Slovensko řídí policejní prezident, ten určuje, koho zavřou. A pan Lipšíc, speciální prokurátor... Novinářský veterán hovoří

Úvodní otázka patřila tomu, v jakém stavu jsou současná média a jak se změnila za tři desítky let. „Velmi se změnila. Když jsme my dva začínali spolu, tak tehdy byla politická kultura nějak vyšší. Politici byli vůči sobě tvrdí, ale byli o mnoho slušnější, vypadalo to tak, že mají respekt vůči sobě. Za 33 let, si myslím, kdybych to měl charakterizovat jedním slovem, tak politika velmi zhrubla," řekl Hübel. Podle něho zhrubla politika i média, především ta, kterým se říká mainstream.

„Mám pocit, že namísto plurality, po které jsme volali po listopadu 1989, se to nějak překlápí vždy na jednu stranu. Přiklání se to k těm, kteří jsou právě u moci," řekl k médiím a rozhovořil se o těch slovenských. „Kdybych měl začít od veřejnoprávních médiích, tak si myslím, že neplní svoji úlohu, jak by měla, protože především od covidu-19 a koronakrize se orientovala jedním směrem. V médiích nedostali prostor lidé, kteří mají jiný názor. Převládal jen jediný názor a to byl ten směrodatný. A divák, který si to neumí vyhodnotit, tím pádem musel konzumovat jen to, co mu předestřel mainstream. Ale podobně se chovala i soukromá média, především elektronická, protože ta jsou v rukách zájmových skupin, na Slovensku tomu říkají hanlivě v rukách oligarchů, a tam může zaznít jen to, co si přeje majitel toho média," sdělil Hübel.

Hübel následně hovořil o tom, proč vůbec budou na Slovensku předčasné parlamentní volby. „Selhali ti, kteří byli u moci. Kteří se dostali v roce 2020 k moci. Premiérem byl nejprve Igor Matovič, ten dlouho nevydržel, vládl 377 dní. Ale svoji úlohu jednoznačně nezvládl. Chápu, že se dostal ve velmi těžkém období k moci," vzpomněl na koronavirové období a hovořil o opatřeních, která byla v té době považována mnoha lidmi za taková, která šla proti lidským právům. „Potom si to vyměnili se svým stranickým kolegou Hegerem a nezměnilo se nic. Jen to, že Matovič přešel z postu premiéra na post ministra financí a Heger z postu ministra financí na post premiéra. Ale princip politiky se prakticky nezměnil. De facto neexistoval například sociální dialog. Vláda se neradila s těmi, kteří tvoří hodnoty, čili se zaměstnavateli a odboráři. Odboráři zastávají práva zaměstnanců. Přišla do toho ještě inflace, válka s Ruskem na Ukrajině a najednou tu byl velký problém ekonomický. Mluvíme o energiích, o cenách potravin, o inflaci. Čili, když se vláda neradí se sociálními partnery, což je základ fungování každé jedné společnosti, tzv. tripartita, sociální dialog, který funguje i v České republice, to je začátek konce. Za dva roky, co byla Matovičova vláda u moci, se sešla tripartita dvakrát. To je nonsens," dodal.

A co říká tzv. válce policistů? Co se tedy na Slovensku reálně děje? „Je to boj o moc. Je to boj o to, kdo převezme po volbách moc v tomto státě. Je bezprecedentní, jak tu fungovaly i různé ,hony' na představitele, kteří mají jiný názor, i v rámci policie, protože jediným takovým tím kvazi určovatelem toho, co je spravedlivé a co ne, bylo policejní prezidium a tzv. NAKA (Národní kriminální agentura), jejíž hlavní představitelé byli v minulosti obviněni, dokonce dodnes platí to obvinění, z toho, že konali protiprávně. Čili pronásledování lidí z opozice na základě svědectví jednoho jediného svědka, tzv. kajícníků, kteří mají za ušima velké prohřešky, kde by hrozila i 20-25letý trest, tak tito kajícníci na objednávku svědčí proti představitelům opozice proto, aby se sami vyvinili nějakým způsobem. A oni dostávají podmínečné tresty, zatímco mnozí představitelé - zatčený byl i bývalý ministr vnitra Kaliňák, zatčen byl i Tibor Gašpar, advokáti těchto lidí, mnozí další," vyprávěl Hübel.

„Je tu evidentní boj o moc a za tím vším, co říkají lidé a co říká hlavně opozice, má být speciální prokurátor Daniel Lipšic," dodal. Daniel Lipšic, bývalý ministr vnitra a spravedlnosti, odešel z politiky, když při autonehodě usmrtil chodce. Pak do politiky zasahoval jako advokát a aktivista, za Matovičovy vlády se vrátil coby hlava speciální prokuratury.

„Úřednickou vládu vnímají lidé velmi rozporuplně. Premiér Ódor, který je dočasným premiérem, převzal moc v květnu a měl dovést zemi k předčasným volbám. Neměli přijímat zásadní opatření, navzdory tomu vidíme, že jsou takové pokusy o rozhodnutí, na kterou nemají kompetenci. A jakou roli sehrává prezidentka jako nejvyšší velitel ozbrojených sil? Prezidentka je vnímaná lidmi tak, že se vyjadřuje poměrně pozdě. Nevyjadřovala se dlouho k tomu, že byli vzati do vazby bývalí ředitelé slovenské informační služby," popsal Hübel.

„Situace na Slovensku vypadá tak, že lidé, kteří jsou u moci, nebyli zvoleni, protože ta úřednická vláda nemá mandát, nevznikla z voleb, byla pověřená k vládě paní prezidentkou. Čili de facto by se mohlo zdát, že tuto zemi řídí prezident policejního prezidia, tzn. Štefan Hamran, čili policajti tu určují, koho kdy zavřou, kde komu vyrazí dveře, kdo kdy bude zatčen a lidé jednoduše mají strach," dodal.

Řeč přišla i na Roberta Fica (SMER) a jeho šancích na vládnutí a výhru ve volbách. „Může nastat patová situace, protože prezidentka má dle ústavy pověřit vítěznou stranu sestavením vlády. Zatím to není jisté, zda tak Zuzana Čaputová udělá, protože dlouhodobě má Robert Fico preference plus minus okolo 20 procent. Někdy těsně pod, někdy těsně nad. V závěsu za ním je Progresívne Slovensko, to jsou liberálové, mají na své kandidátce bývalého prezidenta policejního sboru a prosazují dokonce i v podstatě svobodu výběru pohlaví," popsal Hübel. „Osciluje tam ještě další sociálně zaměřená strana Hlas - sociálna demokracie, který se hýbe někde okolo 14 procent, tam je Peter Pellegrini, bývalý stranický kolega Roberta Fica. Může nastat boj dvou kohoutů, záleží na tom, zda by se nakonec dohodli, jak si rozdělí posty. Jazýčkem na vahách může být Republika, o níž se hovoří, že jsou to extremisti nebo fašisti, ale Republika dlouhodobě osciluje až do 10 procent. Dlouhodobě se nachází na 4. místě," sdělil. Problém podle něj bude s Matovičovým OLaNO, kteří vytvořili koalici s dalšími stranami a musí dosáhnout sedmi procent - není to tak jisté, zda se dostane do parlamentu, stejně jako SaS či SNS.

„Většina může vzniknout, když se domluví Fico s Pellegrinim a případně ještě další," poznamenal. On sám po volbách očekává možná patovou situaci. „Už se stalo víckrát, že například Mečiar vyhrál volby a nesestavil vládu, nebo se dohodli lidé okolo Dzurindy a ti vytvořili tu většinu, čili i nyní může nastat situace, že aby se Robert Fico nedostal k moci, tak se sjednotí i ti, kteří za normálních okolností by se vůbec nikdy v životě nesjednotili, jen proto, aby nebyl Fico při moci. Čili může nastat i takováto situace. Podle mě SMER vyhraje volby, záleží na tom, jen kolik procent dostane. Čistky v policii nahrávají tomu, že ty preference nemusí být reálným znakem jejich podpory, protože se říká, že SMER může mít i 30 procent, to už by bylo potom jiné kafe," dodal Hübel.