Než jste se stal politikem, působil jste v neziskové oblasti, a jak jste se svěřil pro naše stránky, jste si vědom negace, s jakou je dnes funkce politika vnímána. Proč jste se tak vlastně rozhodl kandidovat? A především, co se snažíte nyní udělat pro změnu?
Když mi bylo 21 let, oslovili mě, abych kandidoval, a zapojil se tak do politiky, poprvé. To jsem studoval v Liberci. Možností kandidovat bylo několik i v následujících letech, ale v nadačním světě jsem se zkrátka cítil lépe a přišel si více užitečný. Kandidoval jsem nakonec až ve 34 letech, tři roky poté, co jsem se rozhodl, že se vrátím do rodné obce. Jednoduše mě to táhlo domů, neb mám Pojizeří a Český ráj strašně rád. A pak už to byl jen kousek k tomu pomáhat místu, kde žiji. Komunální politika by přece jen neměla být ničím jiným než službou pro obec. To, že jsem se stal starostou, je pro mě a mou rodinu ale dodnes neplánované překvapení. Chtěl jsem pomáhat v roli zastupitele či radního a dál působit v nadačním prostředí, osud to ale chtěl jinak. A co se snažím dnes udělat pro změnu? Snažím se principiálně změnit přístup občanů k politice. Ukázat, že politika není o nekonečných diskusích, kde každému jde jen o jeho zájem, ale o přesném opaku – službě pro obec. O tom, že vždy musíme zvážit efekt dané akce, poměr ceny a výkonu a také otázku přínosnosti pro co nejširší skupinu občanů. Proto se snažím do rozhodování zapojovat co nejvíce lidí, často konzultovat rozvoj obce jak se širokou veřejností, tak se členy výborů a komisí a dále podporovat spolky a různé iniciativy. Koneckonců město bez života není městem, ale jen strohou infrastrukturou.
Netajíte se také tím, že kvůli své nezkušenosti v některých oblastech děláte chyby. Máte v ostatních členech koalice oporu? Nebo se setkáváte s tím, že by této vaší nezkušenosti někdo ze zastupitelů využíval?
Před starostováním jsem nebyl zastupitelem ani radním, jen předsedou osadního výboru Veselé, největší místní části Mnichova Hradiště. Ač mám plno zkušeností s managementem neziskových organizací, samospráva je jiná disciplína. Pokud o sobě někdo tvrdí, že přijde do nové práce a nedopustí se chyb, je to ta nejlepší cesta k tomu, aby je udělal. A pokud si je nepřizná, neponaučí se a ještě k tomu zpychne. Když se dívám na své kroky po roce, je plno věcí, které bych udělal jinak. To je ale dobrá zpráva. Dnes už se vůbec necítím jako politický nováček, nadále se však učím především od zkušenějších kolegů starostů, kteří jsou v politice již léta. Se zastupiteli vycházíme dobře, dokážeme se o věcech pohádat, ale také najít řešení a dále spolu mluvit. Od zastupitelstva cítím podporu, nedochází mezi námi k žádným podrazům, jen racionální, otevřené a férové diskusi.
Co se vám povedlo prosadit ze svých priorit a co čeká na své řešení?
Do půl roku se podařilo spustit všechny avizované transparentní nástroje, nyní je už pouze vylepšujeme. Máme transparentní účty, jmenovité hlasování zastupitelů i radních, videozáznam z jednání zastupitelstva, rozklikávací rozpočet města i zveřejněné všechny smlouvy nad deset tisíc korun. To vše je hotovo. Podařilo se nám také využít období dočerpávání dotací. Díky tomu jsme zmodernizovali jednu z hlavních tepen města – ulici Jiráskovu – a současně jsme zateplili dvě školy. Nové školní hřiště bylo v závěru roku třešničkou na dortu. Konečné vyúčtování – zhruba sedmnáct milionů korun jsme investovali a deset se nám podařilo zajistit z dotací. Osobně mám velmi dobrý pocit z toho, že jsme rozběhli také přípravnou třídu pro budoucí školáky, která uvolnila kapacitu pro jedenáct dětí v mateřských školkách. Řešení za sto tisíc, a přitom s další nabídkou vzdělávání pro rodiče navíc.
Psali jsme:
Čekají město v letošním roce nějaké větší investiční akce?
Největší výdaj z našeho rozpočtu, 14,5 milionu korun, je splátka úvěru za vybudovanou kanalizaci. S nadsázkou se tak dá říci, že to je ta hlavní investice. Letošní rok bude ale především rokem finalizování projektových dokumentací a architektonických soutěží. Koncem dubna vyhlásíme vítěze architektonické soutěže o návrh nové koncepce Masarykova náměstí, jehož proměnu bychom chtěli zahájit v roce 2017. Doufám, že už na podzim letošního roku se začne stavět nová školní jídelna v Mírové ulici, nejpozději to však bude na jaře 2017. Podobně je na tom i budova Klubu, zdejší kulturní instituce, jejíž fasáda dělá náměstí ostudu. Tato investice je provázaná s řešením náměstí, a tak její rekonstrukce začne buď na podzim tohoto roku, nebo také na jaře 2017. Jinak se dále budeme věnovat hřištím, a to jak dětským, tak sportovním. Nová dětská hřiště vzniknou v místních částech Sychrov a Kruhy, v Mnichově Hradišti se zaměříme na oplocování dětských hřišť a jejich modernizaci.
V jaké finanční kondici je vlastně radnice?
Následující tři roky budeme ještě platit úvěr za kanalizaci. Musím ale říci, že před rokem jsem byl z výše úvěru podstatně nervóznější. Když se podívám na dlouhodobé hospodaření města dnes, vidím, že úvěr je samozřejmě problém, neb jinak bychom každý rok mohli investovat o 14,5 milionu více, město je na tom ale ekonomicky dobře. Není to na žádné vyskakování, ale z dlouhodobého hlediska se nám daří hospodařit. Vloni jsme dokázali díky pokrytí poloviny investic přes dotace značně ušetřit a úspory budou také na provozu radnice. Po letošních přípravách bude investičním rokem číslo jedna rok 2017.
Na podzim jste se rozhodli zřídit speciální účelový fond na realizaci sportovních, společenských a kulturních aktivit, z něhož půjdou finance těm sdružením, organizacím, nadacím či obchodním společnostem, které o ně včas zažádají. Rozumím tomu správně, že jsou to finance nad rámec peněž z rozpočtu? A kolik jste si v současnosti na fondu vyčlenili financí?
Podobný fond tu již fungoval. Chtěli jsme ale spravedlivou podporu pro všechny spolky podle jasných kritérií. Tomu nahrála i vloni proběhlá změna legislativy o rozdělování dotačních peněz městy. Celkově se podařilo od roku 2014 navýšit podporu sportovních a zájmových spolků z 1,7 milionu korun na dva miliony. Od letošního roku bude možné žádat například na jednorázové akce a zkoušíme i drobné investiční akce.
Je o dotace ze strany organizací zájem?
Zájem rozhodně je. Před Vánoci byl program představen zástupcům spolků, kterých přišlo přes třicet. Určitě to s sebou ale přinese nové výzvy, protože nová pravidla vždy znamenají změnu starých pořádků. Sám jsem zvědav, s jakými záměry spolky přijdou.
Dále jsme také vyhlásili dotační program určený majitelům nepamátkových budov v městské památkové zóně. Z městského rozpočtu jsme určili 300 tisíc na podporu obnovy především fasád, střech, oken či plotů těchto objektů. Majitelé nemovitostí si budou moci zažádat o dotaci do 50 tisíc korun. Snažíme se tak nastartovat proces obnovy na náměstí a dále kolem cest k zámku. Na předvánočním setkání k této dotaci byly dvě desítky vlastníků domů. Zájem tedy také je.
Je něco nového ve věci budoucího využití rozvoje prostranství za zámkem?
Na východní straně od dnešní zástavby rodinných domů vznikne přibližně 50 dalších domů. Před Vánoci jsme na jednání zastupitelstva již schválili smlouvu s investorem. Osobně jsem člověk, který spíše holduje kultuře, vzdělání a historii, takže velkým fanouškem zástavby, která zakryje barokní panoráma zámku ze severní strany, nejsem. Zdědil jsem však uzemní plán, který tuto zástavbu umožňuje, a tak jsem jako starosta pouze co nejlépe hájil zájmy obce. Zatímco dříve město platilo vybudování veřejného osvětlení a také vyrovnání za následný převod vybudovaných komunikací, nově vše vybuduje a zdarma předá městu investor. Navíc provede rekonstrukci silnice ke Hněvousickému statku v hodnotě osmi milionů korun. Teprve takovéto podmínky vedly ke vzájemné dohodě obou stran. Ještě zůstává prostor bezprostředně mezi výstavbou a zámkem. Tato plocha se bude řešit v novém územním plánu. Rozhodnutí, zda obec chce zástavbu v této ploše, musí padnout tento rok.
Někteří označují rok 2015 za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Přelomový byl pro mě především v tom, že mnoho vrcholových politiků se místo toho, aby se rvalo za reálná řešení, rozhodlo pro populistické parazitování na zmíněných tématech. Zahráváme si s výbuchem extremismu. A jak víme z historie, ten se po výbuchu velmi špatně potlačuje. Když už připomínáte sametovou revoluci, přelomový byl rozhodně letošní 17. listopad. Prezident měl po tomto svátku v roce 2014 nejnižší popularitu od nástupu do funkce. Během stejného dne v roce 2015 se rozhodl udělat vše pro to, aby jeho popularita maximálně vzrostla, a určitě se mu to podařilo. Byla to ale velmi smutná výpověď o tom, kam až jej dohnala potřeba pomsty vůči studentům, kteří mu o rok dříve ukázali červenou kartu.
Psali jsme:
Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje v roce 2016? Poradíme si se současnými bezpečnostními hrozbami, nebo se situace ještě vyostří?
Když dvojice letadel narazila v září 2001 do WTC Towers v New Yorku, podařilo se administrativě G. W. Bushe americkou veřejnost na dlouhou dobu držet na vlně strachu. Strach je velmi špatný rádce, ale jak se historicky prověřilo, skvělý sluha. Ten, kdo dokáže vládnout strachem, bude v dalších letech na globální či národní scéně vyhrávat.
Co se týká migrace, ta se jen tak nezastaví. Ten, kdo byl například v současném Londýně, Amsterodamu či Frankfurtu, dobře ví, že migrace tu je již desetiletí a bude dále. Otázka je spíše, jak ji výrazně zmírnit. Rozhodně nesmí dále probíhat nelegální nekontrolovaná migrace, bezpečnostní riziko je příliš veliké. Národní státy musejí společně ochránit vnější hranici EU a pomoci se vznikem alternativy pro důstojný život v dlouhodobě rozvrácených zemích. Českou republiku však migrace tolik nezasáhne, nejsme cílovou stanicí. My bychom se spíše měli obávat vlivu Moskvy. Nezapomínejme, že náš prezident má proruské poradce a bezpečnostní prověrky jsou na hradě obcházeny, zde hrozí bezpečnostní riziko pro naši zemi. Prezident si bude chtít svůj pobyt na Hradě o pět let prodloužit a Rusko potřebuje v Evropě spojence.
Máte na závěr nějaké přání pro občany do nového roku?
Každému přeji zdraví, to je na prvním místě. Rád bych nám také popřál, abychom v sobě našli sílu se v diskusích o složitých tématech vždy navzájem respektovat, ať je náš názor od druhé strany sebeodlišnější, a hlavně až se na nás zase budou valit zprávy o tom, jak se máme všichni bát, abychom se nenechali strhnout siláckými řečmi a populistickým plácáním, a naopak tlačili politiky k řešení v nadnárodním kontextu, sami dopad globálních problémů na naši vlast nevyřešíme.
Další rozhovory z kraje:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
