Švejnar argumentoval studií zpracovanou dvěma ekonomy, které nejmenoval a kteří pocházejí z myšlenkového centra Idea při institutu CERGE EI. Ze studie vyplývá, že by měli být bohatí lidé více zdaněni. Studie vychází z toho, že kapitalismus a demokracie by měly být viděny jako férové celky a férový systém.
Rozevírání příjmových nůžek může vyvolat negativní efekt
Podle Švejnara jsou bohatí lidé v Česku poměrně nízce zdaněni. „Není ale vámi navrhovaná 40 % sazba pro vysoce nadprůměrné příjmy drastická?“ zajímalo moderátorku Danielu Drtinovou. „Je to spíš něco, co autoři dávají k posouzení a navrhují celou škálu od 33 % do 44 %,“ reagoval Švejnar.
A na námitku, zda vyšší zdanění bohatých není trestem za jejich vyšší pracovitost, pak řekl, že tento klasický pohled na věc autoři studie zastávají. „Ve světě se ale v posledním desetiletí a u nás taktéž rozevírají ty nůžky. Že vysokopříjmoví lidé získávají z ekonomického a politického systému mnohem víc ve svých příjmech než ostatní. A vyvstává nejen u nás, ale na celém světě diskuse, co s tím, protože to může vyvolat negativní efekt,“ vysvětlil, proč je třeba více zdanit velmi bohaté lidi.
Celý text je ZDE
Celou situaci ilustroval na příkladu New Yorku, kde prý žije mnoho miliardářů z celého světa. Od nich je prý často slyšet, že se s tou situací musí něco dělat. Když se jich člověk zeptá, proč zrovna od nich přichází tato iniciativa, odpovídají prý: „Gilotina. Že se bojí, že nastane ve světě revolta,“ doplnil Švejnar.
V zemích, kde jsou bohatí zdaněni více než v ČR, není vidět, že by tím byli demotivováni
Na námitku, že Česko je spíš rovnostářské, odpověděl, že sice nemáme tak velké rozdíly v příjmech, ale vysokopříjmové skupiny zdaňujeme mnohem méně než jinde ve světě.
Drtinová k tomu namítla, zda vyšší zdanění středních a vyšších příjmových skupin nepovede k jejich demotivaci. Švejnar reagoval, že v zemích, kde jsou bohatí lidé více zdaněni, tato ztráta motivace není pozorována.
Pokud si chce Evropa zachovat současnou životní úroveň, musí přijímat imigranty
Švejnar také kritizoval Evropu za to, že nemá připravenou strategii imigrace. Pokud se rozhodneme, že chceme jako v USA růst počtu obyvatel, tak potřebujeme aktivní proimigrační politiku.
Podle jeho názoru pokud chceme v Evropě udržet současnou životní úroveň, potřebujeme přísun imigrantů, protože obyvatel Evropy je jinak stále méně. Jestliže ale chceme, aby pokles počtu obyvatel Evropy pokračoval, tak si to musíme jasně říci a nést následky. „A jelikož máme Schengen, nemůžeme mít v každé zemi jinou imigrační politiku. Nebo příliš jinou. Protože lidé se pohybují přes hranice,“ podotkl.
Spousta německých firem by ráda dostala víc pracovních sil
Přínosnost současné imigrace prý bude záležet na tom, jak rychle budou integrováni. „Německá ekonomika potřebuje pracovní sílu. Má nezaměstnanost na 5 %, což je velmi málo. A spousta německých podniků by ocenila, kdyby mohla dostat víc pracovních sil,“ prohlásil.
Připustil, že evropské sociální systémy bude současná migrační vlna zatěžovat, ale ve střednědobém horizontu by měla být prospěšná. „I moderní průmysl a služby často požadují lidi, kteří nemají moc vysoké vzdělání. Například nové automobilky ve Spojených státech, které jdou na jih USA, využívají imigrantů z Mexika, kteří jsou v angličtině kompletní analfabeti. Kreslí se jim obrázky na zdi, co mají dělat, a ten průmysl funguje víceméně efektivně,“ podotkl k tomu.
Ke své případné další kandidatuře na českého prezidenta se Jan Švejnar konkrétněji nevyjádřil, ale nevyloučil ji. Prý se rozhodne až podle konkrétních okolností.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
