Starosto, kdo bude v komisi? Skandál v obci u bývalé hvězdy STAN pokračuje

V minulém týdnu se mimořádně scházelo zastupitelstvo v krušnohorském Božím Daru. Důvodem bylo rozhodnutí soudu o referendu k výstavbě v lokalitě Ryžovna.

Plán na výstavbu v krušnohorské krajině prosazuje starosta a bývalý místopředseda Senátu za STAN Jan Horník už od začátku tisíciletí. V roce 2019 se psalo o zcela nové obci s osmdesáti domy, hřišti, rybníčkem a sjezdovkou.

Projekt ale dlouhodobě budí kontroverze, mezi Božím Darem, Horní Blatnou a Abertamy by se stavělo asi pět kilometrů od civilizace v unikátní horské krajině, která je navíc v rámci hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří pod ochranou UNESCO.

O zachování unikátní horské krajiny, kterou proslavil televizní seriál Rapl, usiluje mimo jiné Spolek Ryžovna. Snaží se o rozvoj horské osady v původním duchu.

„Daný projekt je ale jako z úplně jiného světa, než jaký v Krušných horách máme. To, co vidím na plánech, je opravdu cestovní velkoprůmysl,“ stěžoval si už v roce 2021 jeden z místních. Starosta Horník ale masivní výstavbu dlouhodobě prosazuje, v loňském roce dokonce blokoval vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

„Město Boží Dar s přibližně 250 obyvateli je v této otázce hluboce rozděleno, což ztěžuje smysluplnou práci v komunální politice. Referendum je důsledkem dlouhodobých názorových rozdílů, které se nepodařilo vyřešit dohodou. Jako starosta vnímám tuto situaci s lítostí, neboť po desítkách let rozvoje města a koncepční práce je tato polarizace pro místní komunitu velmi nešťastná,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz sám starosta Horník.

V poslední době po silné kritice starosta změnil taktiku a výstavbu satelitního městečka neprezentoval jako nové stavby, ale jako obnovu domů historicky existujících. Na Ryžovně do roku 1945 stálo 70 domů, po odsunu německých obyvatel ale lokalita nebyla dosídlena a aktuálně je tam domů devět.

V letošním roce odpůrci usilovali o to, aby se společně se sněmovními volbami konalo k otázce výstavby referendum. 1. července byly na radnici předány petiční archy s podpisy více než 39 procent oprávněných osob. V obci velikosti Božího Daru přitom zákon jako povinný počet hlasů pro vyhlášení referenda uvádí 30 procent.

Referendum vyhlášeno nebylo, na srpnovém jednání zastupitelstva se totiž většina kolem starosty Horníka při hlasování o jeho vyhlášení zdržela. Petiční výbor se proto obrátil na soud. Krajský soud v Plzni přijal i vyjádření vedení města, podle kterého o otázce nelze referendum konat. Mimo jiné zazněla od někdejšího špičkového politika STAN argumentace potřebou výstavby zařízení nezbytných pro ochranu hranic, krizové řízení a civilní ochranu. A rovněž že výstavba je potřebná pro aktivní provádění opatření k ochraně přírody.

Soud konstatoval, že místní referendum je formou přímé demokracie, proto jsou soudy při přezkumu položených otázek zdrženlivé a v pochybnostech se kloní ke konání referenda. Otázka pro referendum je podle něj zcela v pořádku. Soud tedy rozhodl o vyhlášení referenda na volební víkend.

Rozhodnutí bylo vydáno 10. září. V následujícím týdnu bylo na středu 17. září svoláno jednání zastupitelstva k otázce referenda. Vedení města na něj šlo s návrhem na vlastní referendum o jinak formulované otázce, ačkoliv zákon zakazuje konat referendum o stejné otázce ve stejném termínu. Právě proto, aby se zabránilo podobným čachrům, je v zákoně zakotveno, že se hlasuje o tom návrhu, který byl podán dříve.

Bouřlivé jednání zastupitelů ale zakončila pevná většina čtyř „koaličních“ zastupitelů, kteří prosadili usnesení, že obec proti rozhodnutí krajského soudu podá kasační stížnost. Místostarosta Formáček uvedl, že referendum je zbytečné a jeho otázka zavádějící.

Po jednání vedení obce druhý den podalo kasační stížnost spolu s návrhem na odložení účinku usnesení krajského soudu. Tu kasační stížnost nemá, takže pokud Nejvyšší správní soud do voleb nerozhodne, bude se referendum konat.

„Referendum by zavázalo zastupitelstvo na dlouhá léta, možná i generace dopředu,“ kritizoval místostarosta Formáček.

Lidé, se kterými hovořily ParlamentníListy.cz, ale připomínali směrem k Ryžovně spíše dlouhodobou snahu starosty Horníka a místních podnikatelů s ním spojených, zejména stavitele Antonína Juricy.

Jan Horník, božídarský starosta už od roku 1990, byl donedávna jednou z nejvýraznějších tváří hnutí STAN. „Od roku 1990 působí jako starosta Božího Daru a svůj mandát dokázal v roce 2010 již popáté obhájit, a to i přes velké zadlužení obce rovnající se 260 tisícům korun na obyvatele, které je ovšem opodstatněné velkým množstvím dotací z EU, na jejichž získávání je vedení Božího Daru opravdovým přeborníkem,“ lze se dočíst v jeho profilu na Wikipedii.

Tři šestiletá období byl za Karlovy Vary senátorem, v roce 2018 se stal místopředsedou komory. V té době byl místopředsedou STAN. S hnutím se rozešel před loňskými krajskými volbami po dlouhodobé regionální rivalitě s karlovarským Petrem Kulhánkem, dnešním ministrem pro místní rozvoj, kdy si kvůli neshodám nad kandidátkou postavil vlastní lístek. Už dva roky předtím oba kandidovali proti sobě do Senátu, díky čemuž v karlovarském obvodu vůbec poprvé získala postup do druhého kola SPD.

Na Božím Daru je ale neomezeným pánem i přes řadu skandálů, o kterých se mluví, a otazníky kolem jeho podnikání.

I „referendové“ zastupitelstvo konané minulou středu proběhlo zcela v jeho režii, ale mimo plán odhalilo i další věci. Přítomní občané se starosty mimo jiné ptali, kdo bude ve volební komisi, která současně bude dohlížet na průběh referenda.

Odpověď starosty odzbrojila: kdo jsou členové komise, netuší, ale právě jsou prý na školení komisařů.

Podle zákona přitom členy volební komise jmenuje právě starosta obce, takže pokud již byli jmenováni a posláni na školení, musel jejich seznam podepsat.

Což vyvolalo mezi obyvateli Božího Daru dotazy a obavy i směrem k průběhu sněmovních voleb.

Starosta Horník ale pro ParlamentníListy.cz vysvětluje: „V daném okamžiku jsem jména jejích členů skutečně nebyl schopen sdělit, protože členové komise nejsou místní a příslušný dokument s jejich jmenováním jsem při jednání neměl fyzicky k dispozici. Domnívám se zároveň, že povinnost znát tato jména zpaměti zákon nikde neukládá, proto jsem na položený dotaz odpověděl zcela upřímně podle skutečného stavu. Některé příspěvky na sociálních sítích však tuto situaci prezentují zavádějícím způsobem – jako by starosta odmítl občanům tyto informace poskytnout. Skutečnost je přitom jiná: otázka zazněla v konkrétní situaci, kdy nebylo možné jména okamžitě sdělit.“

Sám ale přiznává, že kauza výstavby na Ryžovně jeho obec štěpí.

A pro mnohé místní je hlavní tváří celé kauzy právě starosta, který nápad prosazuje.

Za rok budou na Božím Daru komunální volby...