Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)Anketa
V loňském roce vydala Evropská komise strategii Biodiverzita 2030, jejíž součástí je i strategie pro lesy. Ve té se píše, že by alespoň 30 % území EU mělo být „efektivně spravováno“ a 10 % by mělo být pod striktní ochranou zákona, zvláště pralesy, kterých už moc není. „Aby se zachovala neporušená podoba těchto chráněných lesů, je potřeba jejich cyklus nechat co nejvíce na přírodě, omezit těžbu dřeva a najít synergie s udržitelnou ekoturistikou,“ píše se v této strategii.
Europoslanec ovšem varuje, že se jedná o naprosto stejnou strategii, jakou zvolil ministr životního prostředí Martin Bursík za Zelené a která vedla ke kůrovcové kalamitě, ze které se české lesy vzpamatovávají dodnes. „V praxi to znamená, že lesníci nesmí kácet ani odklízet stromy napadené kůrovcem. Proti kůrovci nejsou nasazovány ani feromonové pasti. A stromy nejsou ani při napadení kůrovcem ošetřovány postřikem, který škůdce hubí a brání mu šířit se na další stromy,“ říká a připomíná, že škody, které kůrovec na Šumavě způsobil, byly vyčísleny na 250 miliard korun. A dřevní parazit se pak rozšířil nejen po Česku, ale i do okolních zemí, tudíž celková škoda bude v bilionech.
Tato strategie není zatím závazná. Ovšem zelený finský poslanec Ville Niinistö dle Davida navrhuje, aby závazná byla tím, že se přidá do novely LULUCF. Což by dle europoslance znamenalo, že velká část evropských lesů se stane „chovnou stanicí kůrovce“, a upozorňuje, že pak nebude v silách lesníků chránit zbylé lesy.
Fotogalerie: - Žilina za pandemie
V novele se ovšem dle europoslance SPD nachází další past. A to povinnost snižovat emise skleníkových plynů tím, že větší procento CO2 budou zachytávat lesy a zemědělství. „Háček je však v tom, že jako referenční datum je stanoven rok 2005. I kdyby lesníci měli dost sazenic stromků a dost peněz na jejich výsadbu, tak po kůrovcové kalamitě, která v letech 2017 – 2021 zničila velkou část lesů v celé střední Evropě, nelze splnit požadavek na každoroční zvyšování pohlcení CO2 v lesích ve srovnání s rokem 2005. Vysázené stromky dosáhnou výkonu v pohlcování emisí, které měly zničené vzrostlé stromy, nejdříve za 25 až 30 let,“ namítá a varuje, že pak budou členské státy platit vysoké pokuty za to, že cíle nesplňují.
Aby k věcem, které popisuje, nedošlo, předložil pozměňovací návrh. „Zemím, jejichž lesy byly postiženy přírodní pohromou – včetně kůrovce – by umožnil zvýšit emisní limity a normy na pohlcování CO2 v lesích za podmínky, že poškozená místa znovu zalesňují,“ uvádí europoslanec. O této úlevě by pak rozhodovala rada ministrů, nikoliv Evropská komise. „Návrh by umožnil ulevit i zemím, které byly postiženy pohromou v letech od roku 2010. Byl by tedy použitelný i pro případ kůrovcové kalamity, které se přehnala přes ČR v letech 2017 až 2021,“ dodává europoslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
