Slavný německý euroskeptik Sarrazin napsal novou knihu. Tvrdá čísla, jak dopadne Německo s imigranty. Představí vám ji Jaroslav Bašta

04.03.2018 6:41

Bývalý diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se snaží pozornost čtenářů převést na knihu německého sociálního demokrata Thilo Sarrazina. Někdejší ministr financí v Berlíně předkládá často myšlenky, které bývají označeny za kontroverzní. Ve své čtvrté knize „Přání otcem myšlenky Evropa, měna, vzdělanost, přistěhovalectví – proč politika tak často selhává“ Sarrazin naznačuje, jaký osud může potkat Německo přijímající uprchlíky.

Slavný německý euroskeptik Sarrazin napsal novou knihu. Tvrdá čísla, jak dopadne Německo s imigranty. Představí vám ji Jaroslav Bašta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Thilo Sarrazin je německý sociální demokrat a někdo by možná předpokládal, že bude vstřícný k přijímání uprchlíků v Německu. Jenže to by se spletl. Sarrazin se podíval na poslední půlstoletí neúspěšných pokusů o integraci lidí převážně z muslimských zemí do německé společnosti. Na základě zkušeností z posledního půlstoletí posléze připravil statistický model, jak bude Německo vypadat za třicet let.

„Při zachování dosavadní dynamiky v letech 2016 a 2017 se tedy dá předpokládat, že k roku 2040 počet uprchlického obyvatelstva a jejich potomků dosáhne počtu kolem 25 milionů osob. V případě, že by se zvýšil na 0,5 milionu ročně, by to bylo 45,5 milionu, tedy více než polovina dosavadních německých obyvatel. Jen pro pořádek dodávám, že při návratu na úroveň roku 2015 (příliv 1,2 milionu) by to již dosáhlo 90 milionů, takže Němci by se v roce 2040 stali ve své zemi menšinou,“ píše s odkazem na Sarrazinovu knihu Jaroslav Bašta v komentáři pro server První zprávy.cz.

Celý komentář naleznete zde.

Bašta v této souvislosti prohlašuje, že německá kancléřka Angela Merkelová odmítá kývnout na stanovení limitu příchozích migrantů na 220 tisíc ročně. Pokud německé soudy povolí muslimským migrantům bigamii neboli mnohoženství, proces islamizace Německa bude ještě dynamičtější. Ve světle těchto informací už se zdá Baštovi mnohem jasnější, proč Německo tolik tlačí na přijetí povinných kvót na uprchlíky pro každou zemi EU.

„Myslím si, že na popsání tohoto typu budoucnosti Evropské unie se hodí terminologie, kterou v roce 1990 používali moji podřízení na federálním ministerstvu vnitra, když chtěli popsat předlistopadové poměry: ‚Víte, my jsme byli rozděleni jako koně na tažné a chovné. Tažní pracovali a chovní dělali kariéru.‘ Vycházím-li z analýzy Thila Sarrazina, čeká nás něco podobného, jenže v původním významu těchto slov. Jen mi není jasné, kde se nachází bod zlomu, za nímž se to již utáhnout nedá...,“ uzavírá svůj text Bašta.

reklama

autor: mp

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …