Které datum je pro vás důležitější?Anketa
V posledních dnech se objevily dvě statistiky, které zaujaly český internet. Jedna srovnává členské státy EU z hlediska hospodářského růstu od covidové pandemie, druhá pak meziroční nárůst cen energií v zemích napříč celým světem.
Mezi oběma tabulkami bezesporu lze najít věcnou souvislost. Zejména díky tomu, že obě spojuje ještě jedna věc. Velmi špatné umístění České republiky. Ta je v růstu cen energií na druhém místě za Kolumbií, zatímco v evropském srovnání hospodářského výkonu posledního čtyřletí jsme beznadějně poslední.
Pokud jde o ceny energií, jsou srovnávány v členských státech OECD mezi zářím 2022 a letošním devátým měsícem. V Kolumbii podražily o 21,8 procenta, a hned za ní je Česko. Ceny zde poskočily o 12,5 procenta, ještě v srpnu se přitom stejné srovnání blížilo ke dvaceti procentům.
Fotogalerie: - Společně k cenám energií
Za námi je Francie, kde je výkyv 11,7 nadstandardní, a Maďarsko, které naopak růst cen úspěšně krotí. Irsko, Austrálie, Slovensko a další země už jsou pod deseti procenty. V sousedním Německu vzrostly ceny energií o 1,4 procenta, v Turecku, vysmívaném pro astronomickou inflaci, pouze o 1,2.
Zhruba polovině OECD přitom energie od loňska rovnou zlevnily. Anglii, Portugalsku, Finsku… Evropské unii v průměru o 3,6 procenta. Rakousko, kterému ještě v srpnu energie meziročně rostly, v září zlevnilo o 5,7 procenta.
Energy Price Inflation (%)
— Informal Economy (@EconomyInformal) November 10, 2023
Colombia????: 21.8
Czechia????: 12.5
France????: 11.7
Australia????: 9.1
Israel????: 6.7
Canada????: 5.4
Korea????: 5.2
NZ????: 3.2
Italy????: 1.7
Germany????: 1.4
US????: -0.5
UK????: -0.7
EU????: -3.6
Mexico????: -4.5
Japan????: -11.7
Denmark????: -24.0
Netherlands????: -38.2@OECD pic.twitter.com/jjh2NJUjpY
Dánsko, Švédsko, Norsko a Belgie si užívají energie proti loňsku levnější o více než dvacet procent. A Nizozemsko rovnou o 38,2.
Zlevnění se příznivě promítá i do vývoje HDP, takže Nizozemsko proti poslednímu předcovidovému kvartálu poskočilo o více než šest procent.
Šampióni evropské ekonomiky jsou ale zcela jinde. Polsko si za ty čtyři roky polepšilo o více než devět procent. Jde o statistiku očištěnou od inflace, která Polsko také potrápila. Následuje Bulharsko, které si polepšilo o více než 8 procent a Dánsko, které se této hodnotě blíží.
Orbánovo Maďarsko, kterému se také smáli kvůli inflaci, i s jejím započítáním rostlo skoro o 6 procent. Slovensko o necelá čtyři.
Fotogalerie: - Šichtařová je Svobodná
Pod dvěma procenty je těsně Rakousko, výrazněji Německo, rostoucí o asi půl procenta.
A pak je tu Česká republika, kvůli které museli do grafu zanést i záporné hodnoty. Česko jako jediné z celé unie neroste, naopak se velmi výrazně propadá. Když se započítá inflace, jsme na tom nyní o skoro dvě procenta hůře, než na začátku roku 2020.
Navíc se Česku stále nedaří ekonomiku nastartovat. Ve třetím čtvrtletí letošního roku, ze kterého jsou poslední čísla, jsme se meziročně propadli o 0,6 procenta. A to není do čísel započtena inflace.
„Meziroční pokles HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu,“ vysvětloval čísla Vladimír Kermiet z Českého statistického úřadu. Propadá se prý většina hospodářských odvětví, zejména průmysl, ale i obchod, doprava nebo pohostinství.
Do toho je třeba připočíst inflaci, která sice zpomaluje, ale pomaleji, než se očekávalo. V říjnu se index spotřebitelských cen zvýšil meziročně o 8,5 procenta.
V září byl přitom meziroční růst pouhých 6,9 procenta.
Fotogalerie: - Eštok a Rakušan
Analytik společnosti akcenta Miroslav Novák k tomu v komentáři zaslaném ParlamentnímListům.cz vysvětlil, že v říjnovém meziročním srovnání jde o výkyv, do kterého se promítá loňské zavedení úsporného energetického tarifu.
„V meziročním srovnání v říjnu růst cenové hladiny zrychlil na 8,5 % s ohledem na avizovaný statistický dopad úsporného tarifu. Díky tomu se v říjnu dominantním přispěvatelem do inflace stal oddíl bydlení s energiemi (dvě třetiny meziročního růstu cenové hladiny),“ vysvětluje ekonom Novák.
I z jeho vyjádření je zřejmé, jak velký podíl na inflaci a z toho vyplývajícím reálném ekonomickém růstu mají ceny energií. U šampiona v jejich zdražování není příliš překvapivé, že je současně odpadlíkem v ekonomickém růstu.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
Aion2
