Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov strávil noc před jednáním s americkou delegací na Aljašce sám v místním hotelu The Lakefront v Anchorage. Ministr zahraničí, muž, pro něhož je kravata součástí tváře, přiletěl na Aljašku v pro něj naprosto nepředstavitelném dress code. V mikině s velkým nápisem CCCP. Před odletem prohlásil, že Moskva předloží jasný a srozumitelný postoj. Toto bylo vhodné a úsměvné připomenutí slavné historie ukrajinské státnosti.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
„Americký prezident Donald Trump předvádí nebývale neobvyklý přístup k řešení nejsložitějších otázek a Moskva i prezident Putin osobně to velmi oceňují,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Pravdu měl, lišák Peskov, když před schůzkou vyzval k tomu, abychom se nepokoušeli předvídat výsledky tohoto summitu: „Samozřejmě by byla velká chyba snažit se předbíhat a předpovídat výsledky,“ řekl.
Fotogalerie: - Bitcoiny, Decroix a otazníky
Přiznejme si, že nikdo z přítomných novinářů, kteří byli na Aljašce v tiskovém stanu hlídáni ozbrojenou stráží a mohli se jít pouze vyčůrat, neví o nic víc než ti, kteří se dívali v televizích po celém světě na tiskovou konferenci. Vše ostatní jsou jen spekulace z druhé ruky. Otázky nebyly, diskuse s médii „na chodbě“ nebyla. Ani Trump, ani Putin neřekli nic věcného. Pro budoucnost dalších jednání je podstatné, že nikdo neřekl nic negativního. O „zločinnosti Putinova režimu“, o němž vždy hýří komentáře evropských i místních politických šašků včetně těch z NATO a EU, se NEMLUVILO. Ubožátko Zelenského nikdo nezmínil. U obou státníků i u jejich doprovodu byla patrná odpovědnost té chvíle, vzájemný respekt k tomu druhému a lidská náklonnost. Schůzka v úzkém kruhu skončila za dvě hodiny a čtyřicet pět minut. Ačkoliv podle harmonogramu mohla trvat až šest hodin. Přesto to byl jejich dosud nejdelší rozhovor.
„Jednou z otázek, o kterých si myslím, že budeme diskutovat, je opět Ukrajina, ale musíme diskutovat i o jaderných smlouvách,“ řekl prezident USA v rozhovoru s novináři. Před schůzkou. To jako by nikdo neslyšel… Diskuse o jaderných dohodách v sobě samozřejmě zahrnuje i otázky strategické stability, multilaterální vojenské, politické i ekonomické uspořádání celého světa, a tím i situaci v Evropě, jejíž představitelé se chovají v posledních dvaceti letech tak, jako by více než půlstoletí trvající stabilitu doposud bipolárně rozděleného světa chtěli zvrátit. Diskuse o strategické stabilitě znamená i přehodnocení vojenského zapojení skandinávských zemí do NATO, případně přehodnocení řady strategií Aliance. Zejména ústup ze snah posouvat její hranice stále více na východ a subverzními taktikami rozeštvávat země v blízkosti Ruska a Číny. Zahrnuje to i nutnou reformu zpráchnivělého OSN, které se vymklo svému původnímu poslání.
Putin učinil – taktéž před schůzkou – tři významná gesta. Přiletěl na území USA. Přistál na americké vojenské základě. Nasedl do obrněného prezidentova vozu „Beast“ s Trumpem sám, beze svědků a bez ochranky.
Je jasné, že americká i ruská ochranná služba společně zajistily objekty i perimetr před nezvanými hosty i před potenciálním aktivním střelcem. Určitě nechtějí zopakovat zkušenost s atentátem na Trumpa v Butleru. A předpokládám, že na kamčatských jaderných základnách, na základnách stíhačů a místních výsadkových jednotek měla ruská armáda nejvyšší možnou bojovou pohotovost. V Rusku stále ještě platí „Davěraj, no pravěraj“. Ale stejně. Byla to tři gesta důvěry v serióznost. Partnera. Nikoliv protivníka. A nikoliv nepřítele.
Fotogalerie: - Rozloučení s Jirkou Krampolem
Svou roli ve hře symbolických tichých diplomatických vzkazů sehrál i ruský velvyslanec v USA Darčijev, který slíbil, že pokud se příští setkání uskuteční v Moskvě, urychleně vydá víza americké delegaci. Narážel tak na jeden z „dráždivých faktorů“ ve vztazích mezi oběma zeměmi – nesmyslný vízový bojkot, který zažili ruští diplomaté. USA například neudělily víza pro návštěvu v OSN v New Yorku v roce 2022 ani ministru zahraničí Lavrovovi…
Den před schůzkou Putin cestou na Aljašku navštívil Magadan, v paměti zachovaný většinou jen jako město gulagů, těžby zlata a dalších kovů na Dálném východě. Prezident tam navštívil významné místo historie vzájemného rusko-amerického spojenectví z Velké vlastenecké války – památník hrdinů 1. divize trajektového letectva Civilní letecké flotily, posléze letecké flotily Rudé armády, vyznamenané Řádem rudého praporu. Tato unikátní a v dějinách zapomenutá jednotka sovětských pilotů se zabývala přepravou letadel, dodaných USA do SSSR v rámci programu Lend-Lease po letecké trase Aljaška-Sibiř dlouhé 6500 km ze základny Fairbanks do Krasnojarska v letech 1942 až 1945. Z Krasnojarsku byly pak americké a britské bombardéry a stíhačky přepravovány na frontu.
Pro kontext je třeba dodat, že dodávky do SSSR v rámci programu Lend-Lease byly realizovány na základě několika dohod. Podle prvního „moskevského“ protokolu z října 1941 se USA a Velká Británie zavázaly dodat SSSR mimo jiné během 9 měsíců 3600 letadel. Druhý „washingtonský“ protokol z prosince 1942 hovořil o dodávce nejméně 5 tisíc letadel. Třetí „londýnský“ protokol z října 1943 upřesňoval dodání 6117 letadel. Čtvrtý „ottawský“ protokol z počátku roku 1944 byl o dodávkách 4583 letadel. Spojenci dodali SSSR takové množství letadel různých typů, které stačilo k pokrytí ztrát během všech strategických operací Rudé armády v tomto období. V rámci programu Lend-Lease bylo do SSSR dodáno celkem 14.126 amerických a 4174 britských letadel. Objem dodávek odpovídal přibližně 10,8 miliardám tehdejších dolarů. Celá částka není uhrazena doteď, konečné splacení dluhu je stanoveno na rok 2030 a částka činí pouze 674 milionů dolarů. Závazek tohoto dluhu připomenutý návštěvou Magadanu Putinem při této příležitosti je zašifrovaným vzkazem do Bílého domu – připomenutím slavné minulosti společného boje USA a SSSR proti fašismu, ať už byl německý, italský, ukrajinský či japonský. Je to ale také osten výtky – připomenutí cynického faktu, že USA s pomocí smluv Lend-Lease za peníze svých spojenců investovaly do vlastní bezpečnosti. Putin pak po jednání s Trumpem položil květiny k hrobům sovětských vojáků na hřbitově Fort Richardson Memorial Cemetery, kteří při převozu letounů zahynuli na americké straně.
Smysl pro svérázný humor při uvítacím ceremoniálu Putin prozradil až ex post.
„Když jsme se setkali, když jsme vystoupili z letadel, řekl jsem: ‚Dobrý den, drahý sousede. Je mi moc hezké vás vidět v dobrém zdraví a živého.‘ A zní to velmi sousedsky, podle mého názoru velmi laskavě,“ řekl ruský prezident.
I Trump učinil několik významných gest: Přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina s nejvyššími státními poctami – přeletem vojenských letounů, červeným kobercem a Putina uvítal u letadla osobně. Velmi srdečně mu potřásl rukou a usmíval se na něj. Při té příležitosti mu řekl věty, ze kterých bude Zelenského mrazit: „Konečně. Dokázali jste to, je skvělé vás vidět, jsem vám velmi vděčný…“ Britský deník Daily Mail, jehož specialisté hovor odečetli Trumpovi ze rtů, si myslí, že byl Trump rád, že Putina vidí. Hmmm… Ta věta „Konečně. Dokázali jste to“ je tam v tom případě navíc. Co Putin dokázal? Přeletět nad Beringovým mořem? Přistát? Vystoupit z letadla? Nebát se, že ho Trump nechá zastřelit sniperem nebo zatknout místními marshally, aby vyhověl šílenému prokurátorovi Mezinárodního trestního soudu, který neuznávají ani USA ani Rusko? Poté, co se navzájem pozdravili, si oba prezidenti slíbili, že si „navzájem pomohou“.
Rusko a USA se navzájem slyšely. Americká strana zchladila vysněná očekávání Ukrajiny a představitelů koalice hloupých v EU, když Trump před schůzkou řekl, že po summitu na Aljašce se neplánuje podpis žádných dokumentů. Ne, ihned nebude na Ukrajině ani „příměří“ ani „spravedlivý“ mír. Ihned není nic. Vše je třeba odpracovat. Na tiskové konferenci přitom nepadlo ani slovo o tom, že by chtěly USA vůči Rusku zavést nové sankce. Což znamená, že schůzka vyjasnila vzájemné cíle obou stran a nevyvolala konflikt. To je pozoruhodné. Diplomaticky řečeno, Evropu z nevyřčených, ale učiněných závěrů schůzky bude bolet hlava.
Bílý dům označil setkání Putina a Trumpa za „historické“ a za „závazek k míru“. Což je opět narážka – na hodnocení Jalty...
Putin očekává, že „dnešní dohody se stanou referenčním bodem nejen pro řešení ukrajinského problému, ale také budou znamenat začátek obnovy obchodních, pragmatických vztahů mezi Ruskem a USA“. Řekl to na tiskové konferenci po jednání. Svět se prozatím nedozvěděl, v čem došlo ke shodě a v čem k dohodě. Nikdo nereferoval. A přinejmenším několik dnů to tak zůstane. Trump řekl, že s Putinem dosáhl významného pokroku v jednáních o urovnání ukrajinské krize, ale konstatoval, že „zatím neexistuje žádná dohoda“.
„Doporučuji, aby Zelenskyj uzavřel s Ruskem dohodu o vyřešení konfliktu,“ řekl Trump televizi Fox News s komentářem, že Rusko je na rozdíl od Ukrajiny mocná země. Zdůraznil, že vyřešení konfliktu závisí na samotném Zelenském a na evropských lídrech. Slyšíte? „Řekl bych také, že evropské země mají odpovědnost trochu zasáhnout, ale je to na... Zelenském.“ Takže v ukrajinském konfliktu se USA už nebudou angažovat a pochopit ruské argumenty musí Evropa. Pokud tedy nechce mít hranice Ruska u Lvova.
„Byla učiněna vyčerpávající prohlášení,“ vysvětlil Peskov v odpovědi na otázku ohledně důvodů upuštění od obvyklé tiskové konference. Zdůraznil, že prezidenti podrobně nastínili své postoje a hlavní závěry z jednání, což učinilo další komentáře a možnost klást otázky zbytečnými.
Nyní, po nejdelším rozhovoru mezi lídry Ruska a USA, může Trump, který si upřímně přeje obnovit plnohodnotné vztahy s Moskvou, vyvinout tlak na Zelenského, aby dosáhl míru za ruských podmínek. Neutrální, nadále nejaderný a vojensky neangažovaný status Ukrajiny, rovnoprávný status ruského jazyka, zachování ruské pravoslavné církve, redukce počtu ukrajinských těžkých zbraní a ozbrojených sil a uznání práva na sebeurčení těch regionů, které se přičlenily v plebiscitech svých obyvatel k Rusku – to jako mír nezní nerealisticky.
Podle Putina si Rusko a Spojené státy mohou navzájem mnoho nabídnout v oblasti obchodu, energetiky, digitální sféry, vysokých technologií a výzkumu vesmíru.
Nyní je důležité obnovit dialog o strategické stabilitě a zajistit kontrolu nad strategickými útočnými zbraněmi. Odpovídající smlouva mezi Ruskem a Spojenými státy, START-3, vyprší v únoru 2026.
Rusko i USA vnímají, že setkání na Aljašce je začátkem dlouhé cesty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Dohodnou se nakonec Trump s Putinem?
autor: Štěpán Kotrba
