Starosta obce, kde mají čistě romskou první třídu: Zavšivené děti, štěnice, ghetto. A také děsivé zkušenosti s neziskovkami

5. 12. 2019 17:32

„To byla taková milostná předehra k další otázce.“ Moderátor Luboš Xaver Veselý do xtv.cz pozval starostu Rotavy Michala Červenku a před položením jedné z otázek rozehrál, jak to sám nazval, „milostnou předehru“. Řešili spolu nepřizpůsobivé občany v Rotavě a rodiče, kteří berou své děti spíš jako zdroj peněz než jako další generaci českých občanů.

Starosta obce, kde mají čistě romskou první třídu: Zavšivené děti, štěnice, ghetto. A také děsivé zkušenosti s neziskovkami
Foto: Screen Xtv
Popisek: Starosta Rotavy Michal Červenka byl hostem Luboše Xavera Veselého
reklama

Luboš Xaver Veselý si do XTV pozval starostu Rotavy v okrese Sokolov Michala Červenku, který ve vysílání upozornil na to, že do Rotavy přicházejí další a další nepřizpůsobiví občané, podle starosty často Romové, zatímco původně místní obyvatelé odcházejí. Do rotavské školy chodilo původně 550 žáků, dnes tam chodí 190 žáků, přičemž jde často o Romy, letošní první třída prý už byla čistě romská. Neromští rodiče raději už vozí své děti do jiných škol, kde věří, že se jim dostane lepšího vzdělání.

Kdybych já měl dítě, tak mám pocit, že to dítě mé by v té škole nebylo šťastné,“ posteskl si starosta ve vysílání s tím, že na škole dochází k šikaně, k drobným krádežím a řeší se problémy s hygienickými návyky. Některé děti chodí do školy pravidelně zavšivené. Na sídlišti se nám objevují štěnice,“ upozornil Červenka.

Má za to, že kdyby se na škole více dodržovaly hygienické návyky, které by však ty děti museli rodiče naučit, problémy tohoto typu by ubyly, děti by nechodily ze školy s brekem a tak podobně.

Všechno prý začalo tím, že asi tak před dvaceti lety město privatizovalo byty a to poměrně levně, což nalákalo podnikatele, kteří byty chtěli využít jako sociální byty. „My jsme proto začali vykupovat byty podle toho, co nám umožňuje náš rozpočet,“ prozradil Červenka. Očekává však také pomoc od státu. Na podnikatele musí tlačit stát především. A ti rodiče, kteří nevychovávají to dítě slušně, tak ti to musí pocítit, že to dítě není zdroj příjmů pro ně, že to musí být jejich závazek vůči společnosti. Potom by neměli dostávat peníze, které dostávají,“ pravil starosta.

„Já si teda říkám, že za toto povídání nás dva někdo odsoudí, protože tady mluvíme rasisticky. Já nevím,“ ozval se Veselý. „Já si to nemyslím,“ oponoval starosta. „Ale já si to třeba můžu myslet, proto se vás na to ptám. To byla taková milostná předehra k té další otázce. Mě by zajímalo, kdybyste byl upřímný a řekl nám, kdo z těch rodičů těch dětí, které chodí do školy, jsou to tedy zejména romské děti, tak kolik rodičů pracuje a kolik je na těch sociálních dávkách, protože toto čteme na internetu v diskusích na internetu od těch obyčejných lidí. A říká se, hlas lidu, hlas boží, konec otázky,“ pravil Veselý.

Starosta konstatoval, že k těmto údajům se město nedostane, ale osobně odhaduje, že asi polovina rodin dnešních 23 prvňáčků žije na dávkách. „Tím, že jsme menší město, tak mi připadá, že my jsme víc rodičem toho dítěte než ten rodič samotný. Nám na těch dětech záleží více než samotným rodičům,“ uvedl Červenka s tím, že město pořádá pro děti různé kroužky, spolupracuje s asistenty prevence kriminality a s Agenturou pro sociální začleňování. Zastupitelé však často bojují s tím, že rodiče odmítají platit za sociální byty, neboť si pod slovíčkem sociální představují, že je to zadarmo. Místo toho, aby lidi dávali peníze na základní potřeby pro sebe a své děti, utrácí za jiné věci.“

Když opět debatní žezlo převzal Veselý, konstatoval, že neziskové organizace jako Romea dostávají od státu, od Evropské unie a tak podobně. „Tak mi řekněte, kde jsou tyto neziskovky, když potom v Rotavě hoří takovýto problém?“

Červenka prozradil, že nemá dobrou zkušenost s neziskovými organizacemi a byl by raději, kdyby peníze, které dostává nezisková organizace, dostalo spíš město, protože vedení města ví lépe jak řešit lokální problémy. Uznal však, že i město může lokální problémy řešit jen omezeně, protože problémoví obyvatelé bydlí většinou v domech soukromých podnikatelů, a do jejich práv město nemůže zasahovat.

V prvé řadě by podle něj pomohlo, kdyby segregovaní obyvatelé přestali segregovat sami sebe a pokusili se začlenit do společnosti. V žádném případě by prý ale nechtěl říct, že co Rom, to problém, jak se ho na to Xaver Veselý přímo zeptal. Romští starousedlíci v Rotavě prý mnohdy mohou být vzorem většinové společnosti. 

Do budoucna plánuje byty soukromých podnikatelů vykoupit a problémovým nájemníkům neprodlužovat nájemní smlouvy. Jeho přáním je, ať se přestěhují tam, odkud do Rotavy přišli.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milan Kubek se obrátil do kamery ČT: Tvrdý lockdown, jinak hrozí zhroucení i kritické infrastruktury. Lidé začnou bojovat o životy. Umřete i na slepé střevo

13:55 Milan Kubek se obrátil do kamery ČT: Tvrdý lockdown, jinak hrozí zhroucení i kritické infrastruktury. Lidé začnou bojovat o životy. Umřete i na slepé střevo

Hosty nedělních Otázek Václava Moravce byli pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib, prezident České l…