Týdeníky s programy televizních stanic se navzdory obecnému propadu v nákladech a prodejích periodického tisku stále drží poměrně dobře. Spolu s některými bulvárními a společenskými časopisy převyšují jejich náklady běžné seriózní tiskoviny ve vybraných případech až řádově, lze se dočíst z dokumentů Unie Vydavatelů ČR. Některé televizní magazíny vycházejí i coby pravidelná příloha denního tisku.
Dle definice webu magazíny.cz televizní týdeníky nabízejí čtenářům „přehledný televizní program, nabídku TV tipů a řadu dalších informací a zajímavostí ze světa televize, filmu a společnosti“. „Nechybí ani soutěžní kvízy, křížovky nebo sudoku,“ uvádí web.
Z uvedeného vyplývá, že čtenáři televizních týdeníků se budou většinově řadit spíše ke starší generaci, k seniorům a lidem, jejichž běžnou denní rutinou při získávání informací je používání internetu. Tento předpoklad potvrdil i oslovený, expert a prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK) Pavel Brabec. Podle něj jsou typickými čtenáři těchto titulů lidé „konzervativní a ti, kteří nevyhledávají digitální platformy“.
A právě v televizních týdenících Prousek objevil v polovině letošního roku inzerci zaměřující se převážně na zákazníky pokročilého až důchodového věku s nabídkou pochybných a nefunkčních produktů prodávaných ovšem jako „zázrak“, „převratný vynález“ a podobně.
„Předváděčky na papíře“
Prousek tuto praktiku nazývá „předváděčky na papíře“. „Už vůbec není někoho nutné někam vozit, pořádat nějakou kulturní akci, nabízet a prodávat jim tam ty produkty. Celé se to odehraje na tištěné inzertní straně. Kontaktáž a jakýsi prodej proběhne po telefonu, který je tam uveden ostatně jako jediný údaj,“ vysvětluje Zbyněk Prousek.
Prouskovi se podařilo za polovinu letošního roku identifikovat a nafotit škálu podezřelých a částečně anonymních reklam v celé řadě televizních a společenských týdeníků. Reklamy, jejichž kopie má naše redakce k dispozici, mají hned několik věcí společných.
Zaprvé, téměř vždy nabízejí „zdravotní“ produkty nabízející takřka zázračné uzdravení či vyřešení nějakého zdravotního problému, které v některých případech jako „dalekohledové brýle“ či „léčivý náramek“, popřípadě „zázrak anglického vědce“ působí až komicky.
Zadruhé, v inzerci vždy chybí konkrétní název produktu, dodavatel, distributor i výrobce. Jediným dostupným údajem je telefonní číslo (pevná linka), na kterém lze v uvedených časech zboží objednat.
Třetí podobností je pak to, že struktura inzertních stran je v případě reklam, které se Prouskovi podařilo identifikovat, ve všech případech víceméně totožná. Reklamní článek emotivním způsobem informuje, účinnost výrobku ve stručném medailonku poté potvrzují „experti“.
Prouskovi se podařilo identifikovat potenciálně „šmejdí“ reklamu na pochybné produkty u následujících magazínů: TV Magazín, Můj čas na kafíčko, v Blesk TV Magazínu, v magazínu TV Plus 14, Rytmus života a v bulváru Pestrý svět.
Fotogalerie: - Okřídlený lev
Útrapy paní Marty...
Reklamní strany jsou označeny jako inzerce. Texty apelují na emoce a vyzývají čtenáře a potenciálního zákazníka k tomu, aby v určitých vymezených časech zavolal na určité telefonní číslo. Na něm si produkt zřejmě může objednat.
Rovněž lákají na možnost výrazných slev. „Unikátní sleva pouze v klubu lovců příležitostí“, „uvítací kupón“, „individuální sleva (až 75 procent)“, vybízejí čtenáře některé z reklam. Opakovaně přitom anoncují jakýsi „klub lovců příležitostí“.
Příběhy zázračně vyléčených důchodců apelují na emoce. „Nemohla jsem se smát, kašlat a dokonce ani zívnout. Ze studu jsem nevycházela z domova,“ popisuje například imaginární žena Marta psychická úskalí, která zažívá kvůli svým problémům s inkontinencí v inzertním článku na str. 23 sedmnáctého čísla týdeníku TV Magazín z tohoto roku.
Útrapy paní Marty byly dle textu vyřešeny po absolvování jisté „přírodní švýcarské kůry“, která údajně až „pětinásobně zesiluje močovou soustavu“, „zastavuje tlak na močový měchýř“ a „eliminuje inkontinenci“. „Byla jsem posedlá“, „Bojovala jsem o normální život“, „A tehdy se dostavila spása“, informují čtenáře chytlavé titulky v textu.
Totožné vydání tohoto magazínu pak obsahuje například ještě podobně laděnou reklamu na navrácení potence. „Metoda na 3x silnější erekci odhalena. Vyvrcholení dokonce čtyřikrát po sobě po jednom použití,“ slibuje text lákající na jakýsi „inovační přípravek původem z USA“ s názvem Erozon (produkt s názvem ErozonMax je přitom skutečně k dohledání na internetu).
Kromě zaručené erekce inzerce jako bonus slibuje i prodloužení penisu o pět centimetrů. „95 procent mužů potvrzuje: +5 cm mužnosti po 21 dnech kůry,“ slibuje reklama a navíc i údajné pětinásobné zvýšení libida a stálou připravenost k pohlavnímu styku.
Tajemná Svensonova kůra
Inzerci doplňují příběhy mužů vychvalujících léčebnou kůru. „Nedokázal jsem udržet plné ztopoření ani 10 minut a cítil jsem, že to znamená konec se sexem. Naštěstí mi urolog doporučil Erozon a znovu tento úkol zvládám na jedničku,“ svěřuje se 66letý František z Plzně. „Můj vztah visel na vlásku. Problémy se ztopořením téměř zničily můj vztah. Partnerka si stěžovala, že už mě nepřitahuje,“ píše dvaapadesátiletý Jiří z Pardubic s tím, že právě až Erozon jeho problémy s mužností vyřešil. Efektivitu přípravku u článku potvrzuje odborník z lékařské specializace urolog.
Reklama podobného typu se objevuje i ve 12. čísle TV Magazínu z tohoto roku, přičemž se jedná o stranu inzerující tzv. Svensonovu kůru údajně pomáhající při léčbě kloubních poruch (totožná reklama se objevila v periodiku Rytmus života). „Nenechte se znehybnět. Obliba inovativní kůry roste nezvykle rychle. Nic divného, když vám kůra pomůže: zmírnit bolest, odstranit otoky kloubů, znovu získat pohyblivost jako před 20 lety,“ slibuje reklama. „V Česku je přípravek dr. Svenssona na prodej pouze přes telefon,“ informuje „Účinnost léčby potvrzuje více než 80 tisíc vyléčených lidí.“
„Kolena obnovená na 100 procent. Nebýt tohoto přípravku, jezdila bych dnes na invalidním vozíku. Tato kůra obnovila moje klouby a zachránila mě před endoprotézou,“ říká 43letá Alžběta Z. „Moje páteř dostala nový život,“ sděluje další nadšený uživatel, dvaapadesátiletý Alexandr P. Ani zde nechybí „hlas odborníka“, v tomto případě se jedná o údajného revmatologa Marka Vinstona.
„Svenssonův přípravek regeneruje klouby zevnitř. Už i aplikace přípravku zaručuje silný účinek proti bolesti a intenzivně regeneruje oslabená svalová vlákna,“ informuje.
Reklama s podobnou strukturou i vizuálem inzerující jakýsi léčivý náramek se objevila v televizním týdeníku TV plus 14 (12/2019) a rovněž společenském týdeníku Pestrý svět (25/2019), který se zaměřuje na život celebrit. „Biomagnetický náramek“ s údajně léčivými schopnostmi na kloubní aparát lze opět získat pouze po telefonu. Firma, která jej vyrábí či distribuuje, v inzerci uvedena není.
„Účinnost“ náramku text popisuje na příkladu jakési paní Žofie, 68leté důchodkyně. „Klouby mě už nebolí, teď prospím celou noc,“ popisujee žena. „Biomagnetický náramek je zázračný výrobek. Není možné popsat moje nadšení. Cítím radost, úlevu a novou chuť do života,“ svěřuje se seniorka, která v následujícím textu popisuje, jak jí užívání náramku zlepšilo život a zbavilo problémů s pohybovým ústrojím.
Kouzelný náramek?
„Před třemi měsíci se můj život konečně změnil, konečně také dobře spím,“ zmiňuje. „Od doby, co jsem ho testovala, tak bych ho v žádném případě nechtěla ztratit. Nechci znovu běhat k odborníkům a nacpávat se pilulkami. Jsem přešťastná,“ vysvětluje dále důchodkyně. „Uzdravující síla magnetického pole: zrychluje regeneraci kloubů, snižuje osteoporózu a likviduje revmatické bolesti, zlepšuje smysl rovnováhy skrze regeneraci labyrintu, odstraňuje závratě doprovázející kinetózu,“ láká reklama.
Inzerce podobného typu se objevila i v tiskovině Můj čas na kafíčko (vydání 25/2019), kde čtenáře potýkající se s problémy se zrakem láká na pořízení tzv. „dalekohledových brýlí“. „Tajemství nejlepších vojáků a tajných agentů zveřejněno! Armáda zpřístupňuje objev,“ láká čtenáře inzertní článek informující s tím, že „zázračný“ hybrid mezi brýlemi a dalekohledem má být údajně založen na vojenské technologii.
„Dalekohledové brýle byly vytvořeny pro potřeby elitních jednotek armády a tajných agentů. Teď je může používat každý, kdo má jakékoliv problémy se zrakem,“ láká článek. „Dalekohledové brýle způsobují, že je svět výraznější, a problémy se čtením automaticky mizí,“ dodává článek. „Zlepšuje zrak jako při doteku kouzelné hůlky!“ svěřuje se ve stručném infoboxu jedna z údajných uživatelek produktu, šestašedesátiletá Edita B. „Ještě donedávna jsem nemohla fungovat bez silných brýlí. Teď vidím jako orel! Za celý svůj život jsem neviděla lépe,“ přiznává se. Možnost brýle zakoupit je opět uvedena pouze přes telefon, aniž by byly uvedeny údaje o výrobci či distribuci. Brýle podle inzerce je možné získat ve slevě za 790 korun místo údajné původní ceny 2633 korun.
Fotogalerie: - Zakázka na policejní auta
Prousek se od počátku zabýval tím, co na tyto příklady inzerce říká zákon na regulaci reklamy. Sám ve věci podal několik podnětů k „nařízení ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem“ k živnostenskému úřadu a k Magistrátu hlavního města Prahy. U jednoho z produktů dokonce poukazoval na možnost poškození zdraví při jeho užívání.
Podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví, které ve věci své stížnosti Prousek obdržel, je úřadem oprávněným k regulaci reklamy na zdravotnické přípravky Státní ústav pro kontrolu léčiv. Problém ovšem je, že inzerované produkty nejsou registrovány jako léčivé přípravky. Z toho podle ministerstva plyne, že Státní ústav pro kontrolu léčiv nemůže zahájit přestupkové řízení a to „do doby, než se právně vyjasní charakter výrobků“.
„Na reklamě propálí milion za týden“
Prousek zdůrazňuje, že žádná z oslovených institucí v korespondenci nerozporovala tvrzení, že se jedná o reklamu „nezákonnou“. „Vždyť oni se jenom dohadují, který úřad je k čemu příslušný,“ uvedl s tím, že mu žádná ze státních institucí nesdělila, že by reklama, na kterou poukazoval, byla právně v pořádku.
Podle Prouska vyjde reklama takového rozsahu v televizních týdenících na jeden výtisk řádově na statisíce korun. „Šmejdi propálí skoro milion týdně u jednoho časopisu. To ukazuje na to, že se jim to musí vyplácet,“ vysvětluje s tím, že v tomto byznyse jde o velké peníze.
Prousek kontaktoval i vydavatele jednoho z titulů, aby problematické reklamy ze svých časopisů stáhl. „Jedná se o smyšlenky, které jsou nástrojem podvodů velmi pravděpodobně jedné skupiny pachatelů skrývajících se za telefonní čísla, která jsou jako jediný faktický údaj součástí inzerce,“ napsal Prousek do vydavatelství. Dle svých slov zatím reakci neobdržel.
Nakolik může být reklama, na kterou Zbyněk Prousek upozornil, účinná? Podle Pavla Brabce, prezidenta Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK) je ideální ta reklama, která je předávána pomocí osobního doporučení, například tedy ze strany rodinného příslušníka či známého.
„Problém je v tom, že když vám je osmdesát, tak spíše uvěříte inzerátům, které lžou a jsou podvodné. Jste ideální cílovka pro podvodníky a klamavou reklamu,“ upřesnil. „Klamavá reklama je protizákonná i neetická. Zadavatel může být citelně postižen vysokou pokutou. Ještě smutnější ale je, že takovou, zjevně nemravnou a klamavou reklamu, vydavatel otiskne a vyfakturuje,“ sdělil naší redakci Brabec.
S tématem Zbyněk Prousek oslovil i poslance a člena hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO). Podle Nachera jsou reklamy poměrně nenápadné, i tak si ale poslanec myslí, že o tzv. klamavou reklamu jde. „Že by to z toho čnělo na kilometr, to ne, právě proto že je to tak dělané schválně. Za mě to ale klamavá reklama je,“ sdělil redakci Nacher. „Dělají to ale hrozně opatrně,“ dodal.
Podle Nachera je nutné se v boji proti takzvaným šmejdím praktikám zaměřit jak na rovinu osvětovou a informační, „aby ti lidé věděli, že šmejdi tady jsou, nějak fungují a jsou jenom méně vidět,“ upřesnil poslanec, tak na rovinu legislativy.
„Abychom se podívali, jestli současná legislativa umí tomu udělat přítrž. Zatím jsme zjistili, že ano a že jde o to, abychom ty současné předpisy efektivně využili,“ vysvětlil poslanec s tím, že se s žádostí o rozbor a analýzu zákonů v této oblasti již obrátil na Ministerstvo spravedlnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
