být ohrožena pocity Evropanů z teroristických akcí v Paříži. Jak chce Německo reálně posílat, a hlavně umísťovat statisíce odmítnutých migrantů konkrétně do Řecka, Itálie? Ale také do Chorvatska, Makedonie, Srbska, Maďarska (protože i toto jsou pro migranty v důsledku země jejich vstupu do EU)? Autobusy s policejními eskortami? Kde se vezme cca 10 tisíc autobusových speciálních linek – a to počítám s repatriací jen 400 tisíc letošních migrantů, to pojedou dobrovolně? To se prostě počítá, že si s nimi na Balkáně sami poradí, že tam opravdu zůstanou? Co historické zkušenosti právě evropského Balkánu s islámem? Atd atd. Staré české přísloví říká, dvakrát měř, jednou řež. A Německo zcela evidentně a pro mě nevysvětlitelně vůbec „neměřilo“; a teď zjišťují, že na to nemají logisticky a vůbec finančně a konečně snad docházejí i sociální, kulturní a politické konsekvence. Nicméně tragédií je, že už „řízli“ a teď chtějí, aby to napravovali jiní.
Psali jsme:
Jak hodnotíte závěry Vallettského summitu o migraci? A co očekáváte od společného summitu EU a Turecka, který by se měl uskutečnit ještě do konce listopadu?
Nejsem expertem na zahraniční vztahy, byl jsem zvolen na sedlčansku a příbramsku a primárně se cítím odpovědný svým spoluobčanům za rozvoj regionu. Nicméně selský rozum jasně říká, že se „Valletta“ vydala směrem, který totiž musí být v samotné Evropě považován za korupční. Je to ale historicky vyzkoušená cesta spolupráce s třetím světem, jenže i reprezentanti těchto zemí vědí, jak je to ošidné i pro ně samotné. Je to ale tristní výsledek neschopnosti Evropy. Budeme si totiž kupovat vyděrače a dočasný klid odpustky. A kde na ně Evropa vezme? Samozřejmě jediným zdrojem budou národní rozpočty, ale tím, že se protáhnou rozpočtem EU, ten úplatkářský titul najednou zmizí. Zmizí ale také odpovědnost našich představitelů? Je třeba si jasně uvědomit, že toto řešení jde na úkor rozvoje či pouhé udržitelnosti České republiky. Je evidentní, že na naše občany, naše obce a města toho bude zbývat méně a méně, a to i bez přijímání imigrantů do České republiky. Je jistě zajímavé, že na jedné straně platí zásadní politická pozice, a to, že s teroristy, a já doplňuji s vyděrači, se nevyjednává, avšak nyní je to jaksi politicky korektní? Je to smutné, protože ze strany partnerů Evropy u vallettského stolu to je a bude vnímáno jako slabost. V krutém lidském světě se ale slabost neodpouští…
Otázka na závěr se bude týkat Sedlčan, kde jste již od roku 1990 starostou. Rekonstrukce autobusového nádraží je opět na pořadu dne. Domníváte se, že již nyní dotáhne město projekt do konce? Co se proto budete snažit, poučen předchozími nezdary, udělat?
Původní projekt v současné době aktualizujeme dle podmínek Operačního programu IROP. Uděláme vše proto, aby byl tento projekt také úspěšný. Nebude se navíc jednat pouze o autobusové nádraží, ale o modernizaci celého systému veřejné dopravy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
