Starosta Lomnice nad Popelkou: S demokracií u nás je to těžké

21.04.2015 11:29

S Josefem Šimkem (Nezávislí kandidáti Lomnicka) jsme hovořili nejen o loňských komunálních volbách, které jej vynesly do křesla starosty. Prozradil nám ale také, o co bude v nadcházejících letech usilovat, a vyjádřil se i k procesu transformace demokracie v Česku od roku 1989. Kde vidí její úskalí? A čeho se obává v souvislosti s přímou demokracií?

Starosta Lomnice nad Popelkou: S demokracií u nás je to těžké
Foto: archiv starosty
Popisek: Starosta Lomnice nad Popelkou Josef Šimek (Nezávislí kandidáti Lomnicka)
reklama

V loňských komunálních volbách jste jako lídr kandidátky Nezávislí kandidáti Lomnicka získal více než 47 % hlasů, a stal jste se tak novým starostou Lomnice nad Popelkou. Překvapil vás takový výsledek? Čemu jej přičítáte?

Předně je třeba říci, že 47,6 % hlasů obdržela celá kandidátka našeho uskupení, což svědčí o dobře vybraném portfoliu kandidátů, na kterém jsem spolupracoval s bývalým starostou města panem Vladimírem Mastníkem, jemuž za jeho nezištnou pomoc děkuji. Poděkování si zaslouží i naši kolegové, kteří do toho s námi šli. Věřte, že v dnešní době, hlavně co do zákonů řešících osobní odpovědnost, není vůbec lehké sehnat kvalitní tým lidí.

Já sám jsem již tak dobře nedopadl. Obdržel jsem sice 870 hlasů, což v našem městě není až tak málo, ale v rámci pořadí naší vítězné kandidátky a vlastně i v celém zastupitelstvu to dalo až celkové 6. místo. Vzhledem k tomu, že jde již o moje třetí volební období, předchozí dvě jsem zastával funkci místostarosty, nejsem s výsledkem spokojen. Jako uskupení jsme sice získali téměř stejně procent, ale já osobně jsem získal o 530 hlasů méně. Podobně dopadli i ostatní členové rady města z minulého volebního období. Důvodů pro tuto situaci může být několik. Předně je tu snaha určitých lidí o změnu. Tito ji chtějí za každou cenu a je jedno, zda je k dobrému či špatnému. Obvykle je to v duchu: „Už jsi tam byl dost dlouho.“ Dále je to otázka některých málo populárních kroků. Pravidlem bývá, že poslední rok funkčního období se nedělá nic převratného. U nás, ačkoli jsme za to ve vedení města nemohli, proběhla nepříjemná aféra ohledně pronájmu městské polikliniky. Taková věc těsně před volbami zlomí vaz i zkušenějším politikům, než jsme byli my. I když se posléze ukázala naše „pravda“, už nám tu aféru nikdo neodpáře. A nakonec myslím, že velkou roli hrají média. Ona stokrát opakovaná věc, že my starostové na komunální úrovni děláme vše neprůhledně a hrabeme si do vlastní kapsy, rozhodně nepřidá.

Co pro vás tento závazek znamená? Čeho byste chtěl jako starosta dosáhnout, tak abyste považoval své působení na radnici za úspěšné?

Pro mě se toho moc nezměnilo. Už do funkce místostarosty jsem šel s tím, že chci pro naše město něco udělat. Kritizovat umí každý, ale jít do toho, přijmout tu výzvu a hlavně odpovědnost, to je něco jiného. To si málokdo uvědomuje. A ty „hospodské“ řeči, že to nebo ono jde dělat jinak, jsou sice pravda, ale realita bývá diametrálně odlišná a rozhodně nic nejde tak jednoduše, jak to na první pohled od stolu vypadá. Pro mě je to tedy nejvíc o tom, aby naše město pokračovalo v rozvoji, alespoň tak, jak to bylo v předchozích letech započato. Aby se lidé u nás měli dobře a město jim poskytovalo servis, který bude na úrovni 21. století. Aby se u nás dobře žilo a lidé od nás neodcházeli. Protože největší problém našeho města je nedostatek pracovních příležitostí. Nejde tedy o žádný konkrétní bod či akci, protože každý schopný starosta ví, co „jeho“ město trápí, a je jen otázka příležitostí, které obvykle nemůže ovlivnit, co konkrétně se podaří realizovat.

Díky volebnímu výsledku máte v zastupitelstvu také většinu mandátů. Vnímáte to jako svou výhodu, či nevýhodu?

Na první pohled to vypadá jako výhoda. Velmi dobře se rozhoduje, člověk nemusí tolik vyjednávat a strachovat se o každý hlas. Jenže ten druhý pohled je snad možná daleko důležitější. Kdo nikdy u nás na zastupitelstvu nebyl, si vždy řekne: „No jo, vždyť mají většinu a udělají si to stejně podle svého.“ Jenže tak to není. Vím, máme to jednodušší než jinde, kde rozhoduje každý hlas. Ale není to tak jednoznačné, jak to navenek vypadá. Naše uskupení šlo vždy do voleb s tím, že nikomu nebudeme přikazovat, jak má hlasovat. Je to na svobodné vůli každého zastupitele. Na nás je, čímž si to děláme složitější, abychom připravili natolik kvalitní podklady pro rozhodování, že nebude pochyb o tom, že navrhované řešení je to nejlepší. Otevřenost se nám osvědčila a funguje. Bohužel i když jsme po volbách s každým uskupením v našem městě jednali a snažili se je přesvědčit o otevřenosti našeho jednání a o vedení konstruktivních debat, ne vždy to tak ze strany „opozice“ funguje. Stále tu jsou snahy bez znalosti věci, bez informování se rozbíjet fungující a několikrát audity prověřené záležitosti.

Jak se budete snažit zapojit do rozhodování na radnici nejen ostatní členy zastupitelstva, nýbrž i občany?

Dali jsme možnost všem zastupitelům se do chodu města zapojit. Ať už členstvím v komisích nebo jakoukoli aktivitou, která povede ke zlepšení stavu věci hlavně směrem k občanovi. Je nám jasné, že spousta z nich má i jiné aktivity, kterými jsou plně vytíženi, ale za každé jejich zapojení jsme rádi. Mnohdy totiž zjistí, že co vypadalo na první pohled jednoduše, dá víc práce, než si mysleli. Tuto svou zkušenost pak přenášejí mezi občany, a tím mění nejen náhled na práci zastupitelů jako takovou, ale i na práci úřadu. Stejné je to i směrem k občanům. Jsme rádi za každou smysluplnou občanskou iniciativu, v nedávné době díky ní vzniklo např. dětské hřiště. Výsledek totiž bývá obdobný jako u zastupitelů. Vše je o dost složitější, než na první pohled vypadá. Většina z takto aktivních lidí pak na práci nás, volených představitelů, nahlíží trochu jinak.

Jaké jsou vaše hlavní priority pro letošní rok?

Vzhledem ke stále oddalovanému začátku čerpání evropských dotací jde hlavně o projektovou přípravu. Je nutné doladit připravované věci a začít pracovat na nových, aby po zahájení čerpání mělo naše město možnost získat maximum prostředků. Z těch běžných věcí půjde o obnovu ulic Máchova a Lidická, dále rekonstrukci kotelny v městské poliklinice a třeba i instalaci kamerového systému. Je toho spousta, takových běžných věcí, které jsou vždy podstatné hlavně pro toho, koho se právě bezprostředně dotýkají.

Lidí spokojených s fungováním demokracie v Česku je rekordních 55 procent. Naopak nespokojených je 41 procent Čechů, což je zatím nejnižší údaj. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února letošního roku. Co vy na to? A jak jste vy sám spokojen s demokracií v Česku?

S demokracií u nás je to těžké. I přes 26leté trvání je podle mého pořád tak trochu v plenkách. Tuším, že se v devadesátých letech říkalo, že to bude na několik generací, než se u nás pevně ukotví. Možná to někomu přijde jako příliš dlouhá doba, ale myslím, že to tak nějak bude. Nejde o principy fungování, ale o zažití. Lidé to musejí mít pod kůží, aby to bylo jejich přirozeností. To je to, co bude trvat. Zatím, ať chceme nebo ne, je to o osobních zájmech. Je jen málo těch, kteří to cítí jako poslání a jdou do toho s tím, že chtějí něco opravdu dobrého pro naši zem vykonat. A je jedno, zda jde o politiku, byznys či neziskový sektor.

V České republice je uplatňována především zastupitelská demokracie. V Ústavě ČR je ale zakotvena také přímá demokracie, byť u nás byla v celostátním měřítku uplatněna pouze jednou. Byl byste pro posílení přímé demokracie v Česku, nebo se domníváte, že je současný stav vyhovující? Proč?

Každá doba s sebou nese něco jiného. Ta dnešní třeba tlak na posílení přímé demokracie. S tím nemám problém, akorát si myslím, že celková situace v naší zemi pro to ještě nedozrála. Nemyslím, že bychom měli nevyzrálé občany, ale ne všichni si uvědomují dopad svého jednání. Tedy jde spíše o posuzování jednání v širším kontextu než pouhé úzké zahledění se do svého problému. Takže za mě osobně posílení ano, ale postupné, abychom si na to všichni stihli dostatečně zvyknout.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Kateřina Synková
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Slovenský klimatolog naprosto chápe, že se mladí cítí v tísni. Připravte se na velkou migraci z Afriky, stovky milionů lidí. A ty vaše konspirace z internetu...

7:30 Slovenský klimatolog naprosto chápe, že se mladí cítí v tísni. Připravte se na velkou migraci z Afriky, stovky milionů lidí. A ty vaše konspirace z internetu...

ROZHOVOR 100 milionů imigrantů z Afriky? To je ještě hodně optimistický odhad, varuje významný slove…