Starosta Tišnova: Mnohým lidem komunisté změnili brutálním způsobem život

Zvát KSČM do vlády je pro vás naprosto nepřijatelné a nejlepší by podle vás bylo, kdyby mohla vládnout ČSSD sama. Byť je lídrem voleb, v posledních průzkumech oslabuje. Co je podle vás třeba udělat proto, aby nyní přesvědčila levicové voliče, volit zrovna ČSSD? A jak velkým soupeřem je podle vás pro sociální demokracii KSČM či SPOZ?

Určité oslabení v posledních průzkumech jsem zaznamenal. Otázkou ovšem je, na kolik jsou současné průzkumy věrohodné. Nemusíme si zastírat, že aktuální situace uvnitř sociální demokracie nám zrovna neprospívá. A to je, dle mého názoru, také hlavní věc, která by se měla změnit. Ač se snažíme neustále tvářit, jak je strana jednotná, opak je pravdou. Střety různých skupin jsou běžné už na základních úrovních. Jak se pak může strana odpovědně věnovat tvorbě programových priorit a volební kampani, když neustále řešíme rozpory mezi sebou. Nezpochybňuji vpravdě historickou roli současného prezidenta Miloše Zemana v sociální demokracii. Pozvolné prorůstání SPOZ do naší strany a zejména pak roli některých kolegů v této nešťastné hře však vnímám se značnou nelibostí. Především ta vzdělanější část voličů sociální demokracie pak tuto situaci vnímá špatně a logicky hledá jiné alternativy směrem ke středu politického spektra. Pokud v Praze, tradiční baště pravice, nasadíte jako lídra zasloužilého odborového předáka, jehož veřejné vystupování je mírně řečeno specifické, těžko můžete očekávat drtivé vítězství sociální demokracie. A úspěch či neúspěch v Praze bude mít na celkový výsledek voleb velký vliv. Zbylá část našich voličů pak vsází na určité "jistoty" a volí raději KSČM nebo SPOZ. Pokud se nestaneme pro levicovou a řekněme středo-levicovou část voličů seriózní stranou, jen těžko můžeme očekávat jejich masivní podporu. Myslím, že vzdělanost levicové části voličů roste, už se nemůžeme spokojit s jednoduchými hesly typu zrušíme poplatky, voliči chtějí slyšet alternativy, podložené ekonomické analýzy apod. Sociální demokracie na tento styl práce personální potenciál má, jen ho vhodně zužitkovat.

Jak sám uvádíte, byl jste vždy spíše středo-levicově orientován, je to ale jediný důvod, proč je pro vás KSČM nepřijatelná? Jak nahlížíte na dnešní ideologii a program stany?

Já jsem žil v době vlády komunistické strany jedenáct let. Veskrze poetické vzpomínky na mé dětství mi tedy neumožňují hodnotit počínání komunistického režimu. Samozřejmě jsem však s těmi více jak čtyřiceti lety, po které naší zemi vládli komunisté, poměrně podrobně seznámen. Komunistická strana ovlivnila životy takřka všech obyvatel země, některým život změnila doslova brutálním způsobem. Křivdy, kterých se dopustila, se dle mého názoru neodpouští. Když komunisté v roce 1946 předstupovali před národ s volebním programem, slibovali neomezené soukromé vlastnictví, rozvoj řemesla a živností a podporu inteligence. Stavěli se proti násilnému združstevňování a vyzývali národ, aby šel ve stopách Masarykových. Jaká pak byla realita, nemusím nikomu připomínat. Chápu, že se doba výrazným způsobem posunula, poučení z minulosti by však mělo být platné v každé době. Mám jen obavu, že chování některých politiků a posledních pravicových vlád donutilo lidi zapomenout a v jejich očích dobu socialismu pomohlo dodatečně vykreslit jako dobu klidu, rodinné spokojenosti, jistoty zaměstnání, sociální rovnosti. To vnímám jako velké nebezpečí, ač se zcela upřímně mnoha lidem nedivím.

Letos v srpnu také proběhlo 45. výročí okupace Československa. Jak vy osobně na ony dny vzpomínáte? V Tišnově se nachází také pomník obětem komunistického režimu. Máte představu, kolik jej ročně navštíví lidí?

Osobně jsem tuto dobu nezažil. I toto období tedy vnímám jen prostřednictvím knih, článků v historických časopisech, filmových dokumentech a z vyprávění očitých svědků. Pro mnoho lidí znamenala tato doba určitou novou naději. O to horší poté bylo zklamání, když bylo celé hnutí násilně potlačeno. Otázkou zůstává, zda by pouhá reformace komunistů byla dostatečná. Dřív nebo později by lidé vyžadovali demokratické volby a návrat pluralitního volebního systému. Obsazením republiky spřátelenými armádami a následným podpisem Moskevského protokolu však byl tento politický experiment ukončen dřív, než mohl ukázat svoji životnost. V Tišnově máme památník obětem komunismu. Je v parku u kostela, denně tam projdou jistě stovky lidí, převážně pak mladých, kteří tudy chodí do místního gymnázia. Jestli ovšem někdo tuší, co je to za popsaný kámen u cesty, to bohužel těžko říct. A to je na celé věci dosti smutné.

Na co dalšího byste pozval občany do Tišnova? A jaké jsou největší problémy cestovního ruchu, se kterými se setkáváte?

Tišnov je krásné město, bohaté na architekturu, převážně tu prvorepublikovou. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století naše město prožívalo vrchol svého rozvoje a určitý duch této doby v Tišnově myslím zůstal. Další kapitolou je příroda. Ta je ve městě a jeho okolí nádherná. A nemyslím tím jen majestátní, pověstmi opředenou horu Květnici nebo údolí řeky Svratky. Tišnov leží na pomezí Českomoravské a Brněnské vrchoviny a je jakýmsi výchozím místem k turistickým vycházkám, v poslední době se také výrazným způsobem rozšiřuje cykloturistika. Stále se však potýkáme s nedostatky v turistické infrastruktuře a zejména pak propagaci. To je jedna z věcí, na kterou se chceme v nejbližší době zvláště zaměřit. A pokud se nám podaří alespoň trochu navázat na úspěšnou éru počátku minulého století, bylo by to skvělé.

Starostou jste první volební období, jednou z vašich priorit bylo, jak sám uvádíte, napravit ten „velký nepořádek, který po sobě zanechalo předchozí vedení města“. Domníváte, se že vám to daří? Jak se za vašeho starostování proměnil chod úřadu?

Jestli se to daří, to asi definitivně rozhodnou až občané příští rok v komunálních volbách. Já to vnímám tak, že se podařilo udělat množství dobré práce. A netýká se to jen přenastavování určitých procesů v rámci úřadu, které byly v minulosti nastaveny dosti nešťastně nebo dokonce vůbec. Bylo třeba začít více uvažovat ekonomicky, zlevnit provoz úřadu, zefektivnit množství činností. Zvýšení investic do městské infrastruktury a městských budov bylo přímo nutností. To, že město stále hospodaří s přebytkem a přesto výrazně zvýšilo svoje investice, je snad důkazem toho, že svoji práci děláme dobře. A dobrou zprávou je, že se můžeme čím dál tím více opřít o dobrou práci úředníků a zaměstnanců radnice. Nechtěl bych je házet do jednoho pytle, ale množství z nich bylo z dob minulých zvyklých spíše nepracovat. A to se změnilo.

Na jaře ale opustila koalici Strana zelených. Jaké jsou tak v současnosti poměry na radnici? Daří se vám prosazovat vaše priority?

Tři roky práce v koalici se Stranou zelených byly dobrou zkušeností. Díky naší spolupráci s účastí Věcí veřejných se v Tišnově podařilo prosadit množství věcí, které byly dosud nepředstavitelné. Město přistoupilo k projektu likvidace odpadu prostřednictvím firmy plně vlastněné obcemi, zřídili jsme vlastní pracovní složku k provádění celoročního úklidu města, zavedli systém projektového řízení, začali jsme zveřejňovat veškeré podklady k jednání zastupitelstva, zápisy, smlouvy, zavedli jsme on-line přenos ze zastupitelstva, rozjeli systém elektronických aukcí veřejných zakázek, násobně jsme zvýšili úspěšnost v získávání dotací a podobně. Každé partnerství však může časem narazit na své určité meze, Strana zelených ostatně i při svém působení ve vládě ukázala, že má velké mezery a možná se není v současné podobě ještě stále schopna koncentrovat na opravdovou politickou práci. Časté komplikace, minimální snaha odvést práci na některých projektech a snad i určité osobní rozpory pak vedly až k našemu rozchodu. Už delší dobu se však snažíme intenzivně komunikovat napříč celým zastupitelstvem. Veškeré důležité kroky se snažíme konzultovat, na úrovni našeho města je mnohdy shoda většiny volených zástupců nutná a pro obyvatele města přínosná. Při výběru programových priorit jsme se snažili být maximálně objektivní a orientovat se na potřeby města a jeho občanů. Proto se nyní shodneme na opravdové většině projektů i s opozičními zastupiteli. Za rok jsou však komunální volby, je tedy možné, že poetická spolupráce půjde brzy stranou a začne politický boj.

Jan Schneider

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jak jste uvedl pro naše stránky začátkem roku, v poslední době se potýkáte také s problémy na úseku veřejného pořádku, přičemž kriticky nízký stav příslušníků místního oddělení státní policie výrazné zlepšení neslibuje. Co se tak snažíte dělat pro bezpečnost občanů vy osobně? Přistoupíte k nějakým opatřením, tak aby nedošlo k eskalaci sociálního napětí a problémů?

Veřejný pořádek se pomalu začíná stávat problémem číslo jedna. A není to jen o nesprávném venčení psů, stále se potýkáme s ničením městského majetku i majetku soukromých osob, trápí nás také velká neukázněnost řidičů, především co se týče parkování v centru města. Počet projednávaných přestupků stále roste. Místní oddělení státní policie preventivní hlídkovou činnost takřka nevykonává, jeden pracovník města v roli inspektora veřejného pořádku situaci také neřeší. Mnoho občanů si už zvyklo policii nevolat, různé drobné krádeže tak zůstávají vesměs nepotrestány. S navýšením počtu státních policistů už nepočítáme, je to stále stejná písnička, nejsou prostředky, nejsou tabulková místa. Je to zřejmě dáno dobou, roste sociální nerovnost, mladiství jsou stále problematičtější, lidé jsou lhostejní k tomu, co se děje v jejich okolí. Myslím si však, že občan, který spořádaně odvádí daně, má právo na svoji ochranu a ochranu svého majetku. A tím myslím i ten náš společný, městský. Proto jsme zpracovali projektový záměr na téma zřízení městské policie. Prostřednictvím projektového řízení se tak budeme snažit najít odpověď na otázku, zda zřízení městské policie může být určitým lékem na ony nešvary. Ve spojení s rozšířením a zefektivněním současného městského kamerového dohlížecího systému tomu tak být může. Tento projekt bude mít jistě své odpůrce, kteří budou poukazovat na omezení svobody a finanční náročnost, je tedy na nás, abychom si ho obhájili.

Podle Brněnského deníku město plánuje do oprav různých domů v obci vložit více než pět milionů korun. Budete také ale investovat do výstavby nového bydlení? Je to ve městě potřeba?

Jak už jsem se zmínil, v minulosti byl majetek města značně zanedbáván. Naši předchůdci investovali minimálně, mnoho městských nemovitostí je ve stavu, který se dá doslova nazvat slovem dezolátní. Postupně se nám vše daří dávat do pořádku, k tomu určité investice samozřejmě patří. Aktuálně se však soustředíme především na školské budovy, v těchto dnech dokončujeme kompletní revitalizaci dalších dvou budov mateřských škol, čeká nás práce na budování zcela nových učeben na jedné ze základních škol. Revitalizace v letošním roce začne také v domě s pečovatelskou službou. Uvědomujeme si, že výstavba nových bytů vyžaduje také dobře připravenou následnou infrastrukturu. K čemu vám jsou nové byty, když pak rodiče nemohou dát dítě do školky. V Tišnově pak také chybí dostatek ploch pro novou výstavbu. V současné době vzniká nový územní plán, ten by měl alespoň omezené množství nových ploch vytipovat. Rozumný a trvale udržitelný rozvoj města je pro nás samozřejmě prioritou.