„Sice se říká, že Schengen je mrtvý, ale já doufám, že to tak rozhodně není. Pro zemi, která je ve středu Evropy a která z existence schengenského prostoru nepochybně velmi těží, je důležité, aby tento prostor svobodného plutí osob, služeb, zboží a kapitálu zůstal zachován,“ řekl Polčák a dodal, že je to v našem bytostném zájmu, ale zároveň musíme také zajistit i vnitřní hranice schengenského prostoru.

Nyní schengenský prostor podle Polčáka selhává především v tom, že nemá mechanismus na to, jak zadržet lidi, kteří právě proplouvají mezi hranicemi, když třeba nejsou obnoveny dočasné kontroly. „V tom to selhává velmi, protože není jiný záchytný mechanismus. Každopádně naplňuje očekávání v dopravě a cestovním ruchu a v průmyslových odvětvích, jež jsou napojené na otevřené cestování,“ upřesnil.

Po deseti letech od našeho vstupu do schengenského prostoru se ukazuje, že úplně bez hranic však jeho prostor není a že hranice nezmizely, protože šest evropských zemí už přes dva roky kontroly na hranicích uplatňuje. K tomu ale podle europoslance mají oprávněný důvod. „Jejich opatření se dá vykládat tak, že pomáhají fungování té vnější schengenské hranice, byť je to paradox. Ve formálním smyslu je to porušování práva, ale pokud jde o podstatu věci, tak to velmi napomáhá, má to svá opodstatnění, hlavně co se prevence týká,“ řekl.