Vy osobně nejste členem žádné strany a v komunálních volbách jste kandidoval za ČSSD. Proč zrovna za sociální demokracii? Přeci jen levicové strany mají u nás tradičně širší zastoupení a stále vznikají strany nové. A domníváte se, že se ČSSD podaří v předčasných volbách zvítězit jednoznačně?
V Broumově, vzhledem k tomu, že největším zaměstnavatelem je textilní firma VEBA, většina občanů ví, že jsem přišel z funkce odborového předsedy. Celý život jsem profesně pracoval s lidmi jako nadřízený a v okamžiku, kdy si mne lidé ve firmě zvolili jako svého zástupce, to byl pro mne nelehký úkol, ale i čest. Vždy jsem měl názor, že odbory by do politiky neměly zasahovat a to si myslím i nyní. Proto jsem i v současnosti „politický bezdomovec“, dává mně to volbu vlastního názoru a komunální politika je trochu o srdíčku ne o stranách. Ve firmě VEBA nebyla vždy ideální situace, ale mezi odbory a vedením firmy byl vztah, kterého si dodnes velmi vážím i přesto, že se rušily některé provozy a řešily se lidská neštěstí. To si myslím, že chybí současné politice, neumíme se domluvit na kompromisech, chybí nám vzájemná úcta. Nedivme se proto, že si občan neváží státu, když stát si neváží občana. Tak to vidím já z těch spodních příček.
O ČSSD si nedovolím spekulovat, v každém případě prezentovaný neklid a podzimní „přelety“ nalevo ani napravo, neprospějí nikomu a odrazí se to ve volební účasti. A to by měla být ta hodnota, o kterou by měly strany stát, ne procenta účastněných, ale procento účasti! První varianta ve mně budí názor, že tato varianta většině stran vyhovuje...
Psali jsme:
Broumovsko patří k chráněným krajinným oblastem, což je ale zřejmě mnohý obyvatelům jedno, a tak vznikají ve městě stále častěji černé skládky, přičemž město nemá dostatek finančních prostředků k jejich likvidaci. Jak situaci vnímáte jako starosta města? Policie má také od letoška k dispozici fotopast. Jak se osvědčila? A neuvažujete tak o jejich rozšířeni?
Neviděl bych celou situaci tak černě. Oproti minulosti je vidět velký posun v myšlení občanů Broumova, mají zájem a není jim lhostejný nepořádek. Netrápí nás pouze černé skládky, ale i nepořádek u kontejnerů. Černých skládek ubylo, přesto existují. Jak nazvat nepořádek u kontejnerů? Pohodlnost, neochota dopravit odpad na sběrný dvůr, případně za určitou likvidaci něco zaplatit. V některých místech lze nepořádek přičíst k sociálnímu problému lidí, kteří řeší svoji situaci likvidací výrobků a to co nejde zpeněžit, řeší na úkor města a společnosti.
Vzhledem ke své poloze je na Broumovsku jedna z největších nezaměstnaností v regionu. Právě polohu však může město využít k přilákání turistů, kteří by ta dali vzniknout novým pracovním místům. Jakým způsobem se snažíte turisty přilákat? A co je největším problémem cestovního ruchu v Broumově?
Broumovsko má určitě co nabídnout turistům. V podpoře cestovního ruchu je důležitý tok finančních prostředků. Odkud, kam a čí jsou.
Není to tak dlouho, co Broumov řešil problémy v souvislosti s přistěhovalci a narůstající kriminalitou. Jak se situace vyvíjí dnes? Neobáváte se eskalace problémů? A do jaké míry je aktuální v Broumově otázka problémů s bezdomovci, jež trápí čím dál více měst?
Situace není ideální, nemáme naštěstí sice události, které by zajímaly média, ale drobná kriminalita a přestupky proti pořádku nejsou výjimkou. Určitě je ale cítit vnitřní pnutí mezi slušnými občany. Situace, kdy si sportovci seženou finance na vybavení, zdarma si to odpracují a jednoho dne jim to někdo ukradne nebo znehodnotí, nepřidává ve městě na klidu. Přistěhovalce se dost dobře neumíme regulovat, ale v bytech ve vlastnictví města se podařilo stabilizovat dluhovou situaci – současní nájemníci nedluží. Problém je, že si mnozí ještě neváží majetku města, na tom ještě musíme pracovat.
Již delší dobu řeší radnice buducnost broumovského pivovaru v centru města. Jak jste se nechal slyšet v médiích „v současné době se pracuje na verzi, podle které tam bude část obsazená základní uměleckou školou a část městskou knihovnou." Kolik by taková investice stála a především domníváte se, že jde již o definitivní řešení?
To je citlivý bod, na kterém visí vztahy ve městě. Nemyslím si, že je nutné hrnout tuto otázku za každou cenu vpřed. Chce to čas a možná i generační výměnu lidí, kteří o tom budou rozhodovat, aby byl projekt podporován a nesloužil jako záminka k politickým výlevům. V každém případě si myslím, že naše řešení je dobré (knihovna a liduška).
Město letos financuje rekonstrukci klášterní komplex v Broumově. Kolik bude celá rekonstrukce stát? A Jak se koukáte na církevní restituce, když víte, jak je péče o sakrální architekturu náročná? Zvládne to podle vás sama církev u majetku, který dostane?
Dovolte, abych vás poopravil, město rekonstrukci kláštera nefinancuje, ale podporuje. Na částku a rozsah prací se proto musíte zeptat Benediktínského opatství. S církevními restitucemi osobně nemám problém. Nemyslím si, že bychom se jako stát (politici?, úředníci?) v minulosti dobře o tento majetek starali. Město doposud mělo s církví dobré vztahy a podporovalo obnovu církevního majetku i z důvodu, že církevní stavby utvářejí tvář města (město pomohlo s venkovním vzhledem kostela sv. Ducha, střechou kostela sv. Petra a Pavla atd.). Jak církev uchopí správu majetku? Pro některé lidi to možná bude možná zklamání, ale vzhledem k personálním možnostem si myslím, že bude majetek pronajímat, případně prodávat. Další vztahy mezi městem a církví jsou otevřené. Obě strany zastupují lidé a lidstvo má společnou vlastnost, že se mnohdy se změnami majetkových poměrů mění i vztahy lidské. To ukáže čas a lidé.... V každém případě máme společná témata na jednání.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
