Smrt Františka Mrázka. Mordparta spěla k cíli, pak jim to sebrali. Tohle Interview ČT ještě neslyšelo

19.02.2022 20:40

Kriminální počin České televize Devadesátky se stal vůbec nejúspěšnějším seriálem napříč všemi televizními stanicemi za posledních 18 let. Proč nás ta doba stále přitahuje? Kolik nezodpovězených otázek ještě zůstává? Hostem Interview ČT24 byl Karel Tichý, který bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře.

Smrt Františka Mrázka. Mordparta spěla k cíli, pak jim to sebrali. Tohle Interview ČT ještě neslyšelo
Foto: Reprofoto: Interview ČT24
Popisek: Karel Tichý

„Devadesátky jsem sledoval jenom zprostředkovaně. Neměl jsem sílu se na to dívat, to je komerční projekt, který kopíruje nějakou realitu. Ale samozřejmě to vnímám od mnoha lidí,“ sdělil úvodem Tichý. Jeho osobně se žádné scény v seriálu nedotkly, ale ví, že „kluci z mordparty“ nejsou úplně nadšení z toho, jak to vůči nim vyznívá. 

Anketa

Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?

hlasovalo: 48686 lidí
Nejsledovanějším dílem byl díl týkající se orlických vražd. Jak hluboko se v devadesátých letech dostal Tichý do nejrůznějších detailů? „My jsme se dostali možná nejhloub. Orlické vraždy byla akce nějakých pěti zločinců. To nebyl žádný velký organizovaný zločin. Kdežto ty kauzy, co jsme dělali my, ty ekonomické, tam jsme se dostávali k tomu podsvětí, protože tam šlo o obrovské peníze. A i v těch našich kauzách bylo násilí i smrt, dostali jsme se na samotné dno,“ dodal Tichý.

Následně se zmínil také o tom, kdo byl nejnebezpečnější a čím. „Založili jsme na konci devadesátých let velký kriminální spis, který dostal název Krakatice. Ten spis měl ve vínku prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Klíčovou postavou a osobou byl František Mrázek a od něj se odvíjelo celé jeho společenství. Takže my jsme vytahali i staré spisy, poskládali jsme to, analyzovali jsme to. Naším cílem bylo jít po skupině těchto lidí. Ten jejich přesah byl vlastně do všeho, co v těch devadesátkách vzniklo – privatizace, pašování, tunelování, to byly prostě tyhle velké ekonomické kauzy... A v tomhle ten František Mrázek a lidé s tím spojení prostě byli a tam my jsme dokumentovali spojení s těmi lidmi. Aby mohl fungovat, potřeboval několik zásadních věcí – potřeboval mít komplice u policie, pokud možno na státním zastupitelství, nejlépe ještě u soudů, a hlavně také politiky. Takže tohle my jsme dělali,“ poznamenal Tichý, že nejhorší bylo propojení gangsterů s politiky. „Ale zároveň to bylo hrozně těžké dokumentovat,“ dodal.

„Výsledek Krakatice... To byl spis, kde jsme se vlastně odrazili. My jsme to poskládali, začaly problémy, útoky na nás, přejmenovali jsme nový spis, který se jmenoval Kmotr. A náš cíl byl prostě zavřít Františka Mrázka za něco, za nějaký pakatel – a že jsme počítali s tím, že když bude zavřený, takže se rozmluví lidé, kteří do té doby nemluvili, protože se ho báli. Tak jsme tam měli takové pokusy, asi se k nim nebudu vracet, ale byly to menší věci, ale byly nadějné,“ hovořil dále Tichý, že případy se pak předávaly dál, on byl jen operativcem. 

Cení si zejména toho, že dokázal s kolegy zabránit vytunelování státní firmy Čepro. „Tam kdyby se těm zločincům podařilo dotáhnout to, co měli v plánu, tak by český stát přišel o miliardy korun a o státní firmu. Tomu jsme my zabránili,“ zmínil Tichý, že je na toto pyšný. 

Ze křtu knihy

A kdo zabil Františka Mrázka? „Mám na to nějaký názor, s mými kolegy. Třeba se ještě stane nějaký zázrak a někdo se rozmluví, nebo se objeví materiály, informace, které k tomu někde jsou. A možná tam dojde k nějakému posunu. Ale my jsme byli přesvědčení, že největší problém tady v tomto případu byl ten, že se snažil prodat firmu Setuza, a tam se střetlo několik zájmů, několik různých skupin, několik podnikatelů, i politických zájmů. A František Mrázek ještě ke všemu s námi začal před svým koncem komunikovat a docela jsme se posouvali i v rámci toho, že by nám byl schopen objasnit celou řadu dalších ekonomických kauz.

A stala se tato věc. Myslím si, že velice podcenil toto nebezpečí, které mu hrozilo. Ale vnímal ho – původně na něj byl nasazen můj informátor, který když už se dostával, tak byl zavražděn, a byl zavražděn krátce potom, co mi zavolal a řekl, že jede od Mrázka a má pro mě ty věci, které položí vládu. Po této smutné události jsme na Mrázka nasadili mého zástupce pana Oldřicha Kopa, což byl velice schopný pracovník kriminální služby. Začal komunikovat s Mrázkem, samozřejmě jsme očekávali, že se to velice nebude líbit řadě lidí. Dokumentovali jsme, abychom kryli sebe i Oldu Kopa. Schůzky se dokumentovaly, nahrávalo se to, s tím se pracovalo. A jako blesk z čistého nebe, i pro nás, přišla ta zpráva, že Mrázek byl zavražděn,“ rozpovídal se Tichý.

„Asi nejvíc by k tomu mohl nyní mluvit Pavel Šrytr, což byl bodyguard. Dalším je Radovan Krejčíř a myslím si, že ví detaily z této kauzy,“ míní Tichý. „Jsem přesvědčený, že kdyby kauza vraždy zůstala pražské mordpartě, která s námi velice úzce spolupracovala a měli jsme připraveno, jak postupovat a co budeme prověřovat, tak jsem přesvědčen, že bychom to objasnili. Pro nás nepochopitelně přišel ten rozkaz, že se všechno sebere a dá se to na Zbraslav. A tam to dostali kolegové, kteří to možná mysleli dobře, ale vzhledem k tomu, co dělali předtím, nevěděli o tom vůbec nic,“ dodal Tichý a nevyloučil ani to, že by za vraždou Mrázka mohl být politický zájem.

„Mrázek vlastně byl klíčem k řadě věcí. A tím, že nám začal dávat nějaké věci, nebo chtěl předat nějaké věci, tak to byly věci, které se týkaly i politiků. Byl tam ten ekonomický zájem, kde hlavní roli hrála Setuza. O tu Setuzu měli zájem jak zločinci, tak politici. Tam zase byly peníze a bylo to podobné jako u toho Čepra. A kde byly peníze, tam byli tihle lidé...“ poznamenal Tichý.

Závěrem se pak rozhovořil také o Radovanu Krejčířovi, jenž je od roku 2013 ve vězení v Jihoafrické republice. Jak moc Tichého děsí ten jeho útěk v roce 2005? „Útěk mě neděsí. Ten mě děsil v ten okamžik, když se stal. Tam mě děsí spíš to... Ano, tehdy jsem byl naštvaný, byl to šok, utekl nám, nechápali jsme, jak je to možné, pak jsme to zjistili, bylo to lajdáctví policajtů, co tam byli. To byl náš útvar, ale expozitura pražská, protože my jsme na to neměli kapacitu... Moje oddělení bylo deset lidí, tohle se připravovalo tři měsíce, ve dne v noci, takže ten vlastní zákrok v té vile, to byla formalita. My jsme potřebovali kufr, který měl Krejčíř u sebe, zadržet ho a zavřít,“ rekapituloval Tichý.

„Kdyby Krejčíř neutekl a byl by tady odsouzen a dostal by osm deset let, za to, co jsme na něj měli, protože by to dostal, tak už by byl dávno venku a já už bych tu dávno nebyl. Byl bych mrtvý. Jsem o tom přesvědčen,“ dodal Tichý. „Krejčíř měl svůj seznam osob určených k likvidaci, kde byli různí lidé, jako František Mrázek a další lidé. My jsme většinu z nich dokázali uchránit. Ale byl jsem tam i já, byli tam i kolegové, byli tam státní zástupci, kteří s námi dělali tu kauzu. Kdyby tady Krejčíř byl, už by byl venku, protože s těmi kontakty, které on měl, díky penězům, díky advokátům, by byl za chviličku venku,“ popsal Tichý.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…