Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
Podle ministra školství Petra Gazdíka jsou v těchto místech ale komplikace s kapacitami dlouhodobě a nemají na ně vliv děti z Ukrajiny. „Ano, tam problém je. Dlouhodobě se s ním samosprávy potýkají a ministerstvo ho řeší třeba podporou 3,7 miliardy na výstavbu škol. Ale to v tuto chvíli problém nevyřeší, protože do září asi nikdo novou školu nepostaví,“ podotkl na pondělní tiskové konferenci. Zároveň ministr uvažuje o tom, co bude jeho resort dělat ve chvíli, kdy v září v některých školách nebude dostatek kapacit. „Pak přejdeme k jiným návrhům řešení, která v poslední době specifikujeme – ať už je to třeba odpolední vyučování nebo vyučování v jiných prostorách nebo v prostorách jiných škol,“ řekl.
Je však odpolední vyučování reálné? Je to dobrý nápad? „Pan ministr Gazdík vychrlil těch návrhů strašně moc, je otázka, které z nich se už projednávaly. Spíš se mi zdá, že přemýšlí nahlas. Bylo by dobré nejdříve prodiskutovat, co by bylo reálné a co ne. Myslím, že zrovna odpolední vyučování je nejhorší varianta, která vůbec nedává smysl,“ domnívá se Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory. „Nemáme učitele, kteří by učili v tomto odpoledním vyučování. Pokud to není myšleno tak, že by se současným učitelům zdvojnásobila pracovní doba. Že by učili dopoledne i odpoledne,“ konstatoval.
Fotogalerie: - Děti do škol bez podmínek
„Na druhém stupni základní i těch středních máme odpolední vyučování běžně, to by tedy museli učit večer nebo v noci. U mateřských škol je provozní doba deset hodin denně, nedokážu si představit, že by bylo dalších deset. Takže by to bylo možné jen na prvním stupni základní školy. Ale nejsou učitelky prvního stupně, které by nastoupily odpoledne, kromě těch, co učily dopoledne. Což by bylo značné přetěžování,“ upozornil.
Jaká je jiná varianta? Mít ve třídě 36 dětí? Není to hodně? „Myslím, že u základních škol by s tím nemusel nastat takový problém. S výjimkou Prahy a dalších míst, kde je dětí z Ukrajiny hodně. Otázka je, jak má Praha zmapované kapacity škol a zda nelze děti nasměrovat do okrajových části Prahy či do Středočeského kraje, kde je třeba dětí méně,“ uvedl Sárközi. „Standard ze zákona je 30 dětí. Maximum je nyní 34 dětí na výjimku. U takto početné třídy by to chtělo mít asistenta. Bylo by dobré, kdyby Ministerstvo školství zafinancovalo tyto asistenty,“ konstatoval.
U středních škol studenti z Ukrajiny jako by zmizeli a nehlásí se tam
„U středních škol studenti z Ukrajiny jako by zmizeli a nehlásí se tam. Neví se, co se s nimi děje, proč se nikam nehlásí. Jedna z variant by byla, že mají on-line výuku v ukrajinštině a učí se na dálku z domova,“ spekuloval prezident Pedagogické komory. Problémem je možná i nedostatečná znalost češtiny. Neztěžuje právě toto možnost dostat se na střední školu? „Měli by mít možnost učit se česky, jako teď na základce, kde mají ukrajinské děti intenzivní kurzy češtiny a na další předměty nedocházejí. Stejně tak by je měly nabídnout střední školy, aby se studenti česky naučili rychle. Třeba se chystají nějaké kurzy na prázdniny. Ale jak jsem koukal, minimum si jich dávalo přihlášky na maturitní obory,“ vypozoroval.
Psali jsme:
Nabízí se otázka, zda by neměly vznikat čistě ukrajinské třídy, kde by učily ukrajinské učitelky, které jistě mezi uprchlíky jsou a možná že teď dělají někde ve skladu či uklízečky. „V Česku máme třídy s polským vyučovacím jazykem, protože Poláci jsou menšina. Ukrajinci jsou přitom nyní v Česku nejpočetnější menšina. Podle mě by měli mít nárok na to, aby byli vyučováni ve svém rodném jazyce, tedy ukrajinštině. Jako to mají Poláci. Ale měli by mít možnost dostat na výběr. Byly by třídy či školy, kde by se učilo v ukrajinštině. Tam by učily i učitelky, co k nám přišly z Ukrajiny. Ale pokud by se rodiče rozhodli, že chtějí, aby se děti naučily rychle česky, tak by se mohly zařadit do běžné výuky. Pro ty by však byly dobré intenzivní kurzy češtiny. Z těchto dvou variant by studenti měli možnost dostat svobodně vybrat, protože část z nich se chce co nejdříve vrátit. Pro ně by nedávalo moc smysl se zařazovat do běžné výuky, protože se u nás učí i něco jiného a v jiných ročnících než na Ukrajině. Kdo uvažuje o tom, že by tu zůstal, ten by se věnoval češtině,“ uvedl Sárközi.
„Nechal bych to otevřené třeba až do srpna, aby se rozhodli později. Zdá se mi, že se příliš tlačí na to, aby se rychle zařadili do běžné výuky, do škol. Kam jich nastoupilo málo. Zaznamenal jsem i případy, že dopoledne chodí do českých škol a odpoledne se připojují on-line na ukrajinskou výuku, aby jim neutekla a mohli plynule navázat, až se vrátí. A někteří se už i vrací,“ upozornil.
„Nejhorší kapacitní problémy jsou v mateřských školách, které byly plné už předtím. Průměrný počet dětí v mateřských školách byl 22. Maximum ze zákona je 24, výjimka je 28. Jsou hodně plné. Už teď měli rodiče problémy umístit třeba tříleté dítě,“ vysvětlil. U mateřských škol však vzniká hodně alternativních škol. „Ano. To jsou dětské skupiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje dětské skupiny a vypsalo docela vysoké dotační výzvy na zakládání dětských skupin. Můžou je zakládat soukromníci i obce a je několik variant na jejich zřízení. To by mohlo pomoci. Můžou v nich být i děti ve školkovém věku, pětileté. Dětské skupiny jsou flexibilnější, dají se udělat rychle. Pokud ale obce chtějí zajistit kapacity, už by s tím měly začít. Aby už v září tyto dětské skupiny mohly fungovat. I tady se to musí personálně zajistit,“ uvedl.
Mezi další úvahy Ministerstva školství patří řešení, podle něhož by se děti učily v prostorách jiných škol nebo v místech, která nejsou přímo určená na výuku. „Je tu třeba možnost základních uměleckých škol, které mají výuku převážně v odpoledních hodinách, takže prostory v dopoledních hodinách jsou víceméně nevyužité. Takže i tam by mohla výuka probíhat,“ řekl CNN Prima News šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. „I tady je problém, že nejsou učitelé. Nejschůdnější varianta je navyšování počtu dětí ve třídách. Bylo by dobré, aby na to stát školám poslal peníze navíc. Zatím školám vůbec nic nepřišlo. Od září by to chtělo nastavit systémově, ideální by bylo poslat je školám už teď,“ uzavřel pro PL.cz Radek Sárközi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
