Starostka Frýdlantu nad Ostravicí: Je klidně možné, že k volbám půjdeme znovu

Předčasné volby jsou za námi a do sněmovny se dostal historicky nejvyšší počet stran. Jak vy osobně hodnotíte výsledek a prozradíte nám váš tip na další vývoj?

Výsledek letošních parlamentních voleb plně kopíruje neudržitelnou náladu ve společnosti. Patrná je touha po změně. Díky tomu se do vlády dostali dlouhodobí kritici předchozích vlád na úkor pravice. Další vývoj je velmi těžké odhadnout, v každém případě však nebude ani jednoduchý, ani klidný. Velké porodní bolesti prožívá i úplně první krok – složení vlády. Vůbec bych se nedivila, kdybychom šli k volbám ještě jednou…

V čem vidíte příčinu toho, že žádné ze stran se nedaří ve volbách dlouhodobě výrazně uspět a je tak stále obtížnější po volbách sestavit vládu? Vlády tak často bývají nestabilní.

Nevím, zda souhlasím s Vaším tvrzením. Ba naopak, tradičně byla vláda dlouhodobě složena z ODS, ČSSD a KSČM. Jak vidíme, po jednom období zde máme opět KDU-ČSL. Nestabilitu vlád lze připsat dvěma vlivům – většinovému systému a charakteru politiků. Ten první je znakem demokracie a každá koalice má svou opozici, která tvoří kontext zdravého rozhodování a jistého svědomí parlamentu. Opravdový problém nastává, když se jedinou pracovní náplní opozice stane systematické útočení na koaliční partnery.

I vy byste příští rok ráda obhájila váš mandát. Když se ale ohlédnete zpět, jak se za dobu vašeho starostování proměnil chod úřadu? A co považujete za své největší úspěchy?

Na otázku chodu úřadu by snad nejlépe odpověděli mí kolegové. Hlavně v průběhu roku 2012 probíhal projekt s názvem Zvýšení kvality a efektivity řízení na MěÚ Frýdlant nad Ostravicí. Jednou z částí, k níž se upínala jeho pozornost, byl procesně-personální audit, který se zaměřil na průzkum spokojenosti zaměstnanců, zefektivnění stávajících činností a klíčových procesů vzhledem k úkolům, které úřad zabezpečuje a optimalizaci stávající organizační struktury. Nevhodná organizační struktura MěÚ obsahovala bezúčelný a nadbytečný stupeň řízení komplikující komunikaci mezi vedoucími pracovníky a referenty. Proto od 1. 1. 2013 došlo k její změně. Dle potřeb chodu úřadu se vytvořily nové odbory tak, jak to ukázala praxe a potřeba vyjít občanům vstříc.

Myslím, že na celkovou rekapitulaci je ještě brzy. Tedy aspoň to nejdůležitější. V oblasti školství se nám podařilo zřídit tolik potřebnou další třídu MŠ pro naše děti. Byla opravena budova MŠ Smetanova, včetně střechy a nové fasády, došlo k výměně všech oken v MŠ Janáčkova a na jejich hřištích přibyly další nové hrací prvky. V letních měsících by mělo dojít k výměně oken a k zateplení všech pavilonů ZŠ TGM, což bude určitě hodně náročné. Již nyní probíhají práce na přeložce vysokého napětí na ul. Janáčkova, aby mohlo dojít k rozšíření parkovacích ploch u uvedené školy a tak ke zlepšení bezpečnosti v její bezprostřední blízkosti. Po dokončení výstavby tělocvičny u sousedního gymnázia dojde k úpravám parčíku před tímto komplexem. V květnu byla dokončena II. etapa výstavby kanalizace v hodnotě cca 100 milionů Kč a následně byly opraveny všechny dotčené komunikace. Zdárně proběhla rekonstrukce Harcovské ulice včetně výstavby nového Harcovského mostu a nyní probíhají práce na dokumentacích pro rozšíření křižovatky ulic Hlavní, Poštovní a již zmiňované ul. Harcovské. V příštím roce snad dojde i k vybudování nových parkovacích ploch u pošty. Do Vánoc by měla být dokončena rekonstrukce železniční stanice včetně jejího svršku i spodku, vybudování nástupišť i podchodu s výtahy. Mělo by tak dojít ke zlepšení kultury cestování, ale hlavně k větší bezpečnosti v dopravě. Z prostředků švýcarsko-českých fondů čerpáme finance na tzv. humanizaci střediska sociálních služeb, které zahrnuje i přestavbu jeho jižního křídla. Velkou investici s dotací 44 mil. Kč z ROP Moravskoslezsko pro nás však představuje probíhající rekonstrukce kulturního domu a jeho přestavba na kulturní centrum…

Byť jste ráda, že problematika řešení znečištění ovzduší se opět dostává na pořad jednání, dotace na nákup nových kotlů či návrhy na to kontrolovat, čím lidé topí, a vybírání vysokých poplatků od velkých znečišťovatelů, nejsou podle vás řešením. Jaké byste tak vy osobně preferovala řešení?

Neznáme-li pravý zdroj a míru znečištění, neznáme ani řešení. Roky sledujeme téměř „šikanování“ největšího ostravského zaměstnavatele Arcelor Mittal. V současnosti však víme, že kritizované znečištění k nám například přichází i z Polska. Znamená to, že jsme doteď pochybili? Velcí znečišťovatelé jsou též i významní zaměstnavatelé či exportéři. Zvýšíme-li jim daně, promítne se to automaticky do zvýšení cen jejich výrobků nebo snížením zaměstnanosti. Paradoxně bude lidem více chybět práce než malá úspora čistoty životního prostředí. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Je například zajímavé, že problematika lokálních topenišť se stává oblíbeným předvolebním tématem. Z dlouhodobého hlediska předjímám veliký problém, protože stát sice dotuje nové kotle, ale dlouhodobě nezajistil dostatek alternativního paliva, kterým se nahrazuje regionálně tradiční uhlí. Položme si otázku – kdo má z těchto programů největší prospěch? Jsou to občané nebo výrobci kotlů a agentury žádající o evropské dotace?

Jak se aktuálně vyvíjí záměr výstavby „energetického centra“ ve Frýdlantu nad Ostravicí, proti kterému je radnice již od počátku?

Proti projektu nestojí pouze radnice. Ta zastupuje názory občanů města. Správnost našeho postoje potvrzuje i podpora odborníků a kompetentních úředníků Moravskoslezského kraje. V současné době probíhá proces "Velké EIA", ve kterém se stále čeká na zpracování dokumentace ze strany investora. Ta bude následně zveřejněna na webu CENIA. K dokumentaci se může vyjádřit každý občan ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění na webu CENIA.

A jak byste celkově jako starostka hodnotila komunikaci s krajem?

Zdá se, že komunikace je na dobré úrovni. Pozitivně hodnotím zejména nyní probíhající akce pořádané KÚ, které se zabývají změnami v novém občanském zákoníku. Škoda je, že účast na nich je velmi omezena.

Aktuálním problémem kraje je situace kolem uzavření Dolu Paskov. Jak se na celý problém díváte vy osobně? Mnozí obviňují ze špatné privatizace OKD sociální demokracii. Jak zpětně hodnotíte privatizaci vy osobně? A jak se uzavření dotkne obyvatel Frýdlantu?

Privatizace OKD je typickým českým příběhem „divoké privatizace“ devadesátých let minulého století. Zarážející na celé věci je rozsah majetku, který byl legálně rozkraden, ale daleko větší je rozsah morálních škod, které byly napáchány na lidech. Zdrcující je však bezmoc našeho státu situaci řešit a skutečnost, že politici, kteří jsou pod touto privatizací podepsaní, dnes pořád stojí v čele našeho státu. Naše město s Dolem Paskov nesousedí přímo, ale i my očekáváme nárůst nezaměstnanosti a kriminality.

Město Frýdlant nad Ostravicí je označováno jako „brána Beskyd“. Jak významnou roli zde má cestovní ruch a co se snažíte dělat vy osobně pro jeho podporu? O prázdninách byl také otevřen další úsek tolik diskutované Beskydské cyklotrasy, která by v budoucnu měla propojit krajské město Ostravu s Beskydami. Na co dalšího byste ale čtenáře do města nalákala?

Frýdlant nad Ostravicí je opravdu bránou do Beskyd. Celoročně se u nás setkáváme s turisty vyhledávajícími rekreaci, zábavu a sport. Z pozice starostky mohu připravovat zázemí a podporovat realizátory. Jsem sympatizantem rozvoje infrastruktury pro vznikající projekty. Výsledkem je například zmiňovaná cyklotrasa, která se snad brzy stane spojnicí s naším krajským městem. Návštěvníci mohou využívat množství sportovních zařízení a wellness center, které jsou v našem městě k dispozici. V současnosti probíhající rekonstrukce kulturního domu, která by měla trvat do příštího podzimu, nás však pouze částečně omezuje v kulturních aktivitách. Do konce roku nás ještě čeká množství adventních koncertů. Ani letos nebude chybět tradiční vánoční výstava našich zahrádkářů a spolu s dětmi rozsvítíme vánoční stromeček. Připravujeme i novinku, a to farmářské trhy, které můžete navštívit ještě letos v těchto termínech - 26. 11. a 17. 12. Během školního roku se můžeme setkávat na besedách s významnými osobnosti společenského života v rámci „Frýdlantských hovorů s...“ Určitě mohu všechny pozvat na již tradiční letní akce, jako jsou červnové Svátky hudby, Frýdlantské sportovní hry, o prázdninách pak na oblíbený Trh lidových řemesel, BEER Fest či Beskydské folkování, tradiční posezení s cimbálovou muzikou Kotci stejně jako i hojně navštěvované letní kino. V kteroukoli roční dobu si však nenechte ujít výšlap na Ondřejník nebo Lysou horu.