Jsme svědky posunů na světové scéně, kdy v praxi vidíme zrod multipolárního světa. Podle experta na mezinárodní otázky a politologa Petra Robejška nejde tak o to, zda máme tyto změny vnímat negativně či pozitivně, ale hlavně je vůbec vnímat.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
“Jde o to, abychom to vnímali hlouběji než jen podle titulků v nějakém bulvárním plátku. Obávám se, že se to neděje ani na nejvyšší úrovni. Chování evropské politiky tomu také z 90 procent nasvědčuje. Radil bych nenechat se přehlušit událostmi typu akce s komandem ve Venezuele, ale přemýšlet o tom, co za tím je. Ti, kteří se politikou zabývají a operativně ji provádějí by měli hodně přemýšlet o tom, co to znamená konkrétně pro nás a naši zemi. Čekají nás důležité změny na strategické úrovni,” konstatoval úvodem docent Robejšek.
Zamýšlí se nad tím, jaké konkrétní změny má nebo by měla očekávat Česká republika. “Abych začal těmi největšími kladivy, je potřeba si uvědomit, že skončí NATO. I fakticky. Na NATO se nemůžeme spoléhat již ani teď, to jsou chiméry. Protože je zájem USA na Evropě nulový, měli bychom přemýšlet nad tím, jak se Česká republika vypořádá se svojí budoucí obrannou doktrínou. Jaká bude, jestli nějaká bude, na jakou myslitelnou válku bychom se měli připravit. Totéž platí o Evropské unii. Spolky umírají pomalu. Napřed přestanou být důležité, pak přestanou trvat na naplňování všeho, o čem rozhodly a zbyde z toho prázdný pytlík byrokracie, která se velmi nerada zbavuje svých dobře dotovaných pozic,” popisuje pro ParlamentníListy.cz.
“Musíme toto všechno předjímat, protože už v tu chvíli, kdy daný spolek není schopen vykonávat to, proč jsme do něj vstupovali, je pozdě. A nastává to v obou případech, jak EU, tak NATO,” podotýká Petr Robejšek.
Vypořádává se s otázkou, do jaké míry je možné, aby se stát připravoval na možný scénář konce NATO, když česká veřejná debata něco takového fakticky nepřipouští a v rámci předvolební kampaně musel každý politik a strana nejprve jakési “vyznání víry” v NATO a teprve poté byl daný politický subjekt či osoba brán jako neextresmistický.
“Je třeba se ptát, jestli média ve své současné funkci a úrovni vůbec nárok takové vstupenky udělovat nebo neudělovat. Kdo se nás má právo ptát, jak se na kterou otázku díváme a jestli máme správný názor? Pohled na 90 procent médií zprostředkovává pro pozorovatele dojem, že tvůrci těchto médií jsou buď koupení, hloupí nebo obojí. Tato média mají svoji vlastní agendu a tím pádem jsou ve skutečnosti zcela irelevantní. Potom je daleko lepší naprosto rezignovat na účast v takových výslechových inkvizičních médiích, která už nemají ani relevanci pro posluchače. Náhled do těchto médií ukáže inkviziční způsob přihlouplých a omezených moderátorů, kteří skáčou do řeči lidem, na které nemají. To je nepřijatelné a neúnosné,” říká jednoznačně.
Čím dál více lidí si uvědomuje, že nelze brát vážně všechno, co média přináší a tvrdí, ale z druhé strany tento trend nevede ke změně chování takto dotčených médií. Naopak možná ještě přitvrzují v tom, že razí konkrétní názory a opačné pohledy více potlačují. “Politici si myslí, že stačí, když něco řeknou a pak už nemusí vůbec nic udělat. Doufám, že se to teď bude alespoň u nás měnit. Pokud jde o média, zmínil bych termín ze sociálních věd confirmation bias. Je o tom, že své dlouho deklarované přesvědčení nemohu zpochybnit, protože bych deklasoval sám sebe. Toto je velmi silné vysvětlení, proč média nejen nezmírňují, ale ještě více přituhují. Viděl bych v tom jejich poslední křeč. Jsou to instituce demokratické společnosti, které jsou naprosto disfunkční a nefungují jak mají fungovat, aby se společnost opravdu mohla nazývat demokratickou,” zdůrazňuje Robejšek.
Politici by se podle něho neměli bát lidem říkat i to, za co ho výše popsaná média zkritizují. Podtrhuje i postavení politiků, kteří jsou členy vlády. “Ve chvíli, kdy daný ministr nastoupí do úřadu, přestává být soukromou osobou. Svoje vášně, záliby a nezáliby i své soukromé názory a to, komu fandí, si už nemůže dovolit. Tuto schopnost postrádám u víceméně všech politiků. Vypráví něco, co může fakticky poškodit vlastní zemi. Premiér, ministr zahraničí a ministr obrany musí dokázat, že už přestali být pány XY, kteří sedí s kamarády nebo voliči, ale to, co řeknou o dané zemi či tématu je řečeno v zastoupení svojí země. Tuto zodpovědnost má každá veřejná osoba. Ti lidé si musí uvědomit, že reprezentují zemi, protože špatné formulace mohou stát poškodit klidně i na generace,” uvádí docent Robejšek pro ParlamentníListy.cz.
Fotogalerie: - S Motoristy vlakem v Kyjevě
“Nemůžeme se spoléhat na NATO a vůbec na nikoho, kdo by mohl pomoci. Není pak rozumné předstírat, že na sobě máme neprůstřelnou vestu a helmu a bijeme se do prsou, že zvítězíme a někoho na věky porazíme. Politika spočívá v odpovědnosti vůči vlastní zemi,” apeluje expert na mezinárodní otázky.
V jiných evropských zemích ale není situace lepší. “Ukazuje to v jak zoufalém stavu jsou evropské elity a v jak zoufalém stavu je, civilizačně viděno, elita Evropy jako takové. Kromě technických oblastí jde prakticky o veškeré jiné oblasti. Vidíme, jak naše bohatá společnost hloupne od hlavy. Je to zoufalé, ale je to tak,” podotýká Petr Robejšek.
“Česká politická elita by se měla snažit udělat pořádek v této zemi. Mluvíme-li o NATO a bezpečnosti, pan premiér by si měl zavolat ministra obrany a ministra zahraničí a říct jim, aby vytvořili mezioborový tým, který bude uvažovat o české bezpečnostní strategii. Takové výstupy by pak vláda měla diskutovat a eventuálně implementovat. Totéž by se mělo vytvořit ohledně hospodářství a ostatních centrálních sektorů politiky a pokusit se v rámci malých možností, které máme, udělat z České republiky subjekt, který bude mít dobře nakročeno,” dodává pro ParlamentníListy.cz.
- Má Česká Republika šanci ovlivnit, v čí “sféře vlivu” v novém světovém uspořádání skončí?
- Můžeme znásobit svou sílu na mezinárodním poli užší spoluprací se státy středoevropského regionu?
- Chce a může Rusko po Ukrajině obsadit i další státy východní Evropy?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v celém rozhovoru s Petrem Robejškem ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Jak hodnotíte rozhovor?
