Server Česká pozice financovaný Andrejem Babišem nedávno napsal, že Pelikán pochází ze slavné právnické rodiny. Když si to Štěpánek přečetl, prý se musel zasmát. To byla první reakce. Pak si řekl, že bude dobré voličům připomenout, jak to s rodinou ministra Pelikána bylo doopravdy. Předestřel veřejnosti poměrně temný příběh.
„Hlavou té ‚slavné pražské právnické rodiny‘ totiž nebyl nikdo jiný než Dragutin Pelikán, docent marxismu-leninismu na katedře vědeckého komunismu, člověk, který po Vítězném únoru na Právnické fakultě Univerzity Karlovy napráskal mého otce. Udal ho za to, že je buržoazního původu. Otcův táta, můj děda, totiž měl prodejnu ojetých vozů. A jednoho zaměstnance. Zřejmě ho vykořisťoval. Tátu vyhodili. Jeden den to byl nadějný jurista, druhý den přidavač na stavbě,“ píše na sociální síti Facebook Štěpánek.
Jenže to na celém příběhu ještě není to nejhorší. To nejhorší je, že Dragutin Pelikán býval také chudým studentem, nad kterým se slitovala Štěpánkova babička Josefína Štěpánková. Když připravovala svačinu do školy pro svého syna a otce Petra Štěpánka Františka Štěpánka, připravovala prý i jednu svačinu navíc. Nebyla určena nikomu jinému než Dragutinu Pelikánovi. Ten se v chudých poválečných letech neměl právě nejlépe a Josefína Štěpánková se mu pokoušela pomoci. Dragutin Pelikán se jí o několik let později odvděčil tím, že po Únoru 1948 pracovně zničil jejího syna a svého „kamaráda“ Františka Štěpánka.
V roce 1968 byl prý Štěpánkův otec rehabilitován, mohl dokončit právnická studia a oba muži se znovu setkali. Dragutin Pelikán se Štěpánkovi omlouval. „Franto, promiň! To víš, byli jsme tenkrát kluci. Kácel se les a lítaly třísky.“ Táta mu tenkrát odpověděl: „Ano, byli jsme kluci, ale mě to stálo dvacet let života!“ zavzpomínal na svého otce Štěpánek. „A pak nějaký novinář napíše cosi o slavné pražské právnické rodině. No, nezabili byste ho?“ ptá se na závěr rocker.
Petr Štěpánek doslova napsal:
Tenhle starý rodinný příběh jsem tu už ventiloval, ale opakování je matka moudrosti. Zvláště pak, když si o to "podbabiš" Pelikán doslova koleduje.
Pelikán ministrem aneb Jak Dragutin napráskal Frantu
Babiš, Telička, Pelikán... Synáčkové z prominentních bolševických rodin opět řídí zemi.
István Léko (kterého Andrej Babiš instaloval do pozice šéfredaktora Lidových novin) před časem na serveru Česká pozice (jejž rovněž financuje Babiš) napsal o Robertu Pelikánovi (kterého Babiš posadil do křesla ministra spravedlnosti), že „pochází ze slavné pražské právnické rodiny“.
Dost mě to tenkrát pobavilo, neboť se mi v hlavě okamžitě vybavil jeden starý rodinný příběh.
Hlavou té „slavné pražské právnické rodiny“ totiž nebyl nikdo jiný než Dragutin Pelikán, docent marxismu-leninismu na katedře vědeckého komunismu, člověk, který po Vítězném únoru na Právnické fakultě Univerzity Karlovy napráskal mého otce. Udal ho za to, že je buržoazního původu. Otcův táta, můj děda, totiž měl prodejnu ojetých vozů. A jednoho zaměstnance. Zřejmě ho vykořisťoval. Tátu vyhodili. Jeden den to byl nadějný jurista, druhý den přidavač na stavbě.
Jenže pointa téhle historky je ve skutečnosti ještě půvabnější. Svět je totiž malý a život občas píše prazvláštní příběhy. Moje babička Josefa Štěpánková byla velmi zbožná žena a do své křesťanské lásky v bídných poválečných letech zahrnula i nemajetného kamaráda svého syna. Každý den proto připravovala dvě svačiny. Jednu pro syna, druhou pro jeho kamaráda. Pak kamarádi na královéhradeckém gymnáziu odmaturovali a oba nastoupili na pražskou právnickou fakultu. Do toho přišel Únor.
Znovu se bývalí kamarádi potkali až v osmašedesátém, kdy mého otce rehabilitovali, a v dospělém věku mohl dostudovat. Muselo to tenkrát na chodbě Právnické fakulty Univerzity Karlovy být prapodivné setkání. Dragutin, jenž mezitím udělal akademickou i stranickou kariéru, nejdříve dělal, že Frantu nevidí. Pak ho ale rychle zatáhl do své kanceláře a spustil vodopád slov: „Franto, promiň! To víš, byli jsme tenkrát kluci. Kácel se les a lítaly třísky.“ Táta mu tenkrát odpověděl: „Ano, byli jsme kluci, ale mě to stálo dvacet let života!“
Tož tak. A pak nějaký novinář napíše cosi o slavné pražské právnické rodině. No, nezabili byste ho?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
