Superdebata ČT: Novinář, který prošel Rozhlasem, našel pochybení dramaturgie
09.01.2023 18:15 | On-line
Televize včera v hlavním vysílacím čase nabídla divákům svou předvolební Superdebatu. S překvapením na závěr, kdy se Josef Středula své kandidatury vzdal. Debata se vysílala z Národního muzea a zúčastnili se jí všichni prezidentští kandidáti s výjimkou jednoho. Andreje Babiše, čerstvě nepravomocně zproštěného obžaloby. Hostem Osobnosti Plus, který toto komentoval, byl novinář, mediální analytik Filip Rožánek.
Foto:
Reprofoto: YouTube
Popisek: Filip Rožánek hostem Českého rozhlasu
reklama
Úvodem Rožánek zhodnotil, jak se podle něj Česká televize zhostila vedení Superdebaty. „Myslím, že se toho zhostila velmi dobře, i ve srovnání s debatou, která byla před pěti lety. Dokonce i sledovanost byla vyšší, včera se na tu debatu dívalo kolem 1,5 milionu diváků. A to je, myslím, velmi solidní výsledek, i vzhledem k tomu, kolik lidí tam právě bylo, což je vždycky strašně těžké pojmout, aby ta debata byla zajímavá a udržela pozornost diváků, a navíc tam byl ten šokující závěr. To podle mě také přispělo ke sledovanosti,“ sdělil Rožánek. „Byl až na závěr, ale přesto ta dramaturgie byla zdařilá. Mám výhradu spíše k té druhé části, která mě docela překvapila, protože ve chvíli, kdy se ta diskuse mezi všemi účastníky přeměnila v jakousi debatu, kdy kladli ostatní, ti méně úspěšní, kandidáti otázky favoritům, tak to mi přišlo jako zvláštní dramaturgické uhnutí, které si televize podle mě mohla třeba odpustit, mně to přišlo spíše na škodu tomu formátu, klidně bych celou tu debatu vedl v tom původním formátu, který byl zhruba tu první hodinu a půl. To znamená, že všichni se vyjadřovali k otázkám moderátora,“ podotkl Rožánek.
Fotogalerie: - Prezidentská klání na veřejných místech
A v čem byla podle něj lepší než debaty předchozí? „Byla podle mě šťastnější v přístupu moderátora, v určité empatii, kterou měl k vedení té diskuse i k těm prvkům, které do toho zapojili. Protože tam byly třeba ty otázky od veřejných osobností, které si jednotliví kandidáti vylosovali. To podle mě bylo zajímavé zpestření, rozhodně třeba lepší než poměrně nešťastné zapojení takzvané umělé inteligence v debatách před parlamentními volbami. To naopak působilo rušivě. Včera měla naopak debata velmi takový přirozený průběh a jediné, co mě tam zaráželo, bylo to prostředí Národního muzea. My totiž v Česku jsme z nějakého důvodu posedlí tím, že podobné velkolepé debaty se snažíme zasadit do prostředí historických budov, asi abychom tomu dodali vznešenost, ale třeba na Západě ty debaty jsou v normálních studiích, jsou ve velkolepě designovaných prostorech, tady to trochu mělo atmosféru smuteční síně,“ poznamenal.
Anketa
V případě, že by se tito kandidáti dostali do 2. kola, koho byste volili?
Co se týče dotazů, žádné mu nevadily ani nepřebývaly. „Spíš považuji za objektivní komplikaci to, že prostor té debaty byl dvě hodiny. A zároveň tam byl vysoký počet účastníků. Takže i kdyby měl Martin Řezníček nějaké, řekněme, hluboké kontroverzní otázky, tak by tam nebyl úplně prostor rozebírat téma do hloubky. Vždycky v tomhle formátu z toho vyjde cosi jako anketa, spíše. A zároveň ale je to jediná debata, z těch, které nás čekají ještě, kde skutečně v tomhle plnohodnotném formátu všichni dostanou stejný prostor vyjádřit se ke stejným tématům. Protože komerční televize zvolily tu cestu, že ty debaty rozdělily na dvě. Na ty méně úspěšné kandidáty nebo ty, kteří mají v tuhle chvíli nižší preference, ty odsunuly, a pak udělaly tu debatu favoritů. A podle mě ten přístup České televize je v tuhle chvíli férovější. Protože když už se Martin Řezníček ptal na nějaká témata, tak se skutečně rovnocenně mohli vyjádřit všichni,“ dodal.
Hovořil pak také o kriminalizaci verbálních projevů, která má pro něj opodstatnění tehdy, když to bude bezpečnostní riziko pro Českou republiku, pro její demokratický systém. „Je velký problém výchozí v tom, že nemáme žádnou definici dezinformace. My nevíme, proti čemu budeme bojovat, a to se pak špatně postihuje, když se nemáte o co opřít při svém rozhodování, ať už orgány činné v trestním řízení nebo soudy budou mít velmi obtížnou pozici, že tu definici budou muset teprve vytvořit. Nebo druhá cesta, že převezmeme definice, které vznikají na evropské úrovni, tam se za dezinformaci považuje úmyslné šíření informací s cílem zpochybnit demokratický systém nebo fungování státu, ale klíčové slovo je to úmyslné,“ zmínil Rožánek k vládnímu boji s dezinformacemi – a jeho návrhům.
Cyklisti jsou všude a dost často bohužel nedbají pravidel silničního provozu. Už víckrát se mi ale stalo, že udělali nějaký přestupek a vlastně jim to projde, protože je nemáte jak identifikovat, i když je třeba natočíte nebo je zachytí nějaká kamera. Neměli by mít na kole něco, podle čeho půjdou id...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
