Projekt HateFree Culture téměř za čtyřicet milionů korun, jenž byl „dítětem“ předchozího ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) a snažil se bojovat proti nenávisti, Chvojka de facto „zařízl“. Když nastoupil na ministerstvo, uvedl, že projekt je ve slepé uličce. Nyní podle Chvojkových slov běží projekt do konce roku, neboť bychom jinak museli vracet několik desítek milionů do norských fondů.
„Každopádně už je pouze v minimálním udržovacím režimu. Musím férově přiznat, že s prací HateFree nejsem moc spokojen. Uznávám jejich snahu poukazovat na život Romů, starých lidí či postižených a snažit se je začlenit do většinové společnosti. Ostatně už od dob, kdy byl premiérem Miloš Zeman, jsme vždy měli nějakou vládní kampaň proti intoleranci či násilí vyvolanému rasismem a nenávistí. Obecně myšlenku těchto kampaní podporuji, jde mi ale o pojetí. Facebookový profil HateFree Culture sleduji poměrně často a někdy jsem šokován z toho, co tam visí, vždycky se naštvu,“ řekl velmi kriticky Chvojka.
Který premiér země Visegrádu je nejlepší?Anketa
Naposledy ho podle jeho slov naštvalo video, v němž zhruba dvacetiletý kluk vysvětluje pětiletému bratrovi, že je gay a jednou si vezme muže. „To mě trošku uráželo. Spíš to totiž zavánělo zneužíváním malého chlapce ke zviditelnění toho staršího a k propagaci nějaké myšlenky. V pěti letech totiž samozřejmě nemůžete rozumět tomu, co je svazek mezi mužem a ženou nebo mužem a mužem,“ míní Chvojka. Podle jeho slov totiž, když by v osmnácti letech řekl svému výrazně mladšímu bratrovi, že se ožení s mužem, asi by mu také tleskal. „Ale to by dělal i v případě, že bych mu oznámil, že si hodlám vzít Bobíka či Fifinku ze Čtyřlístku. Nepochopil jsem, proč tam HateFree takové věci věší. Jsem člověk z malého města. Myslím, že v Hlinsku, Chrudimi a Pardubicích HateFree Culture téměř nikoho nezajímá a devadesát devět procent lidí by se tam naštvalo, kdyby to video vidělo,“ dodal rázně Chvojka.
Chvojka pak následně v rozhovoru uvedl, že je sice dobře, že se vláda hlásí k ochraně lidských práv a garantuje je, nutně však tím garantem prý nemusí být ministerstvo. „Vhodněji se mi jeví třeba Institut pro lidská práva podle německého vzoru,“ zmínil Chvojka.
Závěrem pak Chvojka uvedl, že si za rok ve funkci cení toho, že se mu podařilo stáhnout velkou novelu zákona o veřejném ochránci práv, již předložil právě jeho předchůdce. „Ta novela chtěla dát ochránci veřejných práv spoustu nových pravomocí typu podávání žádosti na zrušení zákona k Ústavnímu soudu nebo podávání antidiskriminační žaloby. Bylo to hodně kontroverzní,“ zmínil Chvojka, jenž má radost i z vyřešeného problému s výkupem vepřína v Letech na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy.
„Zatřetí jsem rád, že se mi podařilo prosadit větší příspěvek pro rodiny s dvojčaty a vícerčaty,“ uzavřel Chvojka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
