Skoro to vypadá, jak kdyby tam ty šibenice nasadily migrační neziskovky. Petr Žantovský nad hysterií kolem věšení vlastizrádců připomíná požár Říšského sněmu

11.07.2015 14:21

TÝDEN V MÉDIÍCH Výsledek nedělního referenda v Řecku uvedl české novináře ve zmatek, protože nedokázali pochopit, že by se někdo mohl vzepřít diktátu Bruselu. Analytik Petr Žantovský se v ohlédnutí za uplynulým týdnem ale věnuje i mediální hysterii, jež vypukla po demonstraci proti přijímání uprchlíků a která ze všeho nejvíce nahrává neziskovým organizacím. Makety šibenic v rukou několika jedinců totiž shodily záměr protestní akce a demonstraci odsoudily k obecnému odmítnutí.

Skoro to vypadá, jak kdyby tam ty šibenice nasadily migrační neziskovky. Petr Žantovský nad hysterií kolem věšení vlastizrádců připomíná požár Říšského sněmu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Uplynulý týden byl – v politice i médiích – jednoznačně ve znamení řeckého referenda o pokračování tamní nikam nevedoucí ekonomické kolize, která v brzkém sobotním ránu hlasováním v řeckém parlamentu přinesla další z obratů, a tak si pochopitelně toto téma vybral Petr Žantovský na úvod svého pravidelného ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu ve sdělovacích prostředcích zaregistroval. „Otázka v referendu byla, jak mnozí správně podotýkají, postavena velice komplikovaně, ale myslím, že to bylo proto, aby obsahovala všechny právní náležitosti, aby pak nikdo z oponentních lavic, ať v samotném Řecku či v Bruselu, nemohl říci, že výsledek referenda je neplatný, protože se dostatečně nevyjádřilo k tomu či onomu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Připomíná však, že premiér Alexis Tsipras v kampani pro odpověď ne, která nakonec také zvítězila vcelku přesvědčivým procentem, otázku vysvětlil velice názorně, až polopaticky. „Zjednodušil její význam na souhlas či nesouhlas hlasujících s dalším navázáním řecké ekonomiky na bruselské rozhodování. Tedy včetně eura, byť jmenovitě o něm referendum nebylo. Může se ale stát, že jeho výsledek bude dříve či později znamenat oddělení řecké měny, ať už nějakým speciálním řeckým ‚eurem‘, nebo návratem k drachmě. Řekové zjevně vnímají euro jako prostředek kolonizace řecké ekonomiky Bruselem, a to v zásadě odpovídá skutečnosti,“ míní mediální analytik.

Za potíže Řecka nese odpovědnost nesmyslná direktivní politika Bruselu

Je totiž zřejmé, že euro neplní a ani nikdy nemohlo plnit funkci, kterou mu dávali jeho propagátoři. „Nikdy nemůžete sjednotit rozmanité, co do obsahu i stupně rozvoje velmi diverzifikované ekonomiky jen tím, že je spojíte nad jednotný měnový jmenovatel. Ekonomika Řecka má jiná specifika než ekonomika Německa. To ví každý ekonom, ale Evropě dnes nevládnou ekonomové, nýbrž sociální inženýři, kteří by rádi poručili větru, dešti. Role měny v diverzifikovaných ekonomikách spočívá v jejich vyjádření a porovnání, nikoli unifikaci. Jestliže Řecko nemá dnes žádný způsob, jakým vyjádřit specifiku své ekonomiky, logicky se dostává do úvěrové pasti,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Proto si nemyslí, že za potíže Řeků mohou jen odpočinek pod piniemi či štědré důchody. „Za to nese plnou odpovědnost nesmyslná direktivní politika Bruselu. Řekové se rozhodli, že zkusí žít na vlastní účet. Jestliže zavedou vlastní měnu a tu zdevalvují vůči euru, vyjádří tím skutečný stav své ekonomiky, v důsledku velmi zlevní pro exportéry a oživí turistický ruch. Do země bude za menší jednotkové ceny jezdit daleko více turistů a země bude bohatnout přirozenou cestou, ne byrokratickým pokynem shůry. To jsou triviální úvahy, které by měl chápat student prvního ročníku vysoké školy ekonomické,“ poznamenává mediální odborník.

Čeští novináři byli v šoku z vyhlášení a pak i z výsledku referenda

Z reakcí většiny našich sdělovacích prostředků, a tedy novinářů, se mu však zdá, že ani tak banální věcná fakta buď nejsou schopni pochopit, nebo prostě vzít na vědomí. „Úplně čítankově to předvedl Luboš Palata v sobotním vydání MF Dnes. Hned třemi články, z toho jedním celostránkovým, vyjadřoval přesvědčení, že Řekové budou volit ano, tedy setrvání v dosavadním úvěrovém poutu a zachování eura. Používal k tomu velice expresivní výrazivo, například ‚konec komunismu v Řecku‘, prorokuje radikální konec vlády Syrizy, premiéra Tsiprase nazývá ‚meteoritem‘ a rovněž se už třese na jeho abdikaci,“ připomíná Petr Žantovský.

Podle něj se ale Luboš Palata mýlil naprosto ve všem, co napsal. „Ostatně stejně jako mnozí jeho novinářští kolegové z jiných médií. V České televizi, která k referendu připravila nedělní speciál, zazněla doslova věta: ‚Evropa je v šoku, že Tsipras vyhlásil referendum.‘ Naši novináři jsou zase v šoku, že v tom referendu Tsipras zvítězil. Je zjevné, že ani lídři z Bruselu, ani naši médiusové nedokážou pochopit, že se někdo – zde celé Řecko i se svou politickou reprezentací – dokáže vzepřít diktátu,“ komentuje mediální analytik ohlasy na výsledek nedělního lidového hlasování, které ovšem v sobotu k ránu řečtí poslanci i za cenu rozpadu vládní koalice prozatím zvrátili.

Demonstracemi nejde o vyhubení migrantů, ale o jejich odmítnutí

Brusel ale není zvyklý na neposlušnost, vůbec si nepřipouští, že by členská země mohla chtít něco jiného, než jí sociální inženýři z Evropské unie předepíšou. „Pak si položme otázku: Je správné, aby nám všem vládli takoví lidé? A je správné, aby jim naši novináři tak přičinlivě zametali cestičku? Co kdyby se příště vzepřela třeba Česká republika, což se sice v dnešním vládním uspořádání čekat nedá, ale hypoteticky po příštích volbách mohou zase jednou zavládnout rozum a sebevědomí. Co pak? Budou naši novináři také na straně Bruselu – proti vlastní vládě a vlastnímu obyvatelstvu? Takové otázky bychom si měli klást,“ doporučuje Petr Žantovský.

I druhé zvolené téma souvisí se slabostí a neschopností našich politických elit odhalených v reakci na to, že se v Praze odehrála zdaleka ne poslední demonstrace proti vnucovaným imigrantům ze „třetího světa“. „Demonstraci zneužili lidé nesoucí symbolické šibenice. Zjevně jde o osoby, které si neuvědomují, že tímto primitivním a trapným způsobem zcela znehodnocují samotný smysl onoho občanského protestu. Jeho podstatou je totiž strach z migrantů a všeho, co přinášejí – ekonomický a morální rozvrat, exotické choroby, podhoubí islámského terorismu. To jsou legitimní obavy a není možné komukoli zazlívat, že je sdílí, když už je za něj nesdílí naše vláda. Obsahem toho postoje ale není agrese. Nejde o vyhubení migrantů, ale o jejich odmítnutí,“ vysvětluje mediální odborník.

Účast šibeničářů nejvíc nahrála neziskovkám, které těží z tématu migrace

Symboly šibenic totiž odkazují lidovou demonstraci někam k fašistickým praktikám, a to prostě neodpovídá realitě. „Skoro se mi až chce říci, že podezírám příslušné zájmové kruhy – například z okruhu plejády tzv. neziskovek, těžících mohutné zisky právě z tématu migrace, a jejich politických spojenců – že ty šibeničáře do demonstrace nasadily záměrně, aby tím smysl celé akce zrelativizovaly a odsoudily k obecnému odmítnutí. Takových provokací jsou plné dějiny. I Dimitrov přece zapálil Říšský sněm právě v okamžiku, kdy to Hitler potřeboval nejvíc! To hořící parlament vyhrál Hitlerovi na řadu let jeho boj o vládu nad Německem a světem. Je to stará a dosti odpudivá taktika a je podivné, že si na takovou eventualitu v diskusi o šibenicích nikdo nevzpomněl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tomáš Vandas

  • DSSS
  • předseda DSSS
  • mimo zastupitelskou funkci

Každopádně politické i mediální unisono je dnes namířeno proti demonstrantům odmítajícím migranty. „Ne proti těmto demonstrantům se šibenicemi, ale proti všem, kdo takto smýšlejí. To je velice nebezpečné z řady důvodů. Jednak lze na tomto primitivním demagogickém základě nálepkovat každý nepohodlný názor a jeho nositele jako ‚přívržence násilného rasismu‘, a ten pak údajně po právu odsoudit a kacířovat. A druhý efekt je také jasný: čím více budeme nepohodlné názory démonizovat, tím je budeme – podle zákona akce a reakce – posilovat. Největší spontánní lidovou podporu měla KSČ v době, kdy byla v ilegalitě. Symbolizovala heroismus, který se nebojí přinášet oběti,“ připomíná mediální analytik.

Mediální hysterie může pomoci tomu, kdo přijde s příslibem tvrdé ruky

Vždyť také důsledná ostrakizace Dělnické strany Tomáše Vandase přivedla tuto stranu pod mírně pozměněným názvem k volebním výsledkům znamenajícím, že sedí na radnicích a strana pobírá ze státního rozpočtu nemalé peníze. „Platíme si tedy Dělnickou stranu každý ze svých daní. Obraťme to: chceme si platit šibeničáře? A chceme, aby nějaký ještě šikovnější ‚Vandas‘ sjednotil šibeničáře pod líbivou rétorikou a postupně nahradil neschopné politiky dneška příslibem silné ruky? Proč nejsme schopni či ochotni se poučit z minulosti? Hysterie kolem šibenic je mediálně nezvládnutá. Média opět prokazují, že jim jde jen o senzace, že neumějí nebo nechtějí uvažovat v kontextech, nesnaží se přispívat ke společenské kohezi a k posilování hodnot, které za to opravdu stojí. Je to znak nedospělosti, lidské i občanské,“ tvrdí Petr Žantovský.

Na závěr svého pravidelného hodnocení však našel i důvod pro pochvalu, ke které ho přivedly Lidové noviny, když o minulém víkendu zveřejnily celostránkový rozhovor s americkým ekonomem českého původu profesorem Milanem Zeleným. „Je to po velice dlouhé době zase jednou onen vzácný okamžik, kdy si řeknete, že ta média nejsou úplně k ničemu. V tomto případě dokázala mezi čtenáře rozšířit velmi cenný souhrn postřehů a analýz vědce, který vidí velmi prozíravě do podstaty věcí. Velmi přesně vyhodnocuje charakter dnešní krize, jeho příčiny a možné důsledky,“ oceňuje mediální odborník.

Profesor Zelený načrtl opačný vývoj, než jakým nás vedou sociální inženýři z Bruselu

Uznávaný ekonom totiž před nás staví doposud nevídaný model paradigmatické změny, kterou ekonomiky celého světa procházejí. „Ale také to, že na konci této změny nemůže být standardní vyústění jako třeba po krizi třicátých let minulého století. Tentokrát to spěje k zásadní proměně samotného způsobu fungování ekonomiky ve vazbě na společnost. K decentralizaci, individualizaci, regionalizaci, de facto tedy přesně opačným směrem, než jakým nás vedou sociální inženýři z Bruselu. Suma sumárum, rozhovor s profesorem Zeleným je, podobně jako občasné články Petra Robejška a nemnoha dalších, oázou a zdrojem živé vody na tom našem mediálním úhoru,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Plukovník Šlachta promluvil. I o kauze Nagyová. Mnohým se to nebude líbit

8:51 Plukovník Šlachta promluvil. I o kauze Nagyová. Mnohým se to nebude líbit

V pořadu Téma 90 na ČT24 byl hostem bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robe…