Srbské ulice se otřásají pod náporem statisíců lidí, kteří už mají plné zuby prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho dvanáctileté vlády. Všechno to začalo loni v listopadu, když se v Novém Sadu zřítila betonová střecha na nádraží a zabila šestnáct lidí. Tenkrát to vypadalo jako tragická nehoda, ale teď je to pro některé symbol zhroucení celého systému, který podle demonstrantů stojí na korupci, lžích a neschopnosti. Protesty, které se rozlily do více než čtyř set měst a vesnic, jsou největší výzvou pro Vučićův režim, píší agentury AP, BBC a Reuters. 

 

Všechno odstartovaly tiché tryzny za oběti zhroucení střechy na nově zrekonstruovaném nádraží v Novém Sadu. Tento projekt slavnostně otevíral sám Vučić v roce 2022, jenže špatně odvedená práce a zkorumpované tendry se teď ukázaly jako smrtící. Lidé jsou přesvědčeni, že za tragédií stojí systémové selhání, a chtějí jasné odpovědi. Studenti, kteří začali jako první, se spojili s farmáři, taxikáři, právníky, ba dokonce i vojenskými veterány. Požadují důkladné vyšetření a zveřejnění všech dokumentů. „Tohle není jen o nádraží. Jde o zemi, která nefunguje,“ řekla BBC studentka práva Jana Vasićová.

 

Podle Associated Press se tragédie stala katalyzátorem všeobecného vzteku na Vučićovu Srbskou pokrokovou stranu (SNS), která podle kritiků rozložila státní správu a zadusila demokracii. Lidé už nevěří ani slibu, ani slzám.

 

V březnu 2025 se do ulic Bělehradu vyhrnulo 325 tisíc lidí – největší demonstrace v dějinách země. Organizátoři je nazvali „15. za 15“, na památku obětí. Každý den od 11.52 do 12.08 – přesně v čase zhroucení – blokují dopravu a univerzity v Bělehradu, Novém Sadu či Niši na protest. Minulou sobotu, 28. června, to ale přerostlo v chaos. Policie se v Bělehradu střetla s demonstranty, kteří požadují předčasné volby. Reuters píše, že po házení lahví a kamenů na stranu protestujících použila policie sílu, šest strážníků skončilo zraněných a desítky lidí byly zadrženy.

 

Vučić, kterému končí mandát až v roce 2027, odmítá volby i přechodnou vládu. Místo toho obviňuje opozici, že je „kriminální kartel“, a straší západními spiknutími, což připomíná rétoriku Kremlu. Kontroverzi vyvolalo prohlášení vicepremiéra, že Srbsku s protesty pomáhají ruské tajné služby. Kritici varují, že Bělehrad se čím dál víc přimyká k Moskvě.

 

 

Protesty odhalily i bídu srbských médií. Podle Reutersova institutu je tamní tisk „přesycený, špatně regulovaný a pod politickou kontrolou“. Demonstranti v dubnu zablokovali státní televizi RTS, kterou obviňují z provládní propagandy. Nezávislá média, jako třeba United Media, čelí útokům – fyzickým i mediálním. Šéfredaktoři mluví o „nebezpečném bodu zlomu“ pro svobodu tisku. Sociální sítě, které používá 67 % Srbů pro zpravodajství, se staly hlavním zdrojem informací, hlavně pro mladé.

 

Krize nabrala na obrátkách, když v lednu 2025 rezignoval premiér Miloš Vučević, i když zatím zůstává v úřadu, dokud parlament nerozhodne. Kvůli zhroucení nádraží bylo obviněno přes deset lidí, ale demonstranti říkají, že skutečná odpovědnost uniká. Srbská advokátní komora a lékaři se přidali k protestům, právníci dokonce v prosinci 2024 na jeden den stávkovali kvůli vměšování se vlády do justice. Studenti požadují předčasné volby.

 

Evropští poslanci varují před srbským skluzem k autoritářství a žádají, aby EU podmínila 1,5 miliardy eur v grantech a půjčkách svobodnými volbami, nezávislou justicí a pluralitou médií. Srbsko přitom od roku 2012 v jednáních o vstupu do EU prakticky stojí na místě.