Starostka města Králíky: Naše společnost není zralá na zavedení přímé demokracie

04.03.2014 14:03

Jeden z problémů dnešní doby shledává starostka Jana Ponocná (Sdružení Naše město) v tom, že lidi opět odnaučujeme odpovědnosti sami za sebe. K řešení rekordní nezaměstnanosti by tak podle jejího názoru měli přispět lidé sami, nikoliv vláda, k jejímž záměrům je skeptická. V rozhovoru, který poskytla naší redakci, jsme ale také poměrně zevrubně hovořili o optimalizaci školství v Pardubickém kraji a svěřila se nám se svými plány pro letošní rok.

Starostka města Králíky: Naše společnost není zralá na zavedení přímé demokracie
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Na úřadech práce mají napilno

Výsledek předčasných voleb nepovažujete za dobrý. Letos nás ale čeká supervolební rok. Slibujete si od toho nějakou pozitivní změnu?

Změnu, kterou bych já považovala za pozitivní, si od supervolebního roku neslibuji. Stále více lidí slyší na sliby, které nabízejí, že se nebudou muset o nic starat, o vše se postará stát. Postupně lidi opět odnaučujeme odpovědnosti sami za sebe.

Většinu z programových priorit stran považujete za populistické předvolební sliby včetně stále opakovaného boji proti korupci. Nově je ale ve sněmovně také uhnutí Úsvit, jež prosazuje zásadní změnu systému. Co vy na ně? Jste zastánkyní přímé demokracie?

Po více než sedmileté zkušenosti v samosprávě jsem přesvědčena, že přímá demokracie, jak ji navrhuje hnutí Úsvit, by vnesla do správy státu, krajů a obcí naprostý zmatek. Naše společnost není zralá na takový druh pravomocí. Příliš mnoho lidí má snahu kompenzovat svůj neúspěch napadáním těch úspěšnějších.

Politikaření v negativním smyslu se dostalo podle vašich slov už i na nejnižší samosprávnou úroveň. Jak již bylo naznačeno, letošní rok je supervolební. Setkáváte se tak i vy osobně s nějakou negativní kampaní? A chtěla byste letos znovu obhájit váš mandát?

V Králíkách někteří lidé už volební kampaň nastartovali, přesně v duchu toho, co jsem uvedla v předešlé odpovědi. Negativní kampaň se stala fenoménem současnosti. Přicházet s pozitivními myšlenkami se nenosí. Naštěstí mám z minulých dvou voleb zkušenost, že lidé většinou poznají, kdo jen vykřikuje negativní hodnocení a kdo má skutečně co nabídnout. Přestože to bude ještě těžší než před čtyřmi roky, chtěla bych se pokusit o získání podpory občanů.

Jaké jsou nyní vaše plány do konce volebního období?

Pro letošní rok máme připraveny projekty, které směřují především ke zlepšení života občanů města. Chytáme se vyměnit okna a zateplit jednu tělocvičnu, v druhé vybudujeme nové sociální zařízení a šatny, budeme pokračovat v opravě chodníků a některých komunikací a možná se nám podaří vyměnit sedadla v kulturním domě.

Bohužel i Králíky trápí vysoká nezaměstnanost, která je v Česku dokonce nejvyšší v historii. Bez práce bylo v lednu téměř 630 tisíc lidí. Co je toho příčinou a co se musí stát, aby se situace začala zlepšovat? Přeci jen vy jako starostka nemáte tolik možností.

Nezaměstnanost na Králicku jen mírně překračuje průměr. Naopak si místní firmy, které začínají pomalu rozšiřovat výrobu, stěžují na nedostatek vhodných pracovních sil. Praxe je taková, že nezaměstnaný nastoupí do pracovního poměru a po pár dnech skončí, protože práci buď nezvládá, nebo ji nechce dělat. Firma, která v průběhu jednoho roku zvýšila počet zaměstnanců o 150, byla nucena zaměstnat více než 60 Poláků. Nenašla na Králicku dostatek vhodných pracovníků na pracovní místa, pro která nepožaduje žádnou zvláštní kvalifikaci. K řešení problému nezaměstnanosti budou muset přispět také lidé sami.

Očekáváte, že nová vláda svými opatřeními deklarovanými v programovém prohlášení umožní snížit nezaměstnanost?

Nemyslím si, že vláda bude umět zajistit vyšší zaměstnanost. Pokud ke snížení nezaměstnanosti dojde, bude to spíš zásluha odvážných podnikatelů, kteří se nebudou bát zaměstnávat lidi, i když pro to nemají moc dobré podmínky. K zvýšení počtu pracovních míst by určitě přispělo snížení odvodů za zaměstnance, volnější smluvní podmínky mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a snížení byrokracie, která narůstá obrovským tempem. To však současná vláda určitě není schopna zajistit.

Rozhodnutí o optimalizaci školství v Pardubickém kraji bylo z jednání zastupitelstva 19. prosince 2013 pod tlakem veřejnosti, zástupců dotčených škol a samospráv dotčených měst staženo z programu a pan hejtman přislíbil, že osobně navštíví všechna města, kterých se změny v organizaci školství mají dotknout, a bude s jejich samosprávami jednat o dalším postupu. Pokud se nemýlím, toto jednání proběhlo v Králíkách 3. února za účasti hejtmana Pardubického kraje, radní pro školství, zástupců školy a senátora Ing. Petra Šilara. Jak byste výsledky jednání, ale i celkovou komunikaci s krajem hodnotila?

Komunikace s krajem je v současné době taková, jaká měla být před přijetím rozhodnutí rady Pardubického kraje o optimalizaci školství. Konečně se zúčastněných někdo ptá na názor, zajímá se o problémy regionu v oblasti školství. Výsledkem jednání byl vznik pracovní skupiny, ve které jsou zástupci školy, Pardubického kraje, samospráv v regionu a zaměstnavatelů a která by měla připravit návrh opatření, jež by měla vést ke stabilizaci školy. Současně jsme byli upozorněni na to, že k optimalizaci školství bude muset v každém případě dojít, protože míst ve školách je víc než potencionálních studentů. Pracovní skupina se poprvé sešla 3. března. Svoji práci by měla ukončit 31. srpna a předložit krajské samosprávě návrh řešení.

Vy osobně považujete optimalizaci školství za špatnou. Proč konkrétně a jaké řešení navrhujete?

Už podruhé zažíváme stav, že se optimalizace školství dělá tam, kde to „nejméně bolí“. První školou, která nakonec i přes snahu města svoji činnost ukončila, bylo Gymnázium Králíky. Ve všech státních i krajských strategických dokumentech je Králicko označováno za znevýhodněný region. S ohledem na to se setkáváme s podporou v oblasti cestovního ruchu a budování infrastruktury. Jsem přesvědčena, že střední školství region potřebuje ještě více než lyžařské areály a ostatní turistické projekty. Školství slouží občanům, kteří v regionu žijí. Zánik poslední střední školy bude mít za následek další vylidnění. Myslím si, že nelze na vzdělávání lidí v odlehlých oblastech pohlížet jen prostřednictvím ekonomických ukazatelů. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To snad není možné... Klaus čekal před studiem a poslouchal Rakušana. Musel se držet

14:44 To snad není možné... Klaus čekal před studiem a poslouchal Rakušana. Musel se držet

Exprezident Václav Klaus se v Partii na CNN Prima News vyjádřil k 20. výročí vstupu Česka do Evropsk…