„Posvítíme si na euronesmysly“. Právě tato heslo a jasné odmítnutí unijní byrokracie vyneslo Svobodné v roce 2014 do Evropského parlamentu. Přestože jim předvolební průzkumy moc šancí nedávaly, Svobodní získali podporu 5,24 procenta voličů a tehdejší předseda strany Petr Mach se stal europoslancem. A jak se zdá, po deseti letech stojí Svobodní v podobné situaci. U vlády je opět „pravicová“ ODS, které však mnozí voliči vyčítají odklon od pravicových hodnot a až příliš servilní náklonost k Evropské unii, což vytváří prostor právě pro Svobodné, kteří na svém kritickém postoji k Bruselu, ani pravicové rétorice o nízkých daních a štíhlém státu za celou dobu své existence nic nezměnili.
Anketa
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?
97%
1%
hlasovalo: 29497 lidí
Pod růstem volebních preferencí Svobodných se však podepisují také další faktory. Například schopnost této strany, které se dnes může opřít o několik starostů, místostarostů, ale například i nezávislého senátora Jaroslava Chalupského, přitahovat další nezávislé osobnosti. Doposud největší již veřejně známou posilou je podnikatel a někdejší prezidentský Karel Diviš, který již před časem oznámil, že bude za Svobodné kandidovat do Evropského parlamentu. A jak prosakuje na povrch, zdaleka by nemusel být poslední veřejně známou osobností, které pomůže Svobodným uspět v nadcházejících volbách. Vše by mělo být jasné na celorepublikovém sněmu, který mají Svobodní naplánovaný na 11. listopadu 2023.
„Svobodní věří v otevřenou a pluralitní politiku. Považujeme za důležité, aby naše kandidátky do Evropského parlamentu reprezentovaly širokou škálu názorů a zkušeností. Navíc, nezávislé osobnosti mohou přinést nové perspektivy a nápady, které mohou obohatit naši politickou práci. Věříme, že tímto způsobem můžeme lépe sloužit našim voličům a efektivněji prosazovat naše hodnoty a cíle na evropské úrovni. Nicméně každý z našich kandidátů musí podepsat sedmero jasně formulovaných zásad, které bude v případě úspěchu prosazovat v Evropském parlamentu,“ vysvětlil Libor Vondráček.
Že to myslí Svobodní vážně, potvrzují také v posledních týdnech. Již od začátku září totiž obráží všechny kouty České republiky s peticí proti zákazu aut se spalovacím motorem. A podle dosavadních ohlasů udeřili hřebíček na hlavičku. Do těchto dnů podepsalo petici více jak 30 tisíc občanů, kteří navíc vyjadřují jasnou nevoli proti opatřením, kterým chce Evropská unie přispět k uhlíkové neutralitě starého kontinentu.
„Téma zákazu aut na benzín a naftu je pro Svobodné klíčové, protože se dotýká základních principů svobody a odpovědnosti, které zastáváme. Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí o tom, jaký typ auta si člověk koupí, by mělo být na jednotlivci, nikoli na státu. Zákaz aut na benzín a naftu je typickým příkladem státního dirigismu, který omezuje svobodu volby a zasahuje do tržního hospodářství. Takové rozhodnutí by mělo negativní dopad na spotřebitele, kteří by byli nuceni přejít na dražší a méně efektivní alternativy. Navíc, takový zákaz by měl také negativní dopad na českou ekonomiku, která je silně závislá na automobilovém průmyslu,“ vysvětlil Libor Vondráček s tím, že Svobodní budou nadále bojovat proti jakýmkoli pokusům o zákaz aut na benzín a naftu a budou hájit svobodu volby a tržní hospodářství.
Mgr. Libor Vondráček
- Svobodní
- předseda Svobodných
- mimo zastupitelskou funkci
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
