Uplynulý týden byl – v politice i médiích – jednoznačně ve znamení řeckého referenda o pokračování tamní nikam nevedoucí ekonomické kolize, která v brzkém sobotním ránu hlasováním v řeckém parlamentu přinesla další z obratů, a tak si pochopitelně toto téma vybral Petr Žantovský na úvod svého pravidelného ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu ve sdělovacích prostředcích zaregistroval. „Otázka v referendu byla, jak mnozí správně podotýkají, postavena velice komplikovaně, ale myslím, že to bylo proto, aby obsahovala všechny právní náležitosti, aby pak nikdo z oponentních lavic, ať v samotném Řecku či v Bruselu, nemohl říci, že výsledek referenda je neplatný, protože se dostatečně nevyjádřilo k tomu či onomu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Připomíná však, že premiér Alexis Tsipras v kampani pro odpověď ne, která nakonec také zvítězila vcelku přesvědčivým procentem, otázku vysvětlil velice názorně, až polopaticky. „Zjednodušil její význam na souhlas či nesouhlas hlasujících s dalším navázáním řecké ekonomiky na bruselské rozhodování. Tedy včetně eura, byť jmenovitě o něm referendum nebylo. Může se ale stát, že jeho výsledek bude dříve či později znamenat oddělení řecké měny, ať už nějakým speciálním řeckým ‚eurem‘, nebo návratem k drachmě. Řekové zjevně vnímají euro jako prostředek kolonizace řecké ekonomiky Bruselem, a to v zásadě odpovídá skutečnosti,“ míní mediální analytik.

Za potíže Řecka nese odpovědnost nesmyslná direktivní politika Bruselu

Je totiž zřejmé, že euro neplní a ani nikdy nemohlo plnit funkci, kterou mu dávali jeho propagátoři. „Nikdy nemůžete sjednotit rozmanité, co do obsahu i stupně rozvoje velmi diverzifikované ekonomiky jen tím, že je spojíte nad jednotný měnový jmenovatel. Ekonomika Řecka má jiná specifika než ekonomika Německa. To ví každý ekonom, ale Evropě dnes nevládnou ekonomové, nýbrž sociální inženýři, kteří by rádi poručili větru, dešti. Role měny v diverzifikovaných ekonomikách spočívá v jejich vyjádření a porovnání, nikoli unifikaci. Jestliže Řecko nemá dnes žádný způsob, jakým vyjádřit specifiku své ekonomiky, logicky se dostává do úvěrové pasti,“ upozorňuje Petr Žantovský.