Právě toho se v Česku obávají někteří odpůrci reforem jednacího řádu Poslanecké sněmovny, o kterých se nyní mluví a které mají za vzor právě Německo.

Zatímco v Česku mohou například předsedové klubů vystoupit v plénu téměř kdykoliv a hovořit prakticky neomezeně, v Německu platí pro všechny jasné časové limity. Vedení parlamentu dopředu rozhodne o tom, kolik času se bude věnovat diskuzi o jednotlivých bodech. „Čas se pak rozdělí mezi jednotlivé frakce (poslanecké kluby) tak, aby odpovídal jejich síle. Ta největší dostane nejvíce času, ta nejmenší nejméně. Například frakce, která má deset procent všech poslanců, dostane deset procent řečnického času,“ vysvětluje Träger.