V září musí podle zákona ukrajinské děti v Česku nastoupit k povinné školní docházce. Resort školství chce, aby se integrovaly do stávajících tříd. Na Ministerstvu vnitra se k 15. květnu registrovalo 68 983 ukrajinských dětí ve věku 6 až 14 let. Do základních škol ale dosud nastoupilo jen přibližně 26 tisíc z nich. Dvě třetiny dětí z Ukrajiny tedy zatím do škol nechodí. Podle dat Ministerstva školství je v České republice kapacit ve školách dost, ještě v dubnu bylo kolem 150 tisíc volných míst. Tato volná místa ovšem nejsou v lokalitách, kde jsou pracovní příležitosti pro rodiče nebo volné ubytování. V regionech, kde je uprchlíků hodně a míst ve školách málo, se proto očekávají potíže s kapacitou při přijímání dalších žáků.

Podle ministra školství Petra Gazdíka jsou v těchto místech ale komplikace s kapacitami dlouhodobě a nemají na ně vliv děti z Ukrajiny. „Ano, tam problém je. Dlouhodobě se s ním samosprávy potýkají a ministerstvo ho řeší třeba podporou 3,7 miliardy na výstavbu škol. Ale to v tuto chvíli problém nevyřeší, protože do září asi nikdo novou školu nepostaví,“ podotkl na pondělní tiskové konferenci. Zároveň ministr uvažuje o tom, co bude jeho resort dělat ve chvíli, kdy v září v některých školách nebude dostatek kapacit. „Pak přejdeme k jiným návrhům řešení, která v poslední době specifikujeme – ať už je to třeba odpolední vyučování nebo vyučování v jiných prostorách nebo v prostorách jiných škol,“ řekl.

Je však odpolední vyučování reálné? Je to dobrý nápad? „Pan ministr Gazdík vychrlil těch návrhů strašně moc, je otázka, které z nich se už projednávaly. Spíš se mi zdá, že přemýšlí nahlas. Bylo by dobré nejdříve prodiskutovat, co by bylo reálné a co ne. Myslím, že zrovna odpolední vyučování je nejhorší varianta, která vůbec nedává smysl,“ domnívá se Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory. „Nemáme učitele, kteří by učili v tomto odpoledním vyučování. Pokud to není myšleno tak, že by se současným učitelům zdvojnásobila pracovní doba. Že by učili dopoledne i odpoledne,“ konstatoval.