BRICS, tedy poměrně nový blok zemí složený z Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky chce rozšířit svůj vliv na globální ekonomické a politické dění. Prvním cílem jak toho dosáhnout, by měl být jejich vliv na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu.
Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
„Obě země se dohodly, že dialog a vyjednávání jsou jedinou schůdnou možností pro vyřešení ukrajinského konfliktu, a budou i nadále podporovat mírové rozhovory a hrát konstruktivní roli při politickém urovnání problému,“ uvedli ve společném prohlášení vydaném v Jihoafrické republice v rámci summitu BRICS, na kterém se scházejí země, které stojí mimo tradiční západní mocenské struktury nebo prosazující pohled na geopolitiku méně orientovaný na západ.
Čína podle EuroNEWS prosazuje 12bodový „mírový plán“, který zahrnuje příměří, obnovení mírových rozhovorů, ukončení „jednostranných sankcí“ proti Rusku a naléhá na větší bezpečnost jaderných elektráren a závazek obou stran nepoužívat mimo jiné jaderné zbraně.
Nápis BRICS v barvách vlajek jednotlivých členských zemí
Mezi další návrhy, které summit předložil, patří „dedolarizace“ nebo menší spoléhání se na dolar jako hlavní mezinárodní měnu obchodu a globální ekonomické aktivity.
Ve video projevu odvysílaném na akci prohlásil ruský prezident Vladimír Putin, který se akce nezúčastnil osobně pod hrozbou zatčení, že „objektivní, nevratný proces dedolarizace našich ekonomických vazeb nabírá na síle“.
To v podstatě potvrdily i další členské státy BRICS, které zase trvají na tom, že jejich místní měny by měly být používány v mezinárodním obchodu a měly by být podporovány Novou rozvojovou bankou, která byla založena na předchozím summitu a sídlí v Šanghaji.
Jejich pohled vychází z toho, že členské státy BRICS zahrnují přibližně 40 % světové populace a oni trvají na tom, že jejich vliv na svět by měl odrážet skutečnost, že představují největší a nejlidnatější země světa.
Tyto nálady a snahy dalších států, které usilují o vstup do BRICS mohou být ve výsledku hrozbou pro západní proukrajinský blok, píše ještě EuroNEWS.
„Evropské státy a USA sledovaly summit BRICS a ruské pokusy o odvrácení podpory od jejich jednotné fronty na podporu Ukrajiny.“
Nezapomeňme ani na fakt, že v červnu afričtí vůdci Egypta, Jižní Afriky, Zambie, Konžské republiky a Senegalu navštívili Kyjev a představili tam svůj mírový plán, který počítá s „okamžitým zastavením bojů“ a zahájením jednání.
Ten byl ukrajinským prezidentem Zelenským odmítnut.
Na rostoucí vliv zemí BRICS, včetně Ruska, poukázal i šéf Evropské investiční banky, který varoval, že Západu hrozí ztráta důvěry globálního jihu a Čína, Rusko a další budou na mezinárodním finančním poli hrát velmi významnou úlohu, pokud Evropa nezintenzivní své vlastní úsilí.
Evropská investiční banka může mít problémy
Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky, podle renomované agentury REUTERS uvedl, že summit BRICS tento týden v Jihoafrické republice zintenzivnil tlak na to, aby se Nová rozvojová banka skupiny – známá jako banka BRICS – stala alternativou k zavedeným západním multilaterálním věřitelům a zdůraznil potřebu výrazně zvýšit úvěrování.
„Mělo by to být důvodem k obavám, že stále větší počet menších zemí rozvojového světa, zejména v Africe, hledá podporu v zemích, jako je Čína a další země s rozvíjejícími se trhy, spíše než od tradičních západních institucí,“ řekl Hoyer agentuře Reuters s neskrývanou obavou z toho, že nová banka může převrátit dosavadní zavedené mezinárodní finanční zvyklosti a odklonit velkou část věřitelů od EU směrem k BRICS.
Dodejme, že EIB ročně investuje kolem 10 miliard eur do tzv. rozvojového světa prostřednictvím své pobočky EIB Global.
Tyto Hoyerovy komentáře jsou zatím nejpádnějšími zveřejněnými obavami ze strany vysoce postaveného představitele EU o úsilí zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – rozšířit blok a udělat z něj globální protiváhu Západu.
Bankéř totiž to, že roste počet rozvojových zemí, které loni zaujaly neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu, signalizoval jako problém, kterému bude Západ čelit při udržení důvěry těchto národů.
„Nedávná hlasování na Valném shromáždění Organizace spojených národů již jasně ukázala, že nám hrozí ztráta důvěry globálního jihu, pokud nepřijmeme více opatření a nezviditelníme se tam,“ řekl Hoyer.
Nová rozvojová banka BRICS se sídlem v Šanghaji byla založena v roce 2015 členy BRICS. Od té doby se připojily Bangladéš, Spojené arabské emiráty a Egypt, zatímco Alžírsko, Argentina, Etiopie, Honduras, Írán, Maroko, Saúdská Arábie, Uruguay a Zimbabwe jednají o členství.
„Je to něco, čemu musí Evropa a západní instituce naléhavě čelit,“ řekl Hoyer o rostoucí důležitosti banky s tím, že pokud EU nenabídne skutečné partnerství a přesvědčivější způsoby, jak řešit výzvy globálního Jihu, ať už jde o energetickou transformaci, otázku zadlužení nebo řešení do očí bijící nerovnosti v oblasti zdraví, míří do problémů.
BRICS se rozrůstá – Původní složení spolku, ještě bez Jihoafrické republiky
V souvislosti s tím není od věci připomenout, že BRICS se hodlá rozvíjet a rozšiřovat řady svých členů i nadále.
„Čína a Rusko vyjádřily zájem o rozšíření skupiny ve snaze dát jí větší váhu v mezinárodních záležitostech,“ napsala Al-Džazíra s tím, že více než 40 zemí vyjádřilo zájem o vstup do této skupiny.
Dvaadvacet států už přímo oficiálně požádalo o členství. Patří mezi ně arabští spojenci Spojených států, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, a rivalové, jako je Írán. Na seznamu jsou i země z Afriky, Jižní Ameriky a Asie.
Roste tedy jak hospodářský a finanční, tak politický význam této organizace.
Na druhou stranu právě Al-Džazíra připomíná možné problémy, které mohou vyvstat právě z různorodosti členských států a z jejich odlišného pohledu na spolupráci se západem.
Čína je mnohdy v politických i hospodářských otázkách v rozporu se stanovisky Indie. Jihoafrická republika se bojí ztráty svého vlivu v BRICS, který by se mohl snížit s nově přicházejícími členy a třeba Brazílie má zase strach o partnerství s USA, které je pro ni výhodné.
„Právě to vyvolalo požadavky Indie, Brazílie a Jižní Afriky na přísnější pravidla, která by určovala, zda by aspirující člen měl mít možnost se připojit nebo se dokonce stát pozorovatelem,“ uvádí k tomu Al-Džazíra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Miroslav Benes
