Profesor Jaroslav Vostatek ve svém komentáři pro deník Hospodářské noviny píše, že druhý penzijní pilíř je méně výhodný, než se tvrdí. "Už podle studií MPSV a IDEA je výhodný nanejvýš pro polovinu pojištěnců, což samo o sobě není nejlepší vizitka. Jenže obě studie pominuly zásadní finanční problém: Kdo zaplatí dlouhodobý schodek ve státním rozpočtu a navazující ekonomický pokles. Když toto zohledníme, vyjde nám, že české důchodové spoření je výhodné asi pro deset procent nejbohatších zaměstnanců," říká Vostatek.
Proto prý sledujeme nárůst agresivity argumentace penzijních společností, která se ale často nezakládá zcela na pravdě. Vostatek cituje Desatero II. pilíře Asociace penzijních fondů. Většina z bodů "Desatera" jsou podle něj polopravdy. "Korunovanou lží je ale první bod, kde se tvrdí, že produkt II. pilíře je dotován státem ve výši sto padesáti procent příspěvku účastníka. Zjednodušeně prý dáte dvě procenta z hrubé mzdy, dostanete tři," cituje profesor.
Stát zadarmo nic nedává
Hned ale tvrzení vyvrací. Tři procenta od státu nejsou prý žádným dárkem, je to pouze část pojistného na důchodové pojištění, které stát umožnil vyvést ze státního rozpočtu do soukromého penzijního fondu. Není to ale podle Vostatka zadarmo. Po výpočtech, které zohledňují mediánovou hrubou mzdu 22 446 korun a práci po dobu 45 let, zjistíme, že by státní důchod činil 11 958 korun. Pokud vstoupíme do druhého pilíře, pak už jen 10 033 korun. Stát tedy tzv. opt-out ani částečně nedotuje.
Stejnou fabulací je podle Vostatka také to, že 2+3 procenta platí i u osob samostatně výdělečně činných. Další bod "Desatera" tvrdí, že budoucí státní penze budou řádově nižší než dnes, dokonce prý o polovinu. Toto tvrzení se ale podle profesora zakládá na demografických údajích, které ovšem nerespektují u nás uzákoněné zvyšování důchodového věku donekonečna. Tím pádem se studie nezakládají na správných veličinách, když počítají s odchodem do důchodu v 65 letech.
Důchody se nesníží, není důvod
"Pokud by vůbec nerostly mzdy do roku 2050, tak za jinak stejných předpokladů by se starobní důchody snížily jen asi o 15 procent, nikoliv tedy o 40 až 50 procent. Tvrdit, že první pilíř nás na stará kolena neuživí, je čirý výmysl. Každý soudný člověk navíc předpokládá, že mzdy porostou, a to je samo o sobě významné - není důvod, aby došlo ke snížení důchodů ani o oněch 15 procent. Demografický trend se navíc má ve druhé polovině století obrátit," uzavírá optimisticky Jaroslav Vostatek pro HN.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
