Tváří v tvář záplavě amerických hrozeb ohledně zabrání Grónska odletěli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová do Washingtonu. Doufali, že se jim podaří vést vstřícná a uklidňující jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Místo toho se však jejich plán na diplomatické uklidnění situace změnil v napjatou konfrontaci v Bílém domě. Jednání se totiž stočilo k přímému střetu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, který se do jednání nečekaně zapojil a kterého Evropská unie vnímá jako svého otevřeného odpůrce. Během uplynulého roku si Vance v Evropě vybudoval pověst tvrdého kritika starého kontinentu. Řada evropských vlád se zároveň obává jeho nekompromisního vlivu na prezidenta Donalda Trumpa, zejména v otázce možného zabírání území dlouholetého amerického spojence.
Evropští diplomaté: Vance není náš spojenec
Pro Politico se anonymně vyjádřilo deset ministrů a vysokých úředníků. Ani jeden z nich nepovažuje J. D. Vance za spojence – a to ani v jednáních o Grónsku, ani v širších transatlantických vztazích.
„Vance nás nenávidí,“ řekl jeden z evropských diplomatů, kterému byla zaručena anonymita, aby mohl otevřeně popsat svůj pohled. Stejně anonymně vystupují i další citovaní v tomto článku. Oznámení, že právě viceprezident povede jednání ve Washingtonu o Grónsku, evropskou stranu znepokojilo. „Je to tvrdý chlap,“ dodal tentýž diplomat. „Už samotná skutečnost, že je u toho, hodně vypovídá – a myslím, že to bude mít negativní dopad na výsledek.“
Prezident Donald Trump mezitím opakovaně prohlašuje, že chce „vlastnictví“ Grónska z důvodů národní bezpečnosti Spojených států. Podle jeho slov ho hodlá získat buď prostřednictvím jednání, nebo – pokud to bude nutné – možná i za použití vojenských prostředků.
Nejde jen o Grónsko, ale o transatlantický řád
V sázce je mnohem víc, než jen osud ostrova s 57 tisíci obyvateli nebo dokonce budoucnost Arktidy. Válečná rétorika, která v posledních týdnech zaznívá z Bílého domu, znepokojila americké spojence v NATO a vyvolala varování ze strany Dánska, že podobný krok by mohl rozvrátit poválečnou západní alianci. Podle jiných už tento vývoj znamená vážné narušení mezinárodního řádu, na němž stojí transatlantické vztahy.
Jednání ve Washingtonu ve středu podle vyjádření úředníků probíhala tak, jak se dalo očekávat. Americká strana byla přímá a tvrdá, k žádnému vyhlášení „války“ však nedošlo. Setkání se zároveň nezvrhlo ve veřejné ponížení, jaké J. D. Vance předvedl vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během loňské návštěvy Bílého domu.
Obě strany své postoje obhajovaly důrazně, zároveň se však shodly na tom, že budou v rozhovorech pokračovat. Pracovní skupina na vysoké úrovni má nyní prověřit, zda je možné dospět ke kompromisu mezi Dánskem a Grónskem na jedné straně a prezidentem Donaldem Trumpem na straně druhé.
Zásadní neshoda o Grónsko přetrvává
Diskuse podle dánského ministra zahraničí Lars Lökke Rasmussena nevedla k závěru, že by šlo o pouhé nedorozumění a že by se americká strana vzdala svých ambicí. Po „otevřené a upřímné“ výměně názorů s J. D. Vancem a Marcem Rubiem tak podle něj zůstává mezi oběma stranami jasná neshoda.
Rasmussen zároveň připomněl, že prezident Donald Trump otevřeně vyjadřuje přání získat Grónsko. „Pro nás jsou samozřejmě zcela nepřijatelné jakékoli myšlenky, které by nerespektovaly územní celistvost Dánského království nebo právo grónského lidu na sebeurčení,“ dodal. „Proto stále máme zásadní neshodu. A souhlasíme, že se neshodneme,“ doplnil.
Budoucí jednání podle něj musejí respektovat „červené linie“, které stanovily Dánsko a Grónsko. Rasmussen zároveň vyjádřil naději, že připravovaná pracovní skupina pomůže v následujících týdnech napětí kolem celé otázky alespoň částečně zmírnit.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
Jen málokterý Evropan zapomene na únorový střet v Oválné pracovně, během něhož J. D. Vance tvrdě zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Evropu zároveň šokoval i později, když ji ostře kritizoval za odmítání spolupráce s krajní pravicí a hořce si stěžoval na to, že Spojené státy podle něj nesou hlavní břemeno evropské bezpečnosti.
Oproti tomu je americký ministr zahraničí Marco Rubio evropskými představiteli často popisován jako „spolehlivý“ a vnímán jako politik, který je v otázkách bezpečnosti a války na Ukrajině výrazně blíže hlavnímu proudu evropské politiky.
V době vzniku článku se Vance ke středečním jednáním o Grónsku veřejně nevyjádřil. Jeho tiskový mluvčí v reakci odkázal na dřívější výroky viceprezidenta, v nichž sice tvrdil, že „miluje Evropu a Evropany“, zároveň ale obviňoval evropské lídry z toho, že „spali za volantem“, a kritizoval je za nedostatečné řešení migrace i nízké investice do obrany. V Evropě přetrvává hluboký skepticismus a mění se v obavy z toho, že by po případném konci druhého funkčního období Donalda Trumpa mohl právě Vance převzít vedení Bílého domu.
Vance jako větší riziko než Trump
Zatímco prezident Donald Trump může být podle některých představitelů EU nestálý a rozptýlený, J. D. Vance je v Evropě vnímán jako ideologicky vyhraněnější a systematičtější ve svém nepřátelství vůči Evropě. To by podle diplomatů znamenalo riziko nejen pro Grónsko, ale také pro NATO a Ukrajinu. Někteří z nich považují Trumpovy územní ambice za součást širšího vzorce, který zahrnuje Vanceovy útoky i novou strategii národní bezpečnosti Bílého domu, směřující evropskou demokracii k cílům hnutí MAGA.
Pokud jde o samotný spor o Grónsko, v Bruselu i dalších evropských metropolích převládá skepse. Ani dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen neskrýval pesimismus a připustil, že dohoda nemusí být na dosah – a možná ani nikdy nebude. „Trump nechce investovat do něčeho, co nevlastní,“ řekl jeden z unijních diplomatů.
Dánsko přitom připomíná, že Spojené státy už dnes mají na základě existujících dohod široký přístup ke Grónsku pro vojenské účely a mohly by bez překážek investovat i do dalšího ekonomického rozvoje. „Není jasné, o čem se má jednat, protože Američané už mohou mít to, co chtějí,“ uvedl další diplomat. „Jediné, co Dánsko nemůže dát, je souhlas s tím, že se Grónsko stane americkým.“
Podle některých evropských představitelů tak možná vůbec nejde o to, co by Grónsko mohlo nabídnout, pokud by se prezident a jeho ambiciózní zástupce rozhodli, že si ostrov jednoduše vezmou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Je spor o Grónsko varováním před širší změnou politiky Donalda Trumpa vůči Evropě?
saruman
