Stanjura na plénu Poslanecké sněmovny více než hodinu vysvětloval důvody navrhovaného konsolidačního balíčku a věnoval se také konkrétním opatřením. „Můžeme začít otázkou, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance. Odpověď zní, ano. Pojďme si položit otázku, zda máme veřejné finance v dobré kondici. Odpověď zní, nemáme,“ prohlásil Stanjura na úvod.

„Zkusme si připomenout, z jaké výchozí základny vycházíme. V roce 2021 byl dluh veřejného sektoru 5,1 % HDP. Připomínám, že toto číslo se počítá jako součet hospodaření státu, měst, obcí a krajů a výsledků zdravotních pojišťoven a tak dále. V roce 2022, v průběhu jednoho roku, se podařilo snížit tento ukazatel na 3,6 % HDP. Nemusíme si připomínat, jak rozpočtově těžký byl rok 2022, zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, s nebývale rozsáhlou uprchlickou vlnou, kdy jsme se dokázali postarat o statisíce uprchlíků, zejména žen, dětí a seniorů,“ pochválil Stanjura vládu Petra Fialy.

Podle ministra financí se ve veřejné rozpravě často objevují dva extrémní názory o stavu veřejných financí. „Zaprvé, že nám hrozí krach jako v případě Řecka, tak to nehrozí. Zadruhé, že jsme v pohodě a není potřeba nic dělat a že existují mnohem zadluženější země. S tím taky nesouhlasím. Tady je totiž potřeba si uvědomit, že nehraje jen výše dluhu, ale také jak je silná ekonomika a jak se daří umisťovat na trh vládní dluhopisy. Takže ano, můžeme si říci, že Německo má v této chvíli větší veřejný dluh než Česká republika, nicméně to neznamená, že bychom své dluhopisy byli schopni emitovat tak levně, jako Německo,“ vysvětloval ministr financí.